Režie:
Janus MetzScénář:
Ronnie SandahlKamera:
Niels ThastumHrají:
Sverrir Gudnason, Shia LaBeouf, Stellan Skarsgård, Tuva Novotny, Leo Borg, Jackson Gann, Scott Arthur, Ian Blackman, Robert Emms, David Bamber, Mats Blomgren (více)Obsahy(1)
Wimbledon, 1980. Nejdeštivější léto desetiletí. Svět se těší, až uvidí tenisovou jedničku Björna Borga obhajovat svůj pátý titul Wimbledonu. Jen málokdo zná drama v zákulisí: v pouhých 24 letech je Borg blízko konci, uštvaný a svíraný úzkostí. Jeho 20letý vyzyvatel John McEnroe se rozhodl nahradit svého bývalého hrdinu na trůnu Wimbledonu. Borg/McEnroe je příběh o ceně úspěchu. Nejlepší světoví hráči tenisu jsou uvězněni vlastní kariérou. Oba sportovci jsou neustále tlačeni proti sobě komerčním tenisovým průmyslem: jako protiklady postav „lce Borg“ a „Superbrat“. Rivalové jsou nuceni si přiznat během Wimbledonu 1980, že jediný, kdo chápe čím si prochází, je jejich největší nepřítel. (A-Company CZ)
(více)Videa (4)
Recenze (283)
Strašně se ve mě pere to, jak mě souboj v cíli strhl s sebou s tím, jak to ze mě hned za pár minut všechno vyprchalo a teď vlastně nevím, co mi film dal, krom půl hodiny hodně solidně napjaté atmošky. Je to nejlepší LaBeoufova role a je to možná nejlepší zpracování, jaké z toho mohlo vylézt, ale i tak to mnou trošku proplulo. Prostřední pasáž to všechno trošku sráží dolů, ale možná je to jen tím, že tohle neutáhne celovečerní stopáž. ()
Tak jsem si zavzpomínal na dětství, když jsem pilně sledoval zápasy tenisového bouřliváka a magora Johna McEnroa, který byl ovšem talent od Boha a dodnes odborníci tvrdí, že měl nejlepší cit pro úder a patřil a patří mezi absolutně nejlepší tenisty historie. Björna Borga už jsem na kurtech nezažil, protože skončil příliš brzy (v 26 letech) a tudíž jsem ani neviděl finále Wimbledonu v roce 1980. Tímhle skvělým filmem jsem si obě ikony tohoto sportu připomněl a v závěru mi i slza ukápla, byť byl film důsledně natočen bez zbytečných nánosů patosu, což je jinak ve sportovních dramatech poměrně častým jevem (naštěstí to není hollywoodská produkce :) ). Spíše než o tenise je snímek věnován životu a charakterům obou géniů, který by se dal pejorativně nazvat "autista vs. neurotik". Debutant z Dánska Janus Metz natočil strhující, nepovrchní drama i pro ty diváky, kteří neví, co je to tie-break. Herci jsou skvěle vybraní i fyziognomicky, navíc šli oba až na dřeň. A jak vůbec nemusím Shiu LaBeoufa, tak z jeho převtělení se do "Big Maca" jsem nadšený. Bravo a dávám pět! :-) https://www.youtube.com/watch?v=nFeLpTjH2pk ()
Tenis mám rád, hodně rád. A podívat se na takové zajímavé a v závěru hodně strhující sportovní drama, bylo pro mě potěšením i zážitkem. Dvě tak odlišné osobnosti, které se střetnou v epické bitvě. Výborně zahrané, u McEnroea můžeme konstatovat - "Magor hraje magora"... A Stellan Skarsgard nezůstává ve stínu jako důležitá postava ze zákulisí. Trochu kousavě mě napadá, že by nebylo od věci natočit třeba Connors vs. McEnroe... Tady jsme spatřili pouze náznak, to by mohla být ta pravá řežba. ()
Ledovec proti vulkánu. Svíraní tlakem vnitřních démonů i okolních očekávání, posedlí vítězstvím při vědomí, že každá porážka je začátkem konce, tlačení k dominanci a rivalitě za každou cenu. Každý jsou jiný a přitom toho mají tolik společného.. Komorně laděné sportovní drama, které vyrukuje s pro žánr neobvyklou niterností a přitom když musí diváka strhnout do víru sportovních vášní (finále Wimbledonu 1980), nemá s tím sebemenší problém. McEnroe si to sice příliš nepochvaloval, ale znáte Johna a jeho sklony k potížismu. Former rivals, best enemies.. ()
V širších souvislostech: běháním za míčkem po dvorku= hra gentlemanů. Normální chlap, tzn. s testosteronem, může býti z takového sportu vykázán. Kdežto opravdový gentleman mnohdy, po vyhraném zápase, pláče několik desítek minut před celým světem, jako tříletý chlapeček. Nebo má desítky pověrčivých, stereotypních manýrů, které jsou na léčbu. No prostě tyhle princezničky jsou kapitola sama o sobě. Když vidím zasopleného vítěze grandslamu, nemilosrdně přepínám, ačkoli jsem mu pět hodin zapáleně fandila. Nemám na to nervy. Od dob McEnroea, vidím v tenise jediného chlapa, Serenu. Ale kecám, Novak je skvělý showman. Takže: krom toho, že nám tento krásný film nabízí mimořádně dobře natočené finálové utkání mužské dvouhry Wimbledonu 1980, věnuje se také psychickému rozpoložení sportovců v jejich soukromí. Retrospektivně nám nabízí pohled na jejich vývoj od dětství a na relativně malém prostoru docela výstižně ukazuje, čím vším si oba prošli. V kontextu s tímto mě rozesmívá hláška celosvětově proslulého ostravského lehkého autisty Ivana, který utrousil: "Je to jenom sport." Jasně, Wimbledon nikdy nevyhrál a je to VĚČNÁ škoda, počítám, že se nadřel možná víc než oni, ale za to, že pochopil o čem život je, jej budu uctívat navěky. :-) Ve filmu jsou k vidění parádní výkony ústřední dvojice i stále skvělého Stellana Skarsgårda, kamera, střih, scénář, dialogy, výprava, prostě výborné celé, doporučuji i divákům, kteří se o tenis nezajímají. Je to moc dobrý film. Tleskám. ()
Galerie (40)
Zajímavosti (12)
- Písnička, která hraje v 17. minutě, je „The Big Beat“ od Billyho Squiera. Na večírku hraje „Call me“ od Blondie. Ve 49. minutě hraje „Devil's Gun“ od C.J. & Co. V 53. minutě hraje „Lets Swing“ od Paola Zavalloneho. (Duoscop)
- Björn Borg a John McEnroe sa medzi sebou stretli celkovo 14 krát pričom zhodne vyhral každý 7x. (zajo91)
Reklama