2010: Druhá vesmírná odysea

Kubrickova 2001 by s Hyamsovou 2010 údajně vůbec neměla být srovnávána. Ale proč ne? Natočí-li někdo film, který rozvíjí příběh předchozího snímku, je srovnávání vždy na místě. Peter Hyams měl od začátku projektu těžkou pozici. Buď se vydá ve šlépějích geniálního vizionáře Kubricka a zachová pro pokračování jeho vypravěčský styl s minimem dialogů, přičemž jej kritika semele za to, že nevnesl do Clarkova vesmíru nic nového, nebo se na 2001 nebude ohlížet a natočí pokračování po svém, za což ho kritika opět pořádně vyplísní. Buďto se na pomyslné křižovatce vydá cestou do již částečně prozkoumané země zázraků, a nebo se nechá vést cestou druhou, u níž není jisté, kam jej dovede, ale může to být i pustá poušť. Hyams, který má mimochodem na seznamu úspěšných projektů zajímavé sci-fi KOZOROH 1, zvolil cestou druhou a dorazil, kam dorazil. Kde byl Kubrick zasněný, mysteriózní a kde nechal divákův mozek, ať si ony vizuální orgie sám přebere, tam je Hyams klišovitý a doslovný, takže prostoru pro divákovu představivost a intelekt je pomálu. Zatímco Kubrick si liboval ve vybělených interiérech, kde se promenádují elegantně oděné stevardky, Hyams klesl do atmosférického balastu osmdesátých let, kdy se každý vesmírný koráb vyznačoval potemnělými interiéry a posádkou oděnou do šedých košil. 2010 se snaží být zbytečně akční a to na úkor estetického zážitku; a Hyams si ani neodpustil šíření zvuku ve vakuu, za což mu měl Clarke od plic pořádně vynadat. V jiných filmech bych to zkousl, ale v něčem, co obsahuje podtitul "vesmírná odysea", v žádném případě. No a zakončení s novou formou života a monolitem? Dejte mi do ruky kameru a vyprodukuju něco lepšího. Jen si představte Zarathuštru, znějícího při pohledu na konjunkci měsíců u Lucifera a následný přesun na Europu, kde se za východu nového slunce scházejí u tajemného monolitu záhadné bytosti, naplněné zvědavostí a touhou překonat možnosti vlastní rasy... Suma sumárum, Hyams natočil naprosto rutinní sci-fi, kde se počet zajímavých momentů dá spočítat na prstech jedné ruky. Pokud by nešlo o pokračování Kubrickova veledíla (které mimochodem považuju za nejlepší film všech dob), tři hvězdičky by byly asi zasloužené. Ale takhle opravdu ne. (502.) (05.08.2009)

║Rozpočet $28miliónov║Tržby USA $40,400,657║Tržby Celosvetovo $41,700,000║ V podstate to čo predchodza dokonale prázdna uspávanka, s tak pomalým nevýrazným dejom až hrôza, toto si fakt s jednou lietajúcou doskou Monolith nevystačí, triky fajn, ináč zbytočný des. /25%/ (15.11.2008)

Přes úpornou snahu se mi z hlavy nepodařilo na dvě hodiny vytěsnit povědomí o existenci Kubrickova meisterwerku, načež bylo obtížně snobsky neohrnovat noc nad „ne až o tolik lepšími“ triky, myšlenkovou plytkostí a častou doslovností (v závěru je dokonce vyřčena nejpravděpodobnější „funkce“ monolitu). Nicméně, obdivuji Hyamsovu tvrdohlavost a dobře si uvědomuji, že vzhledem ke svým možnostem natočil pozoruhodný film, který nejvíce trpí tématickou rozvětveností. Země žhne stále trvající (a ne již tak) studenou válkou, posádka složená z Američanů nehovořících rusky a Rusů hovořících anglicky řeší vzájemnou nevraživost, HALovy psychologické hry a řadu problémů rázu technického, případně metafyzického (Dave Bowman ještě neřekl své sbohem). Vzniklo stylově čisté, bohužel obsahově přeplácané sci-fi, jež postrádá „nadsmyslové“ scény dvatisícejedničky, ale zároveň elegantně krouží kolem svých hloupějších žánrových spřízněnců. Zajímavé je složení posádky (Helen Mirren jsem nepoznal vůbec, Jana Třísku okamžitě), zajímavá je i pointa, která vám rozžhaví mozkové závity obzvlášť při znalosti originálu (byl poslední záběr symbolem kompletně nového začátku?), cokoliv sebezajímavějšího ovšem nezvrátí fakt, že i kdyby třeba vznikla Třetí, Čtvrtá a Pátá, Vesmírná odysea bude navždy jenom jedna. 70% Zajímavé komentáře: tron, 902 10 (01.08.2011)

Opravdu důstojné pokračování Kubrickovy práce. Jen ten závěr působil jako opravdové sci-fi. Že by Big Bossové složili zbraně, odložili své sobecké zájmy a žili šťastně a v míru /a pokud nezemřeli žíjí tak dodnes/? Chápu, že v husté atmosféře studné války byl tento film povzbuzením, ale mám pocit, že čím více se někteří lidé snaží těm "bossům" (a nejen jim) naznačovat, že by mohlo vše špatně skončit, tím více nechápou a nechápou. (05.09.2009)

Abych řekl pravdu, zprvu jsem byl k tomuto filmu docela skeptický - už jen kvůli obavám, zda se podařilo zachovat nezaměnitelného ducha 2001. Nakonec musím konstatovat, že nepodařilo. Hyams totiž vykouzlil ve 2010 atmosféru úplně jinou, jasnější a zřetelnější. Kubrickovo dílo je záležitost spíše filosofická, k zamyšlení, a jako taková funguje dokonale. Její mladší sestřička je zaměřená více na konzumního diváka, což však mně osobně nevadí. 2010 je totiž atmosférická podívaná jak má být. Nehodnotím ji jako nějaké pokračování legendární "jedničky", ale pouze jako film volně navazující na předchozí, s tím, že divákovi nabízí více akční podivané, více strhující tempo a mnohem více permanentního napětí. Co se týče hudby, tak tvůrci použili z 2001 pouze ústřední Straussův motiv Also Sprach Zarathustra. Jinak můžeme slyšet pouze a jen hudbu elektronickou, ne nepodobnou The Thing, jenž skvěle dotváří tísnivou atmosféru vesmírné lodi. Jediné co bych mohl vytknout, je až přílišný důraz na vztah USA x SSSR, jenž je ve filmu značně přiostřen. Ani tato malá chybička na kráse však nemůže zkazit celkový zážitek a dojem z filmu, který je v mém případě skvělý. P.S. Ten závěr budu vstřebávat ještě dlouho... (01.01.2009)