Režie:
Jan PachlScénář:
Jan PachlKamera:
Marek JandaHudba:
Michal PavlíčekHrají:
Kryštof Hádek, Tomáš Jeřábek, Aňa Geislerová, Klára Melíšková, Stanislav Majer, Eliška Křenková, Jiří Lábus, Jiří Dvořák, Bohumil Klepl, Martin Pechlát (více)VOD (1)
Epizody(5)
-
FOXTERIÉRY (E01)
-
HULIZA (E02)
-
TEL-EVÍZE (E03)
-
MAESTRO (E04)
-
BALBA (E05)
Obsahy(1)
Standa Pekárek má v životě tři přání: řídit volhu, jezdit pro redakci humoru a lidové zábavy a vozit Goťáka. Pětidílná minisérie Volha je adaptace stejnojmenného románu Karla Hynie napsaná neobyčejným, bizarním a přesně odposlechnutým jazykem. Lze ji vnímat jako svéráznou historii Československé televize s řadou neuvěřitelných, i když reálných „historek z natáčení“. Současně je však portrétem svého hlavního hrdiny – omezeného egocentrika, který vyniká ve vymýšlení drobných podvodů a triků – jak si nakrást benzín, zfalšovat počet ujetých kilometrů, podvést manželku, zbavit se konkurence. Logicky se pak stává rovněž spolupracovníkem StB (s krycím jménem Volha), který bez jakýchkoliv výčitek svědomí donáší na všechny své spolupracovníky a pasažéry. (Česká televize)
(více)Videa (3)
Recenze (250)
Nevyrovnaný, tón tomu lítá od mrazivý / vtipný drobnokresby vykloubený doby až k lehčí cringe řachandě, ale k mýmu překvapení se drží jednoznačně na straně prvního. Pekárek je zdegenerovaný chemlonový Švejk, přesně to, co česká povaha udělala z druhdy pronikavý Haškovy satiry: karikaturu s pivečkem a to chce klid a nohy v teple svatozáří kolem bauchu. Žádné my a oni. Jen my cachtající se v blátě, výmluvách a morálních kompromisech, v nichž často nešlo o život, ale "jen" o klidnou existenci. Normalizace tu konečně není vyobrazená jako idylický ostrov rodinných pelíšků vs idiotský systém, ale jako vším a všemi prorůstající rakovina nudy, přetvářky a připrcávání, kterou spolutvoří státní aparát a lidi, kteří uzavírají různé formy tichých dohod - dokonce i když vzdorují. A nad tím vším se s pokojem Buddhy vznáší kurva, bavič a obratný existenční navigátor Standa, který má jednoduchý životní kompas: když to říká Goťák, tak to asi bude pravda. Rok 1989 není tlustá čára. A Pekárci dneska plní náměstí. Nenávidí cokoliv, co se odlišuje od jejich jednoduchý vize správnosti a nohou v teple. Píší svoje zamindrákovaný výlevy na ČSFD. Volha konečně nedělá z minulosti skanzen, ale napomáhá pochopit, v čem nás historie dokurvila a v čem jsme dokurvili my jí - a jak v tom vesele pokračujeme, protože je to v nás, ne v nich. Třicet let to trvalo, ale Pachlovi se to konečně povedlo. Má to všechno nějaký řešení? A mohu vám odpovědět protiotázkou? ()
Karikatúra dôb minulých, ktorá ma nechytila, pretože sa tam, ako by Hádek povedal, "imrvére" šukalo, chlastalo, vulgárne vtipkovalo a po grci nasledovanom po ôsmom poldecák sa furt ozývalo ty vole. Na charakteristiku socialistickej spoločnosti asi málo, hlavne, že dnes to je úplne inak a ani sa vôbec neudáva, ani sa nikto nevytesňuje z názorového diskurzu, ani sa nekádruje a nenálepkuje. Ešteže po 1989 prišla tak veľká zmena! ()
Pamatuji si ten moment, kdy jsem viděl první díl tohoto seriálu. Vůbec jsem totiž nevěděl, co si o tom myslet. Všichni tu byli vulgární a hulvátský jelita a mě to ve výsledku docela sralo. Pak mi ale táta v diskuzi řekl, že dřív taková doba byla a já mu to nějak nechtěl věřit. Když mi to ale následně potvrdilo víc lidí nezávisle na sobě, chtělo se mi z toho "lidství" blejt. Nakonec jsem ale všech šest dílů slupnul jak malinu a i když tu Kryštof Hádek předvádí největšího kreténa české kinematografie od pádu opony, stydět se za to vůbec nemusí. Naopak. Česká televize do sebe docela solidně píchla a já musím říct, že i přes nechutenství z jednotlivých postav mě to prostředí a dění v příběhu zajímalo až do samotného konce. Navíc tu hodně dobře pracují s historickými reáliemi, prostředím a detaily. Takže Vám musí být už do předu jasné, kde ty největší svině své doby nakonec skončily... ()
Zcela oficiálně tímto prohlašuji, že mě Česká televize tímto seriálem velmi mile (a naprosto nečekaně) překvapila. Tvůrci přišli se zajímavým a zábavným dějem, u něhož se mohl divák i zamyslet, zavzpomínat, či využít obou možností (případně ani jedné, jak se v mnohých případech ukázalo). Rychle tak bylo jasné, že tahle záležitost rozdělila diváckou obec dosti razantně, protože sklerotičtí nostalgici opět zatoužili po benzínu zadarmo, diváci narození nejdříve v devadesátkách se okamžitě začali bušit v prsa s tím, jak by nikdy a ze žádného důvodu nesklonili hlavu před žádným režimem (ano, jsou to ti samí, kteří by byli i nejlepšími protifašistickými bojovníky a pravděpodobně i nejhorlivějšími abolicionisty), ale mé zkušenosti hovoří spíše o tom, že by lidé s podobně velkou hubou skončili pravděpodobně s přezdívkou na svazku. Seriál má své mouchy, o tom žádná, pozitiva u mě ale jasně převládla. Já si pro sebe dělím spolupracovníky s StB do tří kategorií: ideologické (ti to dělali z přesvědčení a já pro ně mám určitý druh pochopení, protože to dělali pro Věc), vydírané (ti to dělali ze strachu nejen o sebe, a i když ničili životy jiným lidem, které vlastně dostávali do situace, z níž spoluprací sami unikali, i je dokážu nějakým způsobem pochopit, protože každý nemůže být hrdina), a pak to byli všichni ti Pekárkové, kterým byla ideologie i lidé u zadku a kteří to dělali s velkým nasazením jen pro osobní prospěch. Poslední kategorii pokládám za jednoznačně nejhorší, takže bych nedokázal o Standovi Pekárkovi uvažovat jako o hlavním hrdinovi; pro mě to byl hlavní zmrd, jehož ani jeho znatelně nižší IQ neomlouvá. Na druhou stranu si jeho představitel, Kryštof Hádek, zaslouží za svůj výkon uznání. Skutečné, ne to čestné. Tvůrci mě ale celkově potěšili výběrem herců (hodím do placu alespoň čtyři: Klára Melíšková, Jiří Dvořák, Tomáš Jeřábek, Aňa Geislerová), maskami i výpravou, konečně jsem zase jednou slyšel kvalitně napsané dialogy a rušivými elementy tak pro mě byli asi jen Robert Mikluš a (někdy) Kristína Svarinská. / Poučení: Já vám ani nevím, někteří jsou nepoučitelní. ()
Registrační číslo 25085, krycí jméno Volha. Manželka Míša je naivka, Lanďák si dál zahrává s režimem a Standa „voe“ Pekárek nesnáší, když se nad něj nějakej studovanej povyšuje. (Zatím) se ukazuje jako neškodný mluvka, který za celý život přečetl akorát Klapzubovu jedenáctku, který občas stojí za nějakou tou šmelinou a který dámám nabízí nachcanou klouzačku. Právě nastoupil coby šofér do Československé televize a věří, že jednou bude vozit i toho Goťáka. Každopádně StB mu nebude zobat „jedna paní povídala“, potřebuje tvrdá data. Režisér Jan Pachl nevytvořil nic dějově závratného, ale má to fajn atmosféru, velmi dobré herce i šikovně včleněné archivní záběry. Pochvala i pro maskéry, architekty, kostýmní výtvarnice… Všechny ty široké kravaty, šílené dekorace, skleničky na hořčice, východoněmecké tapety nebo umakartová jádra jsou úžasné. Místy uskákané, jindy umělé, občas variující situace z minula. Škoda i některých málo prokreslených vedlejších postav, dámy jsou tu často za ty, které ochotně a kdekoliv roztáhnou nohy. Ale celkově dobré. Ještěže ty dvě barevné televize ukecanému prospěchářovi a křupanovi zůstaly… ()
Galerie (297)
Zajímavosti (34)
- Natáčelo se asi na sto padesáti lokacích. Například některé záběry z Prahy natočili filmaři ve Slaném. (Česká televize)
- V závěrečných titulcích je jako Stavný z OPBH uveden Jiří Bálek, správně má být Jiří Bábek. (JSy)
- Jiří Dvořák (Labský) si příslušníka STB v menší roli zahrál už o několik let dříve ve filmu Osmy (2014). (Skarface)
Reklama