Obsahy(1)
Stále svěží filmovou komedii Muži v offsidu natočil roku 1931 režisér Svatopluk Innemann podle stejnojmenného humoristického románu Karla Poláčka. Sportovní veselohra tehdy byla – a vlastně na dlouhou dobu i zůstala – vcelku ojedinělým zjevem v české filmové dramaturgii, třebaže její zcela mimořádný úspěch u obecenstva přímo volal po rychlém následování. O tento úspěch (film běžel v pražských premiérových kinech celých 12 týdnů a měl i velmi pochvalné kritiky) se stejnou měrou zasloužila Poláčkova vtipná a oblíbená předloha a vynikající herecké výkony, jimž všem dominoval pan Načeradec v interpretaci znamenitého herce Huga Haase, který zde vytvořil svou první velkou filmovou roli. Jeho spoluhráči byli Jindřich Plachta v roli starého Habáska, Theodor Pištěk jako pan Šefelín a v drobnější roli pana Hátle, zákazníka pana Habáska, Jaroslav Vojta. Méně výrazná je milenecká dvojice karikujícího Emana Fialy a Jiřiny Štěpničkové, která zde vytvořila jednu ze svých prvních filmových rolí. Milovníci staré Prahy a sportovní fanoušci ocení dokumentární záběry z fotbalového stadionu na Letné, je zde zachycen i populární rozhlasový redaktor Josef Laufer. (Česká televize)
(více)Recenze (120)
Vidím zde překvapivě nízké hodnocení, ale pro mne tahle filmová klasika znamená jednu z nejlepších komedií počátků českého zvukového filmu. Uvědomme si, že zvuk poznal film teprve roku předešlého. Opět se ukázalo, jak S. Innemann u řady filmů pohořel, aby mezitím udělal věčné filmové dílko, kterému se aspoň naše generace od srdce zasměje. Muže v ofsajdu mám kdesi ve své knihovně a patří tam plným právem, neboť je to knížka s Poláčkových nejlepších. Když ji čteme, nutně si představujeme rozšafného pana Načeradce - skvělý Haas, vášnivého fotbalisty - teoretika Emana Habaáska - E. Fialu, sdílející postel se svým otcem, ve skutečnosti stejně starým J. Plachtou. Jednu ze svých nejlepších kreací zde zahrála moje milovaná Bettynka Kysilková, nechtěného ženicha si zahrál nenápadný Jaroslav Vojta. A ještě nesmím zapomenout na maličkého Františka Říhu a jeho radost nad tím, že konečně vidí zelený trávník. Ostatní hráli průměrně (Štěpničková, Nolloová) či standardně (Pištěk). Rozhodně ne nezajímavou roli sehrálaJožka Vanerová. prostě - herecký koncert, na který se dá dívat zas a znova. ()
Mírné zklamání. Plachta, Pištěk, Fiala a především Haas byli přitom prakticky zárukou podařené taškařice, ale Innemann holt není Frič, a tak i když byla k dispozici skvělá předloha páně Poláčka, veselohra nápaditostí a vtipem tolik nehýří a spousta scének vyšumí do ztracena místo jejich vyšperkování či doplnění pro potřeby filmové komedie. Třeba hned prakticky úvodní scénka na policejní stanici mohla nabrat fraškovitě třeskutých rozměrů i na fotbale bylo spousta příležitostí se více odvázat. Pan Habásko Jindřicha Plachty mě pak bavil i o malinko víc než Haasův slavný Načeradec a originální figurou pak byla i paní Načeradcová v podání Jožky Vanerové. Některé hlášky pak rozhodně podařené, ale celkový dojem prostě slabší. ()
Po dočtení stejnojmenné knihy jsem byl zvědav, kterak bude vypadat filmové zpracování. Na začátek musím zmínit, že vůbec nebudu řešit přebytek hudby, jelikož byl klasický film v plenkách po éře němého filmu. Zcela natěšen jsem film spustil. Obsazení bylo vcelku dobré, jen Eman mladší mi moc neseděl. Viděl bych tam nějaké mladší ucho, Jak by se mi tam líbil např. Ladislav Pešek. V té době by na to měl i věk. To stejné jak rád bych viděl páně Marvana místo jako policistu jako pana Šefelína. A paní Hedvičku bych si představoval drobet macatější. Jinak mi obsazení vyhovovalo. Hugo Haas byl výborný. Kolik scén, jsem z knižního zpracování však marně hledal a kolik scén bylo na rozdíl od knihy jinak. Jak rád bych viděl páně Šefelína, jak dle knihy příjde na Emana staršího a zažene jej do rohu, aby až pak přišel Eman mladší. Dle knihy se pak opili v domově, kde jim klučík běhal pro pivo. Ve filmu to bylo v hospodě. Jak rád bych viděl, jak Eman ml. učil slečnu Emilku fotbalu. Jak pak jsou na zápase Česko-Maďarsko místo Sparta-Slavia. Jak po onom zápase Emilka dává fotbalové kázání. A takto bych mohl pokračovat dál... A přesně tyto drobnosti mi chyběly k dokonalému diváckému zážitku. U Bylo nás pět je seriál mnohdy i lepší než kniha. Tady musím říci, že knihu řadím o třídu výše. Byla psaná laskavě, krásnou češtinou a vtipněji. A to mě na ní moc bavilo a proto jsem ji mocně hltal. Knihy jsem hodnotil hvězdičkami čtyřmi, film tedy musím hvězdičkami třemi. 60% ()
Smí tohle vůbec bejt? Milovaný film (nejen) nás slávistů. Pan Načeradec, v jedinečném podání Huga Haase, je pro mě jednou z nejvýraznějších postav československé kinematografie. A nejen jí (Maminko, maminko, tys mi dobře říkala, abych si nebrala takovýho člověka! Teď to mám! - Mně maminka neříkala nic a mám to taky!). Vynikající a inteligentní zábava na víkendové odpoledne a skutečně podařený, nestárnoucí film. Co ty víš?! Bylas tam?! ()
Ač prvorepublikové komedie trpívají někdy přílišnou naivitou, křečovitostí a nevím čím ještě, tohle dílko se s ničím takovým nepotýká. Je svěží a radostné a pro ty, kteří mají rádi židovský humor a svéráz, bude příjemným osvěžením. Dlouhá léta jsem nad tímto filmem jen mávla rukou: Předválečný film o fotbale? Nic pro mne! - Neznala jsem dokonce ani Poláčkovu předlohu. Jsem příjemně překvapená a film rozhodně doporučuji! (Kdybych chtěla vypsat všechny vtipné hlášky, které ve filmu zazněly, asi bych musela opsat velkou část scénáře.) ()
Galerie (34)
Zajímavosti (23)
- Jedenáctý český seriál (1931-1932): Muži v offsidu a Načeradec král kibiců. (NinadeL)
- Habáska staršího, kterému by mělo být okolo padesátky, hraje Jindřich Plachta ve svých 32 letech! Eman Fiala, který hrál jeho syna, byl ve skutečnosti jen o pár měsíců starší. (Karlos80)
Reklama