Králův nesouhlas

O tom ako je pre ľudí životne dôležité, aby v ťažkých chvíľach na čele ich krajiny stál správny človek. A tým kráľ Haakon VII. rozhodne bol... Tri dôležité dni v nórskej histórii. Musím uznať, že to bolo výborne spracované, páčila sa mi hlavne kamera a hudba. A v neposlednom rade herec v hlavnej úlohe bol brilantný, hneď si ma dokázal získať, dokonca aj v tých menej vypätých chvíľach, v ktorých sa napr. zvažovali možnosti a viedli "jalové" politické reči, pretože aj tak muselo byť každému jasné, že si Nemci z pozície sily zoberú to, čo budú chcieť. Inak kráľ Haakon VII. je pre mňa povahovo veľmi sympatická historická postava a symbolom pevného charakteru a zdravého sedliackeho rozumu, čo sa prejavilo hlavne v jeho pamätnom prejave k vládnemu kabinetu po obdržaní nemeckého ultimáta. Klobúk dole. Nadpriemer. 75/100 (27.09.2017)

Norové mě zase jednou potěšili a natočili válečný film téměř bez války, který mě ale velmi bavil. Snímek nenabízí strhující akční scény, přesto dokázal přijít i s určitým napětím (a to jsem přitom věděl, jak to celé dopadne). Dilema, před nímž král stál, tvůrci složitě a sáhodlouze neopisují, jednoduše ho rozkryjí v dialozích se synem a německým velvyslancem. Mimochodem, Karl Markovics byl v roli velvyslance skvělý. Pokud zkousnete válečný film spíše z politické perspektivy, jděte do toho. (24.05.2020)

„Co chceš, abych udělal? Mám říct, že to král nařídil?“ - „Ukaž jim, kam až jsme schopni zajít.“ - „A jak daleko? Jak daleko jsi ochoten zajít?“ - „Náš názor musí mít přece váhu. Měli bychom jen přihlížet a nehnout prstem? Takový je plán?“ Králův nesouhlas je spíš historický, než válečný film. Zároveň silně životopisný, král má podstatně větší prostor než události samotné. S čímž jsem neměl až takový problém, škoda jen, že těch „jsem milující dědeček“ chvil nebylo méně. Smíšený pocit jsem měl pak z toho přespříliš uctivého chování německého velvyslance, naštěstí tu roli dostal Karl Markovics, který byl velmi autentický. Po solidním začátku (ostřelování lodě, atmosféra šoku a chaosu) se ze snímku stal postupně veskrze průměrný životopisný film, takové tedy bude i mé hodnocení. „Norsko je nezávislým národem. A nebyl by jím, kdybychom akceptovali německé požadavky. Naše odpověď je proto ne.“ - „Víte, co to znamená.“ - „Váš vlastní Führer říkal, že národ, který se vzdá agresorovi si nezaslouží žít. Dobrovolně se nevzdáme.“ (11.12.2022)

“VŠECHNO PRO NORSKO!“ /// Norské pobřeží bylo pro Němce ... ble ble ble … prostě historie. Norové na to jdou jinak než Dáni. Ukazujou, co dělal král Haakon VII, co vláda a de facto rekonstruujou ony válečný dny a útočej na norskou vlasteneckou notu. Hodně prostoru má velvyslanec Curt Bräuer, kterej má zplnomocnění vod samotnýho Adolfa. Prostě dobový drama, který je z 90% politika a z 85% óda na krále. Příběh z norskýho „Českýho“ století dramatizuje události a s bojůvkama, jako je potopení křižníku Blücher se moc nemaže. Oslava symbolu boje za demokratický Norsko udělá každýho (pravýho) Nora (a amatérskýho historika). Tož to já nejsu. Já bych radši víc toho topení námořníků… /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou knihu, kterou v roce 2011 napsal Alf R. Jacobsen, neznám. 2.) Chci se něco dozvědět o operaci Weserübung. 3.) Thx za titule „majo0007“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (24.02.2017)

Pred 1. aj 2. svetovou vojnou Nórsko vyhlásilo neutralitu, aj napriek tomu bolo Nórsko prepadnuté. Nemecko potrebovalo čoraz väčšie množstvo železnej rudy zo Švédska, tá sa dopravovala cez Nórsky prístav Narvik.Keď ho začali obsadzovať spojenci dňa 9.4.1940 začali Nemci obsadzovať Nórsko. Zo začiatku situácia pre Nemcov nebola priaznivá a už hrozilo že jednotky britské, francúzske, poľské a legionári porazia nemecké jednotky, ale po prepadnutí Francúzska boli Spojenci odvolaní (v dňoch 30.4. a 1.5.1940) a sever Európy nechali napospas Nemcom. Väčšina Nórov sa jednoznačne postavila za obranu vlasti. Aj napriek tomu, že 15. apríla nórsky ministerský predseda Quisling, na pozvanie ktorého Nemci prišli, odstúpil a odovzdal správu krajiny nemeckým úradom. Kráľ odmietol kapitulovať a so svojimi zmobilizovanými jednotkami (16 tisíc vojakov) kládol statočný odpor. Ten bol zlomený až 9.6.1940. Kráľ Haakon VII aj naďalej vládol z exilu vo Veľkej Británii. Odtiaľ vyzýval cestou rádia k silnejúcemu odporu a zasadzoval sa o vytváranie nórskych exilových jednotiek (3 perute v rámci RAF). (22.02.2017)