Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Námětem pro celovečerní filmový debut šestadvacetiletého režiséra Jana Hřebejka se stala stejnojmenná „pamětnická“ povídka Petra Šabacha z knihy "Jak potopit Austrálii". Originální muzikálová komedie je situována do Dejvic konce 50. let, žijících poklidně svým „maloměstským“ způsobem ve stínu rudé hvězdy na špici hotelu Internacional. Do světa rodičů, náruživě žijících všedními starostmi, aby zaplašili tíži doby, a jejich ratolestí, jejichž tušení „světa venku“ podporuje exotický obsah popelnic zmíněného hotelu, vtrhne jednoho dne mladík Bejby. Nevinný pra-chuligán svým výstředním oblečením a vášní pro nezvyklé rokenrolové rytmy způsobí pozdvižení – mládež je nadšena a rodiče si zoufají. I když svérázný prorok je nakonec zničen (podobně jako mnoho jiných, kteří ukázali cestu), pro generaci kluků znamená jeho zjevení klíčový obrat v jejich životě... Jan Hřebejk, inspirován Vlasy M. Formana, svou výpověď o 50. letech spojuje s výraznou videoklipovou stylizací. Základní dějová linie se zcela přirozeně rozvíjí i v písních a suverénně realizovaných tanečních číslech. Zásluhu na zdařilém výsledku má spolupráce kameramana Jana Malíře, choreografa Josefa Prouzy a autora písní Ivana Hlase. Vesměs přesně obsazeným hereckým představitelům dominují Jakub Špalek, Martin Dejdar a Josef Abrhám. Zdařilý muzikál příjemně překvapil a nadchl řady příznivců. Získal Českého lva za nejlepší film roku 1993. (Česká televize)

(více)

Recenze (364)

mchnk 

všechny recenze uživatele

Muzikál na mne působí spíše jako oslava hudebního vrcholu Ivana Hlase. Začínající, dnes již klasické duo, Hřebejk - Jarchovský své schopnosti ukázali naplno později. I když jejich styl v tom nepochybně je. Lidský humor na pozadí krvavé doby, mládežnická rebelie způsobená rock´n´rollem - rozhodně lepší tři, ovšem výběr herců nebyl moc šťastný. Duo Abrhám - Dejdar je viditelně z jiného hereckého světa, než ostatní, možná kromě Špalka s několika kolegy, ale jinak se mi film nechce zarýt více do paměti a tím i do nutkání si ho pustit dobrovolně. ()

Rozjimatel 

všechny recenze uživatele

Tak toto ma minulo dosť veľkým oblúkom, nechápem, čím si to v Čechách získalo ten kultový status. A to mám Hřebejkove filmy veľmi rád, väčšinou im dávam 4-5 hviezdičiek, dokonca aj tým novším, ktoré sú dosť zaznávané. Tak kde začať? O hereckých výkonoch ťažko hovoriť, keďže okrem vždy skvelého Abrháma tu ide o druhoradých hercov, príp. o nehercov, tak to potom aj tak vyzerá (Dejdara za herca nepovažujem, tento tajtrlík mi vyslovene lezie na nervy). Čo sa týka deja, vyzerá to ako scénky, často "požičané" z iných filmov, usporiadané do filmu bez ladu a skladu. Teraz k humoru, keďže ide vraj o komédiu. Vtipné tam boli asi len 2 scény: "babka zabíja muchu" a "pitie piva na oslave". No a teraz to hlavné, hudba, keďže ide o muzikál. Tak tá bola priemerná, až slabá, opäť nechápem tu chválu, dokonca Českého leva. Malo ísť o rokenrol, ale s ním to malo spoločne asi len rytmus, "spevácke" prejavy sa zdali byť z úplne iného žánru. To je rokenrol na český spôsob, keď do rokenrolového rytmu spevák niečo recituje? Tento muzikál je zrejme lokálny český fenomén, ktorý ja pochopiť nemôžem. Asi tak ako väčšina Čechov na ČSFD zase nechápu genialitu Ursíniho hudby v muzikáli Neberte nám princeznú (1981). ()

Reklama

Piškotka 

všechny recenze uživatele

Musím přiznat, že se mi to docela líbilo. Už jenom ty dejvické scenérie, které tak dobře znám. A jednotlivé postavy tam dobře zapadaly, stejně tak jejich povahy. Martin Dejdar, kterého moc nemusím, mi přišel šmrcovní a sympatický. O Josefu Abrhámovi nemluvě. Co se týče příběhu, nedokážu posoudit, jaká byla tehdejší doba. Myslím si, že to nebyla až taková idyla. Ale kdo chce vidět špatné věci? Skoro nikdo. Proto Šakalí léta mají blíže ke komediálnu a to je určtě dobře. Láska, životní klopýtnutí, ve džbánku moč místo piva, rock and roll a hotel Internacional, zajímavá kombinace. Retro muzikál, jak má být. ()

viperblade 

všechny recenze uživatele

Na Šakalí léta jsem se opravdu těšil, hodně jsem o nich slyšel (např. že zde Dejdar stvořil legendární postavu "Bejby", která patří k jeho nejlepším) a výsledek mě… zklamal. A to dost. Zpočátku to vypadalo slibně, příchod Dejdara na scénu za to stál a já si říkal, že to vypadá na fajn film, ale potom se táhlo, táhlo a táhlo. Příhoda s pivem a písnička "Na kolena" - to jsou scény, které mě vytrhly z letargie, ale jinak to byla opravdu slabota a jedno z největších (českých) filmových zklamání. A ani ten Dejdar tam nedostává tolik prostoru, aby to mohl nějak zachránit. Možná jsem na film moc drsný, ale zkrátka a dobře, potom všem, co jsem o něm slyšel, jsem se těšil na jednu legendu. Bohužel z legendy se vyklubala pěkná blbost. 40 %. ()

Othello 

všechny recenze uživatele

První půle devadesátých let v Česku se z filmového hlediska vyznačovala vzestupem vizuálně výrazných snímků s velkými rozpočty od mladých nadšených režisérů, které však bohužel neměly v náhlé záplavě západních, doposud nedostupných titulů, kdovíjaký divácký úspěch (dále viz třeba Kouř, Akumulátor 1, první Renčové). Zároveň na nich bylo vidět okouzlení tvůrců právě západními tématy a přístupy, které nadšeně švédovali. Proto vznikly možná trochu mimoděk zvláštní zeitgeist filmy, které fungují daleko více pocitově a povrchově než že by měly nějakou hloubku, ale zároveň z nich prýští strašné nasazení, energie a radost tvořit, přičemž se stále odehrávají v zešedlých socialistických kulisách. Šakalí léta jsou filmem, který nijak zvlášť dobře vypráví příběh o něčem, co tu nikdy nebylo způsobem, jaký tu nikdo doposud nedělal. Vzniká tak mimoděk nějaké zvláštní universum, kterému se lze racionálně v pohodě ubránit, ale které jinak díky vynikající kameře, výpravě a scénografii (aka "úvod do hřebejkovské komunistické hnědi") lze zase nakrásně propadnout na té pocitové úrovni. S čímž my, bývalí kluci z pod Julišky, rozhodně nemáme problém. ()

Galerie (9)

Zajímavosti (41)

  • Hořící Tatra 603 na konci filmu má SPZ, která se v době, kdy se film odehrává, nepoužívala. Tyto SPZ začaly být zaváděny postupně až po roce 1960. Navíc se jedná o model Tatry, který se začal vyrábět až koncem 60. let 20. století. (ypres.bass)
  • Tvůrci filmu hledali neherce v tanečních skupinách, protože zásadní podmínkou bylo zvládnout taneční party. Jedinou vyjímkou byl herec Jan Semotán (Kšanda), který měl od začátku roli jistou, protože si režisér Jan Hřebejk neuměl představit někoho lepšího. (sator)

Související novinky

Zemřel Josef Abrhám

Zemřel Josef Abrhám

17.05.2022

České nebe se rozrostlo o další velkou hvězdu, ve věku dvaaosmdesáti let totiž zemřela jedna z nejvýraznějších postav naší kinematografie, Josef Abrhám. Oblíbený herec se poslední dobou bohužel… (více)

Reklama

Reklama