Volha

Rito, melouch, kšeftík, nachcat klouzačku, pohodička, klídeček a prdeníčko. A hlavně nohy v teple. Dvě barevné televize a tři auta jsou pro Standu důležitější než vlastní rodina. Přesně tihle lidi se školou života vzpomínají na minulý režim s láskou, protože po revoluci zůstali zcela osamoceni ve svém mikrosvětě deziluze. Za socíku se přece tak špatně neměli, no ne voe? Silné 4*. (06.05.2023)

5/5 Slovy produkčního Josefa Viewegha, dnešní televize je už natolik sebevědomá, že podobné švejkování na vlastní účet dokáže schválit. Na počátku byl stejnojmenný román Karla Hynie (2008) a na konci je mini série o normalizačních eskapádách novodobého Švejka slyšícího na jméno Pekárek, který za vrchol života považuje Volhu a šmelení v redakci Humoru a lidové zábavy. V rámci adaptačního procesu došlo k několika rozhodnutím, například vynechat devadesátky, propracovat některé vedlejší postavy (zřejmě i podle toho, kdo bude jakou postavu hrát)... a tak se ze zajímavého dramatického oblouku stala jen samoúčelná satira na téma, jak to tenkrát bylo. O reálném zákulisí práce v televizi se nedozvíme skoro nic, ale naopak je veřejnosti opět nabídnuta ona názorová Bible, bez které by to zřejmě už nešlo. Tak například Gott je bůh, donášeli i tací, do kterých bychom to neřekli, všichni umělci jsou chátra, kdo nekrade ze státního, okrádá rodinu. Úvodní epizody slabé, zákulisí Gottových pořadů z divadélka ve Slaném za hranou černého humoru, konec naprosto nevýrazný s nulovou gradací. Herecky a jako dobovka to byla sice výzva, ale žádná z těchto složek nepřekročila dnešní průměr. (18.08.2023)

"Třesu, třesu!" - kurva, jak v jednom slově či frázi trefně vystihnout atmosféru doby. Dneska by to asi bylo "platím", ale i tak to vlastně pořád sedí. Tam, kde Vyprávěj občas kulhalo na obě nohy, to Volha valí na plný plyn. Ještě jsem kousek té doby zažil, samozřejmě, je tu autorské přehánění a jako případný dokument se to tak úplně nedá brát, ale občas jsem měl ten úsměv nakyslý, občas jsem se smál nahlas. Čistě subjektivně oceňuji poměrně dost ženských postav krev a mlíko. Ocenil bych více hlubších ženských postav, ale Melíšková s mou oblíbenou Hybnerovou mě takřka až rozsekaly. (05.06.2024)

Měla postava totálního primitiva Standy Pekárka nějaký reálný předobraz nebo to byla vše jen čirá fikce? A odpovídala ona extrémně vulgární mluva dotyčného tomu, jak se za "totáče" běžně mluvilo nebo to autoři tohoto seriálu v tomto ohledu "lehce" přepískli? "Odpovím Vám protiotázkou..." :D Ačkoli byly v seriálu momenty, z nichž mi šel téměř mráz po zádech (viz všechny ty estébácké praktiky v podání Jiřího Dvořáka a dalších estébáků), za mě to dost přebíjely všechny ty primitivní děje, kdy na  každé rohu buď někdo chlastal či "šoustal". A ve finále se mi hlavně nelíbilo, jak černobíle byla pojatá postava Standy. Vždyť to bylo totální "hovado", co se neumí chovat ani jako syn, ani jako otec. A o tom, jaký to byl "manžílek" snad, aby člověk radši pomlčel...  Nakonec to na mě celé působilo dojmem, jako by ten seriál ty udavačské praktiky za socialismu spíš omlouval tím, že  dotyční lidi byli vlastně úplně blbí a že to vše dělali z totální neznalosti či naivity. A tomu se mi tedy věřit úplně nechce. Pod tři hvězdičky ale jít nemohu, protože výbornou dobovou atmosféru ten seriál určitě měl. A nejen díky celé řadě super autíček. Z tohoto hlediska nemohu jinak, než slovy Standy Pekárka říct: "třesu, třesu..." Vždyť přeci "kdo tohle má..." :D (09.05.2023)

Bravurní práce České televize a skvělá sonda do hlubin české vychcanosti. Hlášky jako "Třesu šéfe" nebo "Mohu vám odpovědět protiotázkou" se díky tomuto seriálu mezi veřejností stanou používanější. Kryštof Hádek konečně po delší době dostal roli, která mu sedla jak prdel na hrnec a svou vychcanost mohl prodat na 100%. Seriál není ani náhodou hyperkorektní (ukazuje chování k ženám v tehdejší době, které se k dnešku malinko zlepšilo) a nebere si s ničím servítky, je vulgární a představuje realitu "mocnosti ČST" v tehdejších letech. První díl byl asi nejhorší úvod seriálu, co jsem v životě viděl, ale zbytek seriálu byl naprosto skvělý a měl by ho vidět každý, koho zajímá ať už dění před rokem 89 nebo odpornost některých lidí co tvořili tehdejší televizi. Vedle Devadesátek další parádní projekt ČT, který je doplněn dobovými záběry a vylepšen o hudbu, kterou má pod palcem Michal Pavlíček - to jsou malé detaily, které pro mě tvoří tu přidanou hodnotu, kterou od kvalitní minisérie očekávám. Zajímavý komentář: EllienPM (01.05.2023)