Ve válečném konfliktu

Poměrně nanicózní pokus o válečnou love-story říznutou trochou toho milostného dramatu, která vám podobně jako krumpáč do hlavy jedním uchem vejde, druhým vyjde, ale narozdíl od onoho populárního nástroje vám v hlavě nezůstane. John Barry jako obvykle svou hudbou nic nekazí, ale Hanover Street by pozvedl jedině božský komponistický výkon, a toho se tu nedočkáte. Neřešit, klidně i přepínat, závěrečná čajová hláška vám klidně může uniknout. (30.01.2005)

V roce 1979 byly natočeny dva válečné filmy, v nichž si zahrál v té době tak nesmyslně populární Harrison Ford. Jeho roli v Apokalypse člověk ani nezaregistruje, zato v Hanover Street vyloženě "kraluje". Mám-li hodnotit poměr smíchání válečného a romantického žánru, tak ten válečný je na typicky nesmyslné, silně pochybné, a především vyloženě slabé úrovni, kdy nemá cenu rozebírat bombardovací nebo i útěkové akční scény. Zato jako romantický milovník z toho vychází Ford s překvapivě čistým štítem. V roce 1979 ještě v sobě měl trochu nervozity a začátečnictví na to, aby se mohl pokusit o ztvárnění mladého, na první pohled se zamilovavšího, amerického vojáčka. (30.01.2005)

Prvních deset minut filmu mne upoutalo. Laškování Harrisona Forda s Lesley - Anne Down v ulicích válečného Londýna bylo vtipné a romantické. O filmu jsem nic nevěděl, proto jsem se zaujetím sledoval (coby fajnšmekr válečných filmů o letcích) další osudy amerického kapitána bombardéru B25 Mitchell. Kdyby film pokračoval jako milostné drama či románek výše zmíněných a válka se odehrávala v pozadí, mohl mít zřejmě o dost vyšší hodnocení. Zpracování letecké základny kdesi v Anglii a starty Mitchellů k náletu ještě ušly. Stejně tak byl obstojně zpracován briefing osádek a konflikt velitele letiště s Fordem. Dál už to však byla jen bída. Pominu-li neustálé trapné hlášky navigátora které mne iritovaly, dostaneme se k hlavní dějové linii a špiónsko akční zápletce. Doba vzniku filmu byla dobou akčních filmů a tomu odpovídá i nesmyslnost a přiblblost celé dalšího děje. K dovršení všeho hrdinové bojují s totálně tupým wermachtem, kterému to samozřejmě ve smršti střel a explozí Ford s Plummerem natřou. Tu druhou hvězdičku dávám za úvodní melodii od Johna Barryho. (24.01.2011)

Od Hyamse jsem viděl pár výborných scifáren a Ford byl můj milovaný herec, takže jsem před lety Hanover Street marně sháněl. A když jsem film zapnul, byl jsem v šoku že na mě vybalil další červenou knihovnu, navíc se stejným námětem jak Amíci. Americký voják (tedy letec) v Londýně a žena, která už někoho má. Do pěti minut se políbí, do deseti zamilují, do dvaceti přijde sex a přitom pronášejí naprosto pekelné, kýčovité fráze. Je to málo? Ona má doma holčičku a manžela, který je svatý, navíc jako špion musí do Francie pro seznam německých špionů. A samozřejmě letí oba hrdinové, uvíznou a musí se spoléhat jeden na druhého. Prostě ultimátní béčko. Naštěstí je to krátké, Ford má charisma a romantika ustupuje napětí a akci. A tu Hyams umí, finální scéna (motorky v lese, most) byla famózní. A dopadlo to rozumně, takže smířlivé 3*, ale tady mi došlo jaký byl Hyams béčkař. (02.11.2023)

Peter Hyams prostě nebyl nikdy dobrý režisér. Měl námět z kterého se dalo vytřískat velké drama, ale jeho neschopná režie tenhle film zabila. A nejenom ta - i scénář. Laciné scenáristické berličky a dále romantické dialogy, které vypadají jako kdyby je psal čtrnáctiletý puberťák ( patos, klišé, kýč ). Navíc postavy své hrozné repliky jen ledabyle odříkají, ale neprožívají ( ani Harrison Ford nestojí za nic ). I melodramatická sentimentální hudba Johna Barryho dělá z tohoto filmu příšernou limonádu. Většinu filmu se nic neděje a jediné dvě slušně natočené scény se odehrají ke konci filmu. Jedna napínavá a druhá akční ( alespoň ty Peter Hyams trochu umí - ale neradujte se, i tam je minimálně dvakrát vidět, že na motorce při spektakulárním skoku přes most sedí figurína ) (31.01.2005)