Skleněný zámek

„Neměla by ses za nás stydět jen proto, že jsme si zvolili jiný životní styl než ty.“ - „Být bezdomovcem v New Yorku se nepočítá jako životní volba.“ Téma Crettonova počinu mě před zhlédnutím snímku prakticky vůbec nezajímalo. Po filmu jsem se pídil čistě kvůli hercům. Na těch dílo pevně stojí, ti jsou hlavním důvodem proč se podívat. Nejvíc mě bavil Woody, resp. jeho postavu bych v reálu opravdu potkat nechtěl, ale zahrál ji perfektně. V těsném závěsu to pak byly neméně výborné Brie a Naomi. Pozitivní ovšem je, že se předvedli snad všichni dětští herci, což mě příjemně překvapilo. Příběh už taková pecka není, nicméně nenudil jsem se a po většinu času se zájmem sledoval, jak to (nejen) se sourozenci dopadne. Konec mě emocionálně nezasáhl, no vlastně se mnou nehnul vůbec a považuju ho za nejslabší část filmu (spolu s nezajímavými závěrečnými titulky). Crettonovi nicméně plánuju dát další šanci v podobě Dočasného domova, od kterého si i slibuji emocionálně silnější podívanou. The Glass Castle přiklepávám slušné 4*. (17.03.2018)

Zjednodušeně řečeno film vypráví o tom, jak je důležité míti rodinu, ať už je jakákoliv. Druhou věcí je, že k tomuto poznání vede dlouhá cesta. Já vím, že je to další americké kilišé, ale tohle zpracování, pokud pominu úplný závěr, na mě tak nepůsobilo. Herecky zcela v režii Harrelsona a Brie Larson, jejichž střety jsou jímavé i vyhrocené a to vše za zdatné asistence Naomi Watts a dalších. Potlesk zaslouží i představitelé dětských rolí. Emotivní konec, byť předpokládaný a asi i trochu vypočítavý, tomu v mých očích dává procenta nahoru. 90% (18.02.2018)

Rodinu, ktorú dostaneme si veru nevyberáme... od nej veľmi záleží, s akými kartami budeme ďalej v živote hrať. Preto obdivujem ľudí, ktorí sa tejto nepriazni osudu dokázali vzoprieť a niečo so sebou urobili, pretože väčšina ľudí končí úplne opačne ako skončila Jeannette a jej súrodenci. Úplne chápem jej pocity, ktoré mala pri dotieravých otázkach, ktoré sa pýtali na rodinu... Navyše príbeh nesie retrospektívne znaky rozprávania, čo mňa osobne pri tomto type drám baví. Najviac ma oslovila tá detská časť (v niečom pre mňa dosť osobné), tá bola v emotívnej rovine veľmi vysoko. A tú zvyšnú časť úplne s prehľadom vyplnil Woody Harrelson, ktorý mi opäť raz dokázal aký Pán herec to je. Každý jeden záber s ním stál za to, klobúk dole. Silný nadpriemer. 85/100 (28.02.2018)

Rozhodně zajímavý příběh, který je velmi dobře podaný. Ale je pravda, že život je schopný napsat skutečně zajímavé (rozuměj zvláštní, divné, silné, apod.) příběhy, které sami o sobě nepotřebují ani moc přikrášlovat. Woody Harrelson tady předčí všechny ostatní a ukazuje svůj herecký růst film od filmu. (02.02.2018)

Místy mě napadalo srovnání s výtečným dramatem Tohle je náš svět, kde tvůrci ovšem vykreslovali způsob života, který je odlišný od průměrného modelu konzumní společnosti. Povídání o lesní rodince, kdy šest dítek zoceluje jejich otec, se neuchylovalo k hloupým zkratkám nebo výsměchu. Neplácali o smogu nebo tání ledovců, prostě žili jinak. A žít tak (víceméně) chtěli. I tady máme rodinku se silnou otcovskou postavou. Tak jim prostě odpojili elektřinu. Tak se pořád stěhují. Tak nemají co do huby. Jenže to třetí je už problém. Obzvlášť, když je matinka svéráznou umělkyní, tatík dost hlučným alkoholikem, který se navíc pokouší svým nejbližším pomoci zapomenout na starosti a na chudobu tím, že povzbuzuje jejich představivost nejrůznějšími příběhy. Vyrůstání čtyř potomků v téhle bohémské famílii se zpátečnickými hodnotami není jednoduché, navíc Brie Larson již v dospělosti buduje vlastní život a zpětně vidí, že i to málo, co fungovalo, vlastně nefungovalo. Nebo je to s rodinnými hodnotami nakonec jinak? Dvě hodiny jsou moc, chybí dynamika, nemá to drive, ač je divočák Woody Harrelson boží a ostatní herci velmi slušní. Ve výsledku není moc čím překvapit, navíc se prachbídně pracuje s emocemi diváka. Mohlo se navíc víc věnovat proměně ostatních (nyní dospělých) sourozenců. „Nikdy jsme nepostavili ten skleněný hrad.“ – „Ne, ale užili jsme si jeho plánování!“ (06.05.2020)