Režie:
James IvoryScénář:
Ruth Prawer JhabvalaKamera:
Tony Pierce-RobertsHudba:
Richard RobbinsHrají:
Anthony Hopkins, Vanessa Redgrave, Helena Bonham Carter, Emma Thompson, James Wilby, Samuel West, Jemma Redgrave, Nicola Duffett, Susie Lindeman (více)Obsahy(1)
Anglie, počátek století. Během odpoledních setkání při šálku čaje poznáváme hlavní postavy: rodinu bohatého podnikatele Wilcoxe, jejich náhodné známé sestry Schlegelovy, intelektuálky německého původu, a také hrdého, ale neúspěšného mladého úředníčka. Vše je pouhé nezávazné přátelství až do okamžiku, kdy umírající paní Wilcoxová nečekaně odkáže romantický venkovský dům Howards End okouzlující Margaretě Schlegelové... Vztahy se mění, propuká podezírání, závist, ale také láska. A uprostřed toho všeho jeden klidný dům, který změní osudy všech lidí kolem něj, který se stane svědkem zabití, konce nadějí, ale i domovem v budoucnu snad moudřejších a šťastnějších dětí... Strhující příběh tří rodin, svázaných k sobě pouty lásky, nenávisti, peněz i závisti. Hluboce lidské osudy lidí, jejichž vztahy určilo srdce a jeden venkovský dům. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (71)
Vznešené, noblesní, elegantní, ale také snobské. Prostředí Anglie na počátku minulého století mi není příliš blizké, obzvlášť když je na něj nahlíženo optikou zbohatlíků, kteří nemají na starosti nic lepšího než odpolední dávku čaje a potlačených emocí. Musím však uznat, že koncert schopných herců dokázal udržet hladinu mé pozornosti i zájmu o postavy na přijatelné úrovni. Vztahy mi přišly zamotané tak akorát, ale chybělo mi v nich něco skutečného, hmatatelného a jaksi více lidského. Taktéž 140 minut je přespříliš... 5/10 ()
Výprava, exteriéry, herecké výkony jsou excelentní. Nesentimentální zachycení "starých zlatých časů" - s pokrytectvím, s bezohledností a s třídnímím kastovnictvím krytými etiketou - vynikající. Bohužel v příběhu samém jsem se trochu motal (možná vlastní vinou), připadal mi trochu moc rozvětvený. 3, 5 * ()
Zprvu jsem byla překvapená takřka neviditelným propojením jednotlivých epizod, ale potom jsem si řekla, čert vem dovysvětlování všeho, pojďme se procházet zvonkovým polem, vnímat zvuky, vzduch, svobodu a lásku. Když jsem se dívala podruhé, takřka jsem odolávala pokušení dát tomu pět hvězd, ale to bylo jenom momentální rozvzdychanou náladou. S jasným rozumem zasloužené čtyři. 2018: A po deseti letech přidávám srdcem tu pátou. (A mělo to premiéru na den přesně na moje první narozeniny, ach.) ()
9 nominácií na Oscara? Za toto? Tešil som sa na 143-minútovú dialógovú anglickú tichú melodrámu a dostal som... 143-minútovú dialógovú anglickú tichú melodrámu. Ale čakal som oveľa epickejší a emočne hodnotnejší zážitok. Nebolo to ono. Proste ma to nudilo. Postavy ma nebavili, Hopkins je neviditeľný a navyše hrá povedal by som vcelku vedľajšiu rolu. Hlavnú hrá Emma Thompson a keďže ju nemusím, tak mi jej výkon pokazil celý film. Ona nie je zlá herečka, skôr naopak, ale jednoducho ma nebaví jej štýl a väčšinou ani typ úloh, aký hrá. Hopkins bol stokrát geniálnejší v Súmraku dňa a Krajine tieňov, čo sú žánrovo relatívne podobné filmy, ale stokrát lepšie. Čakal som, že Rodinné sídlo sa suverénne zaradí do tejto „voľnej trilógie“. Nuž... nezaradilo. ()
Skvělá atmosféra a výtečná výprava pro mě nedokáží zakrýt špatný scénář. Nejde ani tak o rozhovory nebo to, jak se lidé chovají, ale spíš o předvídatelný příběh, který mi připomíná poušť ze Šíleného Maxe 3 - Kde nic, tu nic. Tři vzájemně propletené rodiny, jejichž proplítání je až příliš na sílu si mě nezískaly naprosto ničím a osudovost v zisku toho domu mi taky nepřišla jako nějaká suprová pointa nakonec. A tak jedinou věcí, kterou hodně oceňuju, jsou herecké výkony hlavně těch z vyšší vyšší třídy. Pokud to uvidíte i v originále, všimněte si, jak mluví. Jak skoro nehýbou horním rtem, což je v Anglii znamením výtečné školy, již navštěvovali. Od jejich hraní se taky odvíjí to krásně absurdní škatulkování do kast, kdy ani v té jedné rodině si nejsou rovni, což dává najevo Anthony Hopkins každým pohybem i slovem. Moje milá, přijali jsme tě sice do rodiny, ale nepleť se do věcí, kterm nerozumíš. Dost mi to připomínalo pozdější Rozum a cit a to jak výpravou, tak typem herců a prostředí. Jen pravda, Rozum a cit jsou mnohem zábavnější. ()
Reklama