Vlákna

Enormně dobré a záslužné po stránce sdělení, obzvlášť druhá (postapokalyptická) část je velmi, velmi... poučná (byť je možná až příliš zhuštěná - vzhledem k časovému rozptylu víc jak deseti let se v ní skrývá potenciál i na několikadílnou minisérii). Jako snímek na pomezí hraného filmu a dokumentární "rekonstrukce" jsou Vlákna taktéž vynikající (zejména pak s přihlédnutím k faktu, že se jedná o televizní počin!) - koncepčně smysluplná, realizačně vysoce působivá (minimalismus, např. v používání čb fotografií, zde nejen, že není překážkou, ale naopak spíše výhodou), divácky zdrcující (některé slabší povahy to možná ani nebudou mít sílu dokoukat). Osobně mě to úplně nezválcovalo, ale to bude patrně tím, že mi scházel větší důraz na (hlavní) postavy (takže mi pak na jejich drastických osudech až tolik nezáleželo) a malinko mám problém i s poněkud jednolitou atmosférou - přišla mi dost šedivá a deprimující už od začátku, kdy se ještě nic vysloveně katastrofického a děsivého neděje. Zřejmě proto na mě ta následná zcela bezútěšná vize postupného konce civilizace nedopadla až tak mocně a drtivě, jako na většinu diváků. 85 % (18.06.2019)

Velmi drsný a depresivní pohled na svět, kterak by vypadal a nejspíše i fungoval po následcích nukleární války. K čemu všemu ty americké, moderní, velkorozpočtové post-apo spektákly, když stačí jeden britský, zdánlivě malý, starší televizní film? Tíživá atmosféra, těžknoucí vzduch prosycený radioaktivitou, pachem nákazy, nemocí a umírajících. Prosycený rozkladem a rozpadem společnosti. Lidé potulující se mezi troskami jako duchové, kteří už zapomněli, jak vypadá jejich domov. Zástupy lidí s prázdnými tvářemi, z nichž už vyprchaly veškeré emoce. Lidé bez minulosti a bez budoucnosti. Co bude dál? (08.03.2013)

Mnozí asi řeknou, že Vlákna jsou amatérský brak. Nemohou být dále od pravdy. Spojením naturalistického obrazu, dokumentaristických prvků, komplexní struktury a záměrné emocionální odtažitosti vzniklo hodnotné mistrovské dílo, které bolí sledovat, ale zároveň od něj nelze odvrátit zrak. Film se staví k obávané problematice neutrálně a postavy využívá jako nástroj k manipulaci s divákem, jako styčný bod v rekapitulaci "skutečných událostí". Dějovost je jen záminkou k výpovědi, výpověď je prostředkem k formální sebeuvědomělosti (komentář a mezititulky s daty, časovými údaji a statistikami) a vyvolání divácké odezvy skrze všední realistické motivace (úvodní informování o rostoucím konfliktu skrze televizní zprávy a rádio). Tím, jak absentuje nepřítel i možnost spásné záchrany a kterak se do popředí dostává soužené lidstvo a zdevastované životní prostředí, se zároveň jedná o dílo silně nadčasové a stále aktuální. A sekvence samotného jaderného útoku je hrozně chytře a efektivně inscenovaná. Ztuhne vám krev v žilách. (25.09.2019)

Scénář: Barry Hines .. Neznamená to, že určitě vypukne válka, ale ta možnost je reálná a všichni na ni musíme být připraveni... Tato slova provázela lidstvo celou studenou válku a naštěstí každý ví, jak se současná situace má, což znamená, že dodnes nebyla naštěstí naplněna, jelikož nikdo to pověstné tlačítko nestiskl. Bohužel, na jadernou válku se nelze připravit. Při tomto nekonvenčním konfliktu v podstatě padne civilizace - veškeré moderní technologie či technika je bez energii nepoužitelná a vědní znalosti jako lékařství apod. nelze v takových podmínkách využít. Kdo nezemře hned, čeká ho jen utrpení a v „lepším“ případě taktéž brzká smrt. ___ Neuvěřitelně působivý polodokumentární film z televizní produkce BBC. Otevřenost v zobrazení, faktická popisnost následků a celkově pesimistická nekompromisnost bere dech. Kam se hrabe veškerá thrillerová tvorba - tak zoufalý křik třináctileté matky při pohledu na své porozené dítě v závěru snímku prostě nemá konkurenci a přitom vlastně není slyšet… :´( 100%. (14.10.2007)

Má to slabší rozjezd. no slabší - ono to nějak napřed celé musí začít že. Takže první třetinu zabere politikaření a první náznaky problémů. Pak přijdou bomby a zbytek je jízda peklem. O to mrazivější je že by to opravdu mohl být dokument skutečné události protože vše je absolutně uvěřitelné a bohužel velmi aktualní i v roce 2008! (26.08.2008)