Válka světů

Anglický spisovateľ Herbert George Wells napísal v roku 1898 vedecko fantastický román "Vojna svetov", v ktorom opísal agresívnu mimozemskú inváziu na našu planétu. Mars zaútočil na Zem. Bohužiaľ som ešte túto knihu nemal možnosť čítať. Videl som však filmovú adaptáciu, ktorú v roku 2005 natočil režisér Steven Spielberg. No a teraz som si pozrel aj verziu z roku 1953. Tá nie je ani zďaleka tak akčne bombastická ako tá Spielbergova. No určite poteší všetkých divákov, čo majú radi klasické americké sci-fi filmy. **** (06.12.2017)

Srovnání s Dnesm nezávislosti se asi nevyhnu. Ten by totiž mohl docela klidně být dnešním remakem Války světů. Zajímalo by mě, jak asi v roce 1953 reagovali na film diváci? Báli se? Bylo to vzrušující? Na tyto otázky si možná můžete odpovědět sami. Stačí se podívat na zmíněný Den nezávisloti a dostaví se velice příbuzný prožitek z Války světů v roce 1953. Alespoň si to myslím. Chtěl bych ještě ocenit vizuální efekty, které jsou dobově vynikající, skvěle atmosferickou režii Byrona Haskineho a výbornou napínavou hudbu. Stopáž filmu se mi zdá trochu rozpuruplná. Při svých 82 je děj příliš zbrklý. Dnes by Válka světů měla minimálně 140 minut. (05.05.2003)

No bol som milo prekvapený. Na tú dobu, trikové efekty na mimoriadne vysokej úrovni, nádherné pestrofarebné poňatie (žiadne lacné strihy), pomáha čiastočne dokumentárny štýl (ten je vždy prínosom pre filmy druhého sledu) a hĺbavo trefná politická či kresťanská alegória, ktorá v závere dostala snáď ešte väčší knokaut než oní susedia z Vesmíru :). A namôjveru i kritický pohľad na vedecké výskumy a pokroky ľudstva, ktoré nie sú pred civilizovanejšou hrozbou žiadnym výstrahom. Dovolím si tvrdiť, že je to kvalitnejšie ako remake Spielbergov z roku 2005, pretože on z toho spravil čistú akčnú sci-fi jazdu. Síce s desivými momentmi, ale ja radšej uprednostňujem formujúce sa napätie. Rozhodne to nie je filmový prevrat, ale miľník v oblasti science fiction určite. A účinne funguje i z katastrofickej optiky 70-75%. (06.06.2013)

Hnací silou filmu je podnikavý producent George Pal (později producent a režisér adapce Wellsova Stroje času (1960), který si objednal scénář od známého scénáristy Barrého Lyndona, právě dokončivšího DeMilleovu Největší podívanou na zemi, velkou oskarovou hvězdu z roku 1952.) Mimozemšťani zde působí tuctově, ale efekty zkušeného Haskinse to s kvalitnímy prostřihy zachraňují a zasloužil tak Oskara za vizuální efekty. (09.03.2014)

Být první polovina o něco vizuálně dynamičtější a psychologicky našlapanější, bylo by to za 4*. Nelze srovnávat se Spielbergovým remakem, ten mnohem intenzivněji odráží pocity zoufalství a hysterie tváří v tvář děsivému nepříteli, ale i tahle klasika zvládá velmi zručně vést pozornost na více dějových rovinách, které se v závěru slévají do depresivního zobrazení totálního chaosu a zoufalství. Přiznávám, že ve své době bych z toho asi pět dní nespal a zbytek měsíce propil, dnes už to bohužel ztrácí dech a chvílemi vyloženě pokulhává jak prostorovým rozložením scén, tak i jejich logikou. A rozhodně existují jiné soudobé sci-fi, které tenhle úpadek zatím nepostihl. 65% (13.11.2017)