Mudbound

Já ty příběhy z amerického Jihu prostě žeru a tenhle je navíc zatraktivněný válečnou vsuvkou a to mě ba ještě víc. Jasně, v zásadě se jedná o další z filmů o utlačovaných černoších, což je dneska strašně populární, ale tady to bylo přeci jen trochu jinak. Reesovým ztělesněním Jižana není ortodoxní rasista v Banksově podání, ale spíše Jason Clarke a jeho farmář, který sice cítí vůči černým nadřazenost, ale nedá se o něm říct, že by to byl zlý člověk. Prostě byl v podobném duchu vychován. To se mi líbilo. Černoši tu byli naopak vyobrazeni jako klasické oběti, ale nepůsobilo to tak protivně, v jako mnoha jiných případech. Bavila mě i ukázka těžkého života tehdejších farmářů a celkově se ta atmosféra jižanského zapadákova vydařila. Naopak mi přišel laciný moment, který zlomí Hedlundovo vnímání černých a celkově některé dialogy mezi ním a Mitchellem zaváněly kýčem. Ale nebylo to nic hrozného. Celkově velmi dobrý dojem zakončil emotivní závěr, který tak nějak pohladil po duši. 85% (17.12.2017)

Film natočený čisto pre Oscary. Rasová problematika, vyhrotené situácie, nekonečný smútok a niektoré silné herecké výkony. Jonathan Banks by konečne mohol byť nominovaný na nejaké ocenenie, úlohu debilného rednecka z Mississippi zvládol dokonale. Inak ale mnou film veľmi neotriasol, okrem scény mučenia černocha v nejakej stodole. Inak dosť negatívny film, nie je tam ani trochu radosti. (15.12.2017)

Přemýšlela jsem zda dát 3* nebo 4* hvězdy, nakonec jsem se rozhodla pro menší počet a důvod je jednoduchý. Film ve mě až na jednu výjimku nevyvolal naprosto žádné emoce. Navíc scény, kde se něco děje a ty emoce pomalu narůstají si režisérka nechala až na poslední půl hodinu filmu, ten zbytek je jen zbytečně informační a nezajímavý. Co se mi ale na filmu líbilo, bylo to, že se postavy střídali ve vypravování a v názorech na danou situaci, takže jsme mohli vidět jednu scénu z více pohledů a to se mi moc líbila. Za konec filmu jsem moc ráda. (04.02.2018)

Film bol natočený na základe rovnomenného románu americkej spisovateľky Hillary Jordan. Podstatou filmu sú vzťahy medzi bielymi a čiernymi, medzi bielymi rodinami a čiernymi rodinami, medzi bielymi a čiernymi vo vojne a všetko o čiernobielom. Ale v podstate ide o všetko na čo, Američania, nemôžu byť hrdí. V roku 1619 boli do Ameriky dovezení prví černošskí otroci z Afriky. Zase v roku 1865 bolo zrušené otroctvo na celom území USA. Až v roku 1948 "vysoko teoretický" bola zrušená rasová segregácia v armáde. Ale v roku 1955 boli ešte v autobusoch oddelenia pre bielych a čiernych, ale ani v roku 1957 nemohli černošské deti navštevovať stredné školy. Osud černošského obyvateľstva tak bol ešte na dlhé roky veľmi neistý a veľa na tom nezmenila ani účasť Afroameričanov v americkej armáde počas 2. svetovej vojny. Dokonca boli po návrate domov zaznamenané časté prípady lynčovania černochov len preto, že si dovolili nosiť uniformu americkej armády. Cesta ku skutočnému zrovnoprávneniu tak ešte stále nebola na konci Film "Madbaundská farma" je príbeh o udalostiach, ktoré sa odohrávajú na malej farme na okraji mesta Memphis počas druhej svetovej vojny a tesne po nej. Odtiaľ odišli na front zástupcovia dvoch rodín. Obaja sa vrátia, ako hrdinovia Jamie McAllan pilot bombardéru B-25 a Ronsel Jackson veliteľ tanku Sherman, jediný rozdiel medzi nimi je, že Jamie je biely a Ronsel čierny. Obaja stratili vo vojne mnoho svojich priateľov a film ďalej beží v realite rasových predsudkov a povojnového syndrómu. (28.07.2018)

Jižanské drama vyseknuté a la William Faulkner, stejně jako on nám neodpovídá na otázky, které zrovna klademe, a odpovídá na ně jindy, později, často až tehdy, když nás už nezajímají. Film ale není kniha, případně literární dílo. "Spojeni/slepeni/svázáni bahnem", přetože trvá přes dvě hodiny, nemá dost času na rozběh, na který si Faulkner vždycky potrpí. Naopak, různé vsuvky, elipsy, paraboly, mezerníky a pomlčky, s jeho literárním stylem vcelku korespondují... Jižanský (odvozeno od podstatného jména jižan, southerner) diskurs, ke kterému tento film rozhodně patří, je třeba pojednávat stále znovu a znovu, nelze jej vymezit zákony ani předpisy, aní jinou literou, na to je stále příliš živý... stejně živý jako když první otrok utekl z bavlníkové plantáže.... I my o tom v naší historické paměti něco víme: slovo "otrok" (slave, Sklave, esclave, schiavo atd.) pochází z řeckého slova “sklabos”, a znamená “slovan”. Pozn. 1: Film, jehož příběh si jde zpočátku svou cestou, se v závěru tříští do zbytečně mnoha dílčích závěru (milostný trojúhelník, postválečná traumata, KKK, patricida, shledání se synem,...) Pozn. 2: William Faulkner měl k filmu zřejmě dost rozpačitý vztah. Dobu nadšení z nového média vystřídalo zklamání z poněkud neúspěšného pokusu o proniknutí do filmových ateliérů. (09.08.2018)