Blikající světla

Škoda, že Anders Thomas Jensen natočil zatím tak málo filmů, protože jeho styl mi teda absolutně sedl. Ještě asi nikdy jsem neviděla tak originálně působící, žánrově namíchaný a místy trochu bizarní film, co by zároveň byl tak příjemnej na sledování. Tentokrát musím vyzdvihnout linku s dětskými traumaty, která film provazovala a prohlubovala charaktery postav, který by se jinak mohly zdát jenom praštěný, takhle aspoň víme, proč. Stejně tak oceňuju motiv jejich přátelství "až za hrob". Sice jsem čekala mnohem víc podílu komedie, ale těch pár vtipnejch míst mi stačilo (veverka, vajíčka, konečný zneškodnění ve zpomaleným záběru za zvuků klasický hudby a především hon na lesní zvěř s kulometem). Čtyřlístek herců neměl chybu, oblíbila jsem si všechny, i spiťar doktor a magor hajnej pobaví. Po Adamových jablkách jsem rozhodně nebyla zklamaná. (23.10.2011)

Každý chlap v životě pozná chvíli, kdy je třeba vydat se jiným směrem a ti statečnější se touto cestou i vydají. Ovšem málokdo kvůli tomu přestane zabíjet lidi. Torkild je však charakter, takže zapomene odevzdat výsledek poslední kasařiny a vydá se podnikat do lesa. Já jsem mu tedy rozuměl, ale bavit jsem se přitom moc nedokázal. Čestnou výjimkou byly Arneho psychopatické výlevy či scéna vyčištění hospody opilým lékařem a svérázným lovcem. V těchto chvílích jsem vybuchoval smíchy, ale bohužel se jednalo o výbuchy příliš osamocené. (20.08.2015)

Pokud tohle byla komedie, tak pěkně černá, teda pokud vám připadají k smíchu rozstřílené veverky, krávy, lesní zvířátka a lidi. Jinak to byla ovšem parádní exkurze do dánsko-švédské kinematografie, s níž se běžně moc nesetkávám. Pohled na čtveřici zpočátku nesympatických ňoumů, kteří zvořou na co sáhnou, se poté, co nahlédneme do jejich neutěšeného dětství, postupně mění, a v závěru jsou z nich celkem milí chlapíci, od nichž bych si nechala uvařit i oběd. (26.01.2011)

Irónia prekladaná dánskym humorom. Výborná, typicky chladná severská krimi komédia, ktorá ak je divák na rovnakej vlne, dokáže pri konci aj pekne pohladiť na duši. Filmovou rečou sa tu rozpráva príbeh o pravých ľudských hodnotách, kamarátstve a rodine a tiež o tom, že nikdy nie je neskoro na nový začiatok. Navyše všetci štyria herci k sebe vynikajúco typovo zapasovali a každý ten svoj charakter zvládol so šarmom sebe vlastným. Jensen opäť u mňa zabodoval. 80/100 (03.11.2015)

„Otevřeš hospodu v lese a myslíš, že se hosté pohrnou...“  Jsem mile zaskočen a překvapen! Nečekal jsem, že by mi mohla Blikající světla takhle sednout a bavit. Od pana režiséra jsem už dříve viděl O kuřatech a lidech (2015), což mě celkem upoutalo námětem, ale totálně nesedlo zpracováním, nímž se jakoby Jensen pokoušel točit absurdní komedii v pomalém artovém kabátu a vůbec to na mě nefungovalo. Ale Jensenův režijní debut, ač taky s hojně svérázným stylem, je naštěstí úplně jiný! Čtveřici mužů se úspěšně podaří vyloupit trezor s bohatým balíkem peněz, splnili si tak jeden velký cíl, aniž by je zákon doběhl – jenomže co dál? Zvláště když jejich další sen brzy poté několikanásobně ztroskotal? Díky spoustě absurdního a černého humoru, kterým jsou naplněny veškeré situace, do níž se partička mužů dostane, to navíc vůbec nepůsobí depresivně, jak by se mohlo zdát. Pan rada Vacátko měl asi pravdu, když říkal, že pokud se něco krvavého semele, buď jsou v tom prachy anebo ženská. :o) Přesto když se jedna sympatická ženština v půlce objevila, spestřila to alespoň na chvíli krásně. Celému filmu skvěle kraloval Søren Pilmark, který už jen v pohledu ukrýval silné charisma a od počátku mě svým osobitým herectvím se smyslem pro drsnou ironii chytl. S jeho třema kumpány v čele s mladým žráčem jsem už to tak jednoznačné neměl, ale musím uznat, že směrem k vtipu se též činili a přidat bych mohl i povedené vedlejší postavy myslivce a doktora. „Přes nehygienické nádobí a rozvařené, nevalně oloupané brambory, jim dávám čtyři hvězdičky.“ A nebýt kruté scény s krávou a pár slabších míst, šel bych klidně ještě výš. [85%] (12.10.2022)