Nebel im August
Fog in August
Režie:
Kai WesselKamera:
Hagen BogdanskiHudba:
Martin TodsharowHrají:
Sebastian Koch, Ivo Pietzcker, Fritzi Haberlandt, Henriette Confurius, David Bennent, Karl Markovics, Thomas Schubert, Branko Samarovski, Jule Hermann (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Jižní Německo, rok 1940. Třináctiletý sirotek Ernst Loss (Ivo Pietzcker) je vzpurný a těžko přizpůsobivý chlapec a všechny náhradní rodiny a nápravná zařízení, kterými doposud prošel, jej označily jako nenapravitelného. Kvůli tomu se ocitá v psychiatrickém sanatoriu. Ernst si brzy uvědomí, že v tomto sanatoriu nejsou děti léčeny, ale pod vedením Dr. Veithausena (Sebastian Koch) postupně a potají zabíjeny pod nacistickým programem s krycím názvem T4. Ernst se rozhodne bojovat s osudem a začne pomáhat ostatním pacientům a zároveň plánovat svůj vlastní útěk, čímž se ocitá ve smrtelném nebezpečí, protože rozhodnutí „kdo bude další" je jen na vedení sanatoria... (Bohemia MP)
(více)Videa (1)
Recenze (101)
Děti, podává se malinová šťávička! Oblíbený dětský nápoj je tentokrát obohacený o barbituráty a ředitel psychiatrického ústavu (Sebastian Koch) má pro tento speciální úkol na redukci postižených jedinců za 2. světové války svého Anděla smrti, sličnou zdravotní sestru (Henriette Confurius). Uprostřed zrůdného dění se ocitá třináctiletý sirotek (Ivo Pietzcker), kterého sem dostala jeho dosavadní vzpurnost a totální nepřizpůsobivost. V prvé řadě se jedná o citlivé téma, u kterého se nabízely dva způsoby zpracování. Buď to bude drasticky pojatý film, u kterého divák bude odvracet zrak, nebo to bude spíše psychologická sonda za zdi jednoho ústavu. A volba padla na psychologický film. Neutěšené prostředí ústavu smrti je opravdu bezchybně zvoleno a vyvedeno a stejně tak i chovanci ústavu jsou dokonalí. A přece jen ta drastičnost filmu v určitých fázích chybí. Jsme sice svědky nějaké té pitvy, nikterak detailní, sličná zdravotní sestra s líbezným výrazem ve tváři chladnokrevně podává svým stanoveným obětem jedy a ředitel postupně odškrtává jmenné položky ze svého dlouhého seznamu pacientů, dál už si ale film zajít netroufne. Dvouhodinový film obsahuje rovněž i nějakou tu zdlouhavou scénu, také je k vidění hvězdný Karl Markovics. Emoční křivku režisér Kai Wessel uměl nastavit solidně. Nahrává mu prostředí i precizní herecké výkony. A nemálo scén tak utkví v paměti. I tak jeho režie inklinuje ke kvalitně odvedenému televiznímu filmu, což není žádné překvapení, neboť má na svém tvůrčím kontě pěknou řádku televizních počinů. Zajímavé a znepokojivé téma určitě nabourává ráz válečné tvorby, takže velkým plusem je to, jak se snaží vymykat a nenechat diváky v jejich komfortní zóně. 7/10 ()
Ozaj, všimli ste si, že postava, ktorá sa volala OJA, tak tú si zahral DAVID BENNENT, ktorý voľakedy, pred pár desiatkami rokov, stelesnil legendárneho Oskara Matzeratha v brilantnom Plechovom bubienku... To len na MARGO veci, ale nie je to od veci, to spomenúť, lebo, ako vravím, taktiež si Bennent zahral chlapca, UPROSTRED pekla, druhej svetovej vojny, len s tým rozdielom, že sa nevyskytoval na takom mieste, ako iný, trinásťročný chalan Ernst Lossa. On prišiel do akéhosi sanatória, či skôr do ústavu, v ktorom sa praktizovalo vytváranie : duševného holokaustu, ktorým sa chceli zbavovať prebytočných, duševne i mentálne chorých ľudí, t. j. - mužov, žien, ale aj detí, a tak vedľa tejto inštitúcie, vyrastá velikánsky cintorín, do ktorého budú pochovávať všetkých nebožtíkov... Doplnil by som, že okrem týchto postihnutých ľudí, tu boli aj SIROTY, a pod. zdraví ľudia, medzi ktorými boli aj bieli cigáni, a práve k tým, sa zaraďoval Ernst, ten v skutočnosti jestvoval, a povedal by som, že tento film je mu venovaný + všetkým, ktorí si prešli tým, čím on. Veľmi nepríjemný a depresívny nemecký snímok, s mimoriadne démonickým Sebastianom Kochom, ktorý touto vlastnosťou srší vo svojom vnútri, na prvý pohľad by ste si ho spájali so sympatickým človekom, ale to, čo má v úmysle, vydesí kohokoľvek na smrť, čo má len kúsok pochopenia, pre abnormálne skutky, ktoré sa viedli, voči sebe samým, alebo, čo je schopný urobiť človek človeku ? Zmieňujem to tak, ako pôsobí Koch vo svojej postave Dr. Veithausena, inak jedná sa o fiktívnu postavu, pričom jemu podobní jedinci boli roztrúsení všade navôkol, a tak skántrili cca „200 000 pacientov” . Lossa si zahral Ivo Pietzcker, ktorý si pripisuje opäť zárez do tohto žánru kinematografie, pričom podáva vierohodný, uveriteľný, zapálený herecký výkon, ktorý ma nenechával chladným, aj preto, čo sa mu stalo + nachádza sa tu taktiež zopár vynikajúcich hereckých výkonov, ak by som mal námatkovo vymenovať jeden z nich, tak určite zvolím : kamarátku hlavnej detskej postavy Ernsta Lossa, dievča NANDL, alebo tu máme dobrú a zlú sestričku, či na pár sekúnd Štokyho, čiže Karl Markovicsa. Ak by som mohol ešte niekoho pochváliť, tak plusové body udeľujem režisérovi Wesselovi + kameramanovi Hagenovi Bogdanskimu, ktorý patrí medzi nemeckú špičku, s presadením sa u kvalitných tvorcov, a títo borci dokázali navodiť veľmi nepríjemnú atmosféru, ktorá sem - tam, vyvolávala u mňa, duševné DUSENIE v mojom vnútri, v mojej psychike, ktorá mi prezrádzala, že toto je totálne zvrátené, čo sa odohrávalo, ale podľa týchto doktorov sa zrejme jednalo o určitý HUMANIZMUS, oproti „pobytov v koncentračných táboroch” ... Povoleno - nepovolená EUTANÁZIA. Občas mi liezol na nervy divný strih, a k tomu niekoľko zvláštnych scén, naopak, užil som si dve vynikajúce scény, ktoré sa odohrávajú v jedálni + samotné bombardovanie, keď chcú dvaja kamaráti vziať nohy na plecia. Skrátka, pozrite si to ! Ojedinelý skvost súčastného filmu... , ktorý by sa mal oceniť... ()
Ufff! Tak to byl něco opravdu strašného ! Jako člověk zajímající se hodně o válku jsem už o ,,rasové očistě'' formou euthanasie zdravotně postižených či mentálně zaostalých v rámci akce T4 lecos četl. Jedna věc je číst si názvy měst se sanatorii což nebylo nic jiného než skutečné hororové zámky hrůzy (Hadamar atd..), kde byli likvidováni ti nejmenší a nejbezbrannější než tato místa zastoupily koncentráky v Polsku. Vraždění dětí a nemocných či tělesně a mentálně postižených z ekonomických a rasových důvodů je obzvláště odporné a opovrženíhodné. Druhá věc je však sledovat konkrétní příběhy konkrétních lidí a dětí! Tady navíc nepomáhá, ale ono je to jen jako - je to film, protože člověk dobře ví, že skutečnost byla ještě děsivější. Již je to delší čas, kdy jsem četl jednu archeologickou knihu věnující se rituálním pohřbům a tam jsem narazil na zajímovou věc - zajímavý pohřeb .-) !. Bylo to myslím kdesi ve Francii, kde archeologové našli ostatky jedince tuším z doby kamenné, který byl rituálně pohřben. Na tom by nebylo nic zajímavého, koneckonců, tyto nálezy jsou čas od času běžné, ale zajímavá byla ta kostra. Pohřbený jedinec utrpěl nějaké velmi těžké zranění. To samo však nebylo příčinou jeho smrti, která nastala až o mnoho let později. Dotyčný měl zranění zhojená a i když musel být skoro nepohyblivý, přežil. Nejbližší, tlupa, říkejme jim jakkoliv se o něj starali. Krmili jej, léčili a zřejmě i nosili. A právě tam někde začíná to naše lidství, které nás odděluje od zvířat a neúprosných zákonů přírody. Soucit, potřeba pomáhat slabším, nemocným, bezbranným... O to více je šokující, že velmi vyspělý národ už na začátku třicátých let sešel z céto cesty a začal se chovat opravdu zrůdným způsobem. Už dlouho se mi nestalo abych po celou dobu sledování nějakého filmu měl ,,knedlík v krku'' a na prsou těžký kámen. Myslím, že ve větě mladé sestry vedoucímu lékaři: ,, Potřebuji malinovku, protože děti odmítají přijímat barbituráty'' je obsaženo vše. Ta bezcitnost, efektivnost, anonymnost, touha vyhovět rasově zvrhlým experimentům... Od mlaďounké zdravotní sestry na dětském oddělení bych čekal opravdu něco jiného než takovouto ,,spolehlivost''. Když se netrávilo, vraždilo se hladem. Na některých chovancích se prováděly lékařské pokusy mající za úkol zjistit příčiny demence, epilepsie, zkoušely se očkovat viry a bakterie.. atd... Stovky mozků z pitvaných těl bylo odváženo předním patologům Německa, kteří se neptali odkud biologický materiál pochází... Opravdu strašné. Musím před dnešními Němci hluboce smeknout, když se pouští do takovéto látky, jistě jim historicky značně nepříjemné a přitom zde podané s naprostou hrůzností bez jakýchkoliv příkras. Jsou tendence jak plyne čas, že různé národy rádi ,,zapomínají'' na své hříšky a pokud něco točí z těch časů pak jsou to hrdinské filmy s často zkreslenou nebo dokonce záměrně zdeformovanou historickou skutečností. Zde nikoliv a za to dávám o tu hvězdu navíc. Opravdu mne to zasáhlo, tenhle film hned tak nerozdýcháte. Herecké výkony byly vynikající, zejména u dětí. Je nutno točit tyto filmy, je nutno je pouštět ve školách. Nejsou totiž je pro ty, kdo se o látku zajímají. Jsou památníky milionů zavražděných a jsou také vztyčeným prstem, kdyby zase někdy někdo přišel a chtěl tvořit rasově čistou zrůdu, bez špetky lidství. * * * * * () (méně) (více)
Strašný, když si představíš, že by tam mohlo bejt tvoje dítě, nebo že by si tam byl ty jako dítě uplně bezmocnej.. Scéna podávání malinový šťávy chlapečkovi patří mezi nejděsivější scény vůbec. Dále by mě zajímalo jakých metod použil Kai Wessel, aby s kluka kterýmu je cca 15 let vymáčknul takovýhle přirozeně živelný herecký projev, to je opravdu mistrovská práce. ()
Program rasovej hygieny zahŕňal likvidáciu mentálne i fyzicky postihnutých degenerátov. Aby bolo zabránené ich množeniu. Aby sa ušetrilo na zdravotnej starostlivosti o nich. Nebola to prevratne nová myšlienka nacistov. Dejinami sa tiahne prinajmenej od sparťanských čias. Nacistom sa odhadom podarilo takto zlikvidovať 200 až 250 tisíc ľudí. Konvenčne nakrútený film ukazuje na veľmi nekonvenčné praktiky v jednom z týchto "liečebných" zariadení, kde sa zhodou okolností ocitne zdravý chlapec, s rebelským správaním a nevhodným pôvodom. Postupne odhaľuje maskované likvidačné praktiky personálu a vedenia zariadenia. Rozvíja myšlienky na útek z milosrdne sa tváriaceho pekla. Okrem trefného upozornenia na vskutku anjelsky vykonávané akty vraždenia z dôvodu choroby detí, či už vyhladovaním, injekciou proti bolesti alebo chutným sirupom film upozorňuje i na jednu menej známu rasovú diskrimináciu z čias nadvlády nacizmu. Chlapec - hlavná postava totiž patril k národnosti Jenišov. Jeniši/Jenišovia sú etnograficko/národnostná/sociálna skupina prevažne zo Západnej Európy, žijúca kočovným spôsobom života, s vlastným jazykom a zvykmi. Majú keltsko-židovský pôvod, niekedy sa označujú ako "bieli cigáni". Za Hitlerovej vlády, podobne ako Cigáni, boli vystavení systematickému holokaustu. Žijú v okolí rieky Rýn a priľahlých štátoch (Švajčiarsko, Nemecko, Rakúsko, Francúzsko, Luxembursko). Dodnes im štatút národnosti priznalo len Švajčiarsko. ()
Galerie (26)
Zajímavosti (3)
- Celosvětová premiéra proběhla 14. dubna 2016 na filmovém festivalu Giffoni v Itálii. (ČSFD)
- Natáčelo se v Mnichově (Německu) a ve Vídni (Rakousku). (ČSFD)
- Film je inspirován skutečnými událostmi. (Nathaniell)
Související novinky
Egon Schiele, Anne Franková
Bezmála čtyři desítky filmů od historických dramat, přes thrillery, žánrové a artové filmy až po komedie nabídne již příští týden festival DAS FILMFEST. Přehlídka německojazyčných filmů odstartuje ve… (více)
Reklama