Spřízněni volbou

Rozhodně důležitý a hodně výpovědní dokument, ale zdráhám se použít přívlastek autentický, protože dost často bylo vidět, že sledování protagonisté vůbec přirození nejsou. Takže to beru spíš jako takový zajímavý výlet do neklidné doby, ze kterého jsem si odnesl některé poučné informace, ale zároveň trochu přetvářky a ke konci už i lehké nudy. Slabší 4*. (22.11.2013)

Leden 1968 nebo pouze Leden je skutečný dobový název Pražského jara. Je pochopitelné, že, poměřován dneškem, neobstojí. Poměřován svou dobou a jejími měřítky byl však průlomem. Dobou, kdy v této zemi byly zatím naposled dělány světové dějiny. Opojení svobodou, vůle a připravenost obětovat se pro republiku ztělesněnou legitimními symboly doby, z nichž tím nejproslulejším byl a zůstává demokrat, slovenský Čechoslovák a Evropan Alexander Dubček. To všechno, onu horečnou atmosféru, portréty i dalších protagonistů Ledna přináší dokument, jehož největší předností je právě syrová nesestřihanost. Po dvaceti letech vnucených šablon naučených frází přirozené projevy, na dosah ruky jsoucí lidství lidí, kteří jen náhodou jsou nomenklaturami, takový byl většinový dojem tehdejších současníků. Přirozenost, spontánnost, otevřenost, lidství. Socialismus s lidskou tváří byl tehdy v mezích doby a prostoru demokracií s lidskou tváří. Tu lidskou tvář bychom si neměli nechat vzít. Ani po desetiletích. (07.04.2008)

Unikátní dokument mapující události Pražského jara vrcholící zvolením Ludvíka Svobody do funkce prezidenta ČSSR. Jedinečnost dokumentu tkví zejména v autentických rozhovorech tehdejších funkcionářů a zachycení celkové uvolněné atmosféry březnových dnů. Nebýt následného srpnového zásahu vojsk Varšavské smlouvy a následné normalizace, mohla by se budoucnost Československa vyvíjet jednoznačně lepším a svobodnějším směrem. Toť ovšem otázka, která už zůstane nezodpovězena. (28.05.2016)

Než začal točit rozvětvené intuitivně-asociativní eseje, zapojil se Karel Vachek do dobového reflektování pražského jara a natočil čistě observační veristický dokument, který je pozoruhodný nejen svým obsahem a svou bezprostředností, ale také použitou technikou (ve filmu přímo zohledněnou), bez níž by se Vachek s Ort-Šnepem nemohli dostat takhle blízko skutečnosti. K nahrávání a odposlouchávání rozhovorů bylo použito vysoce citlivých rekordérů Nagra, k zachycení obrazu zas lehko přenosné 16mm kamery Eclair (stejnou použili např. Rouch s Morinem při natáčení stěžejního dokumentu cinema verité Kronika jednoho léta). Film s minimem vnějších zásahů a pozdějších úprav zachycuje, podobně jako americké direct cinema dokumenty z politického zákulisí, především neformální aspekty politického vyjednávání. Faktické souvislosti jsou druhořadé a zvlášť současný divák, který nezná jednotlivé aktéry a jejich roli v událostech roku 1968, se může trochu ztrácet. K tomu, abyste zakusili vzrušenou atmosféru dané doby, jde ale o neocenitelný materiál. (08.04.2008)

Vachkovo nejslavnější a nejoceňovanější dílo (s aluzí na slavný Goethův román v názvu...tady jde však o volbu nového prezidenta po abdikaci Novotného - z těch několika kandidátů (ministr lesního a vodního hospodářství Lenártovy vlády Josef Smrkovský, ministr školství a kultury téže vlády Čestmír Císař, germanista a přední kafkolog Eduard Goldstücker...) došlo nakonec symbolicky k zvolení toho nejhoršího - generála Svobody), černobílý takřka interní dokument o atmosféře uvnitř reformního vedení Komunistické strany Československa ve stěžejním období roku 1968...ale vlastně o atmosféře v celé společnosti - příznačně působí scény z Václavského náměstí, kde se neznámý tribun lidu doslova opájí omamnou sílou svobody slova...a dav zatím na projíždějící tramvaje maluje křídou hesla... Nahrubo sestříhaný snímek autentických materiálů, které Karel Vachek se svým štábem pořídil v těsné blízkosti inkriminovaných funkcionářů strany a který má (i bez hudby a komentáře) silnější výpovědní hodnotu než většina stylizovaných dokumentů z té doby... (z armádní omezenosti a dogmatických vzorců myšlení nového prezidenta generála Svobody jde hrůza, naproti tomu doslova dýchá síla charizmatu ekonoma prof. Oty Šika...o ministru Josefu Smrkovském nemluvě...sofistikovaný JUDr. Gustáv Husák mluvící plynně česky...doslova sálavá bodrost Alexandra Dubčeka...to všechno se z tohohle unikátního dokumentu Karla Vachka dočtete mezi řádky...) Nejsilnější poselství ale Vachkův dokument nese ve své mýtoborné rovině - ,,zlatá" šedesátá léta nebyla zas až tak zlatá, spíše jen nazlátlá, ale úplně nejpřesněji vlastně taková šedá... barvu vzácného kovu získala až přiživujíce se oním narativním mýtem... Podobné filmy: Pražské jaro 1968, Zmatek (07.04.2008)