HULIZA (E02)

Standa pokračuje v krasojízdě a seriál dostává grády.  Dost dobrý.  Jen se mi zdá, že vice se souloží a vice vulgarity, zejména když Standa ťukne  auto jednomu soudruhovi a jeho řidič spustí svůj slovník.  Jinak ve Slaným to žije a hledá se stálé byt  pro mladé.  Laťka je vysoko a  uvidíme co bude dál. HULIZA   jede  . (11.04.2023)

Recenzi přidávám po několika dnech - až jsem to rozdýchala. Jestli tohle má být ukázka toho, jak se tehdy žilo, tak opravdu nevím, kde jsem žila. Ne že by se takoví, jako byl Pekárek, nenašli. Jenže on v sobě soustřeďuje tolik negativních vlastností, že je to příliš. Jeho arogance, hloupost, nezodpovědnost, trapnost... To, že se chová ke své ženě a dítěti neurvale, asi nestačí. Podobně se chová i jeho matka. Že by babička neměla zájem o svoje vnouče? Každá normální matka by svému synovi za to, jak se chová, už dávno rozbila ústa. Nebo spíš hubu. Pár vulgárních slov mi nevadí, ale jedna vulgarita za druhou? Proč? K čemu by komu mohl být úplně tupý informátor, to nevím. Nemám ráda, když má hlavní postava jen negativní vlastnosti. Pro mě to není věrohodné, tak to přece v životě není. Dobře napsaná je podle mě postava, kterou ztvárňuje Tomáš Jeřábek. (14.04.2023)

„Redakce tumoru, soudružského humoru.“ Atmosféra houstne, společenské bahno řídne, nachcávání manželské klouzačky pokračuje. Tentokrát nevěrník zjistí, že kudy chodí tudy plodí, my zjistíme, že je Standa sympaticky zásadový člověk („Zásadně nepiju, je to špatné na prut.“) a do jaké prdele na vrátnici porušení zásad vede. Ještě že je uniforma vrátného respekt budící a náplň práce tak zajímavá. Kontrolovat docházku a přítomnost... podprsenek.  ZAMŘÍŽOVANÉ OKÉNKO: [][] Jaké poznatky Standa vytěžil ze své spolupráce s StB: A) Že je to fajn a vlastně o nic nejde, jen říkat co kdo říkal. B) Že zkoušet na soudruhy z kachlíkárny švejkování je o přeshubu. C) Že režisérka Válová díky Standovi dostala klidnější práci. Prý je ráda. D) Že když v Československé televizi někdo „přikrýval“, StBáci mu dali „deku“. [][] Ušklíbám se pobaveně Standovým vtipům, směju se soudruhům. Hurónsky. Pláču při vzpomínkách. Hořce. (12.04.2023)

A tímto mě to přestalo bavit. "Sledovat osudy" jednoho vychcanýho, prospěchářskýho, udavačskýho, sukničkářskýho hajzlíka víc než 30 let po revoluci a mělo by mě to "pobavit"? Za komárů bylo takovejch habaděj, tak nemusím koukat na seriál o jednom z nich. A taky už mě nebaví ta "lidová moudrost" Hádkovy postavy. Takovejhle styl vyznával jeden šáša (vtipům ríkal bonmoty), o kterým už snad nikdy neuslyším. A až si o něm zas někdy přečtu, doufám, že to bude o tom že upažil. Dano, mělas pravdu, že to stojí za prd :-) Škoda, od pana Pachla jsem možná čekal trochu něco jinýho, jeho seriál Rapl a dvoudílnej Gangster se mi líbili a považuju je za velmi solidní počiny na poli českejch kriminálek a gangsterek posledního desetiletí. (10.04.2023)

Hlavní aktéry již známe, takže dvojka se hned rozjíždí správným tempem. Opět je to koncentrát, nicméně buď už jsem se stihl na tuto frekvenci plně naladit, nebo už to tolik netlačilo na pilu, druhý díl se mi moc líbil. A člověk si tak nějak uvědomuje tu debilnost některých našich mnohdy blízkých spoluobčanů, co bohužel mají i právo volit, případně mít potomstvo, kterému pochopitelně svá životní moudra předávají. Pak už bude stačit jen nějaký šikovný krysař a nebudeme se stačit divit...  Občas totiž na nějaké ze sociálních sítí někdo v různých retro skupinkách vloží fotku jakéhosi vojína s pubertálním knírkem a popisem, to jsem já když jsem nastupoval na vojnu. Nebo je tam fotka nějaké panímámy v květovaných šatech se síťovkou s bramborami, šíleném účesu a v pozadí s rozkopanou ulicí a domy podepřenými dřevěným lešením. K tomu popis, moje mamka v sedmdesátých létech. A pod tím moře lajků a dalších uslzených příspěvků jak to tehdy bylo super, jak je to dnes naprd, tehdy to bylo bájo jak na tý vojně, tak s těma bramborama v síťovce na tý rozkopaný ulici... A někteří ti obzvláště tupí pak dodají, že na lidi se dnes nemyslí, jen na ty hnusný Ukrajince fašisty! Většinou se dotyčné snažím v diskusích záměrně ještě vyděsit nepravdivou zprávou (ale ještě mi to jako hoax nesmazali), že jsem se doslechl, že prej zdražej dokonce i paštiku! :-) Nic proti vzpomínkám na dětství, ani na tehdy třeba žijící rodiče. I já mám takové vzpomínky. Ale tehdy to nebylo bájo. Bájo je to teď i když si utahujeme opasky kvůli válce, která se bojuje i za nás. Jen dement může vzpomínat na hnusnou dobu socialismu a normalizaci. Na dobu, kdy se o každého staral stát a strana (to by se dnes asi leckomu líbilo) a kdy všichni měli tak nějak stejně (v podstatě nic) a tak se kradlo až praštělo čímž nikde nic nebylo. K tomu uvědomnělé plánované hospodářství, kdy se vyrábělo to co nikdo nechtěl a to lidi potřebovali bylo nedostatkové. Dokonce nebyl ani hajzlpapír. Byla to doba, kdy leckdo udával za drobné výhody od režimu... Kdy udaní měli po kariéře, někdy šli i do vězení... Panečku... Takováto byla doba. Druhý díl Volhy nám ji v plné parádě toho hnusu předkládá a pokud na někoho v jedničce Pekárek přišel jako jeden z tisíců co se snažil jen nějak bejt, užít si v daných možnostech maximum a plout s davem, tady se nám začíná pěkně vybarvovat do bezcharakterní svině. Uvidíme co dál, ale jak říkám, STB tomu dala šťávu a Jirka Dvořák je super! :-). A také dávám palec nahoru, že se v tomto díle již netýralo to nebohé Pekárkovo dítě, protože první díl strávilo na naprostých nehraných záchvatech breku až to i mně přišlo za hranou. Dávám tedy za 4 reportáže. * * * * (10.04.2023)