Bílá velryba

I dobrodružný (akční ?) žánr má svou klasiku a své vrcholy. Estetika romantismu nejrůznějších odstínů, která stojí za jeho rozmachem, splývala v hraném filmu se snahou po adekvátním přetlumočení do filmové řeči. Ve vrcholných momentech těchto úsilí se čas od času rodila a rodí díla i nadčasové hodnoty (stačí připomenout nezapomenutelná Zemanova ztvárnění verneovských předloh). Gregory Peck, americký herec-mýtus netušených tvůrčích rejstříků, nesporně mimořádná osobnost dějin světového filmového umění, tu předvádí jednu ze svých vrcholných kreací. Doslova před očima tvoří postavu, jejíž démoničnost je věrohodně podložena mírou utrpení a strádání, které byla vystavena; umanutému utrpení, jemuž zčásti uvěříme i to, že 100-150tunový vorvaň bez zvláštní újmy na zdraví po několikanásobném harpunování potopí loď zjevně několikanosobně vyšší tonáže. Film opravdu důsledně citoval půdorys literární stejnojmenné předlohy Hermana Melvilla. Více pochopíme, uvědomíme-li si jména autorů scénáře, mezi nimiž nechybí ani Raye Bradburyho. Skutečnost, že film se natáčel přes dva roky, je dalším - byť ryze technickým - datem, dosvědčujícím, že k zfilmování klasické americké předlohy se přistupovalo nejen s úctou a pietou, ale i pokorou a tvořivostí, podřízené čistotě ztvárnění sáhodlouhé románové ságy. Jedno je jisté: hledíce na pomyslné stříbrné plátno, po dvě hodiny nedýcháme. Příběh kreativního bílého vorvaně neztrácí v tomto strhujícím podání své kouzlo ani dnes. (29.08.2011)

Na takhle starej film hodne atmosfericka zalezitost a pro me prijemny prekvapeni. Celej film ocekavane tahne charismatickej Peck, nechapu, ze nedostal minimalne nominaci na oscara. Ale je fajn, ze on neni ta postava, co by pribeh vypravela, navic se ukaze az po pul hodine filmu a o to vic je jeho postava tajemnejsi. Ke konci, kdyz zacne silet, tak by obstal v lecjakym hororu. Jinak neni moc co resit, film by se moh lehce zkratit, takhle je misty stereotypni, ale je to o namornicich co na lodi lovi velryby, tady proste neni prostor pro nejakej zamotanej pribeh. Jinak co se tyce samotnejch lovu, to je trikove hodne slusne zvladnuty. Konec samozrejme vsichni znaj, ale i tak je to napinavy a zaverecnej souboj spickovej. Ale na 5* to nebude. (01.01.2011)

Na rok 1956 skvelé efekty mixnuté zo zábermi skutočnej lode. Vidieť že ide o veľkofilm dotovaný pekným balíkom peňazí. Záživné, nenaivné a obsahujúce trocha filozofie. Je zaujímavé že 2/3 scén boli natočené v štúdiu. A veru mnoho s nich vyzerá akoby boli točené na šírom mori. Sem tam bolo pár prehnaných scén. Ako Moby Dick skákajúci v mori ako srnka či očividná hra za plátnom kde sa tvorcovia pokúšali herca rovnako osvetliť ako okolitý obraz takže to ešte viac bilo do očí. Ale ináč ide o skutočný filmový klenot. (28.07.2014)

Za tímto filmem od začátku do konce stojí nepředstavitelné množství svárů, pří, dramat a hádek. Šlo především o to, kdo Melvillovu látku vůbec zfilmuje. Ze sporu mezi Hustonem a Wellesem vyšel pochopitelně vítězně Huston, avšak Welles se rozhodně neurazil a vedle toho, že připravil vlastní divadelní adaptaci, ucházel se spolu s Hustonovým otcem Walterem Hustonem o roli kapitána Achaba. To, že synem protěžovaný Walter neuspěl, se odrazilo do obrovské nechuti Hustona mladšího vůči Orsonovi, o němž se vyjádřil, že pro dvě velryby v jeho filmu není místo. Jak to nakonec dopadlo, víme všichni a myslím si, že můžeme být navýsost spokojeni jak s rolí Orsona Wellese, tak konečným kapitánem v podání démonického Gregory Pecka. (08.05.2005)

Asi se najde málokdo kdo by neznal tento slavný román. A kdyby přeci jen, jméno Moby Dick už zná snad opravdu každý. Byl jsem proto zvědavý na tenhle film o němž se říká, že co se týče románové adaptace, ještě nebyl překonán ač je z roku 1956. Divák hned od úvodu výborně nasaje tu dobu, ve které se film odehrává. Většina jeho děje se samozřejmě odehrává na palubě velrybářské lodi Pequod a tak se nijak neliší od námořních filmů své doby. Trochu mne mrzelo, že když byly záběry z podpalubí, nikde se nic nekývalo, ani lana. prostě jako kdyby posádka jela vlakem... Boje s velrybami byly provedeny slušně a asi jen dvakrát bylo hodně zřetelné, že se za velrybáři pouští něco jiného a že to vše není jeden obraz. Archaičnosti trochu přidávala i hudba, podle ní níž zkušenější divák snadno rozezná poválený film od pozdějších. Ale možná to bylo právě tou ne vždy kvalitní kamerou, tou určitou pošmourností a to i v pasážích s bezvětřím a palčivým sluncem nad hlavou námořníků co filmu dalo šmak jakési věrnosti. Ony digitální efekty nejsou vše, což jsme si jasně ověřili u pozdějšího snímku V srdci moře... Moby Dick respektive velká bílá velryba prý skutečně existovala. Zraněná od harpunářů pak začala napadat nejen lodi s harpunáři, ale i samotné velrybářské lodě. O těchto napadeních existují i záznamy a dokonce nákresy oné velryby se zlomenými harpunami ve svém hřbetu. Nakonec i ona podlehla harpunám a o její ulovení se přý zasloužily dvě lodi. Nástupem páry a harpunových děl pak skončila drsná práce harpunářů, kde šlo o vysoce rizikový podnik. Vybíjení velryb nabralo opravdu masového měřítka a těžko obhajovat lidskou potřebu svítit a promázavat soukolí strojů velrybím olejem tak obrovským barbarstvím na tak úžasných mořských tvorech. O to šílenější je, že i ještě dnes ředa států v čele s primitivními /v tomto ohledu) Japonci velryby a nejen je dál brutálně loví navzdory jejich nízkým stavům. Osobně bych jakékoliv lovy přísně zakázala a špatně se mi koukalo už jen na záběry v tomto filmu snaže si namlouvat, že jde o lov jen jako. Teď nemyslím závěrečný boj s umělým Moby Dickem, ale ty lovy před tím. Dávám za 4 velrybí zuby. * * * * (06.12.2020)