Pán prstenů: Společenstvo Prstenu

Nejpoetičtější díl trilogie... Vyhlídková jízda po krásách Středozemě, snídaně s hobity, oběd s elfy, čaj o páté s bandou skřetů a večerní flambování s ctihodným panem Balrogem v té nejlepší společnosti, jaká se kdy na plátně sešla. Jacksonovi se podařilo nemožné, není to sice pravověrné přepsání Tolkiena, zato je to nádherný film, který narozdíl od dalších dvou dílů nemá hluchých míst a místo velkého bitevního patosu přináší spoustu "malých" hrdinských skutků. A samozřejmě, v rozšířené verzi je nejkrásnější scéna filmu – Gimliho dvoření se paní Galadriel. Proč ho jen Jackson nedal i do kinoverze, mistr trpaslík by si tuhle epizodku zasloužil mít na očích, protože je... nadpozemsky krásná. Jako celé Společenstvo prstenu! (25.01.2004)

Sedmdesát let se tvrdilo, že zfilmovat Pána prstenů není možné. Pak přišel Peter Jackson. Jednoznačně oscarová záležitost, nepochopitelně obraná Čistou duší. Udělením sošky Návratu krále si Akademie sice napravila reputaci, ale ten je oproti Společenstvu Prstenu neskonale horší. Závěrečné napadení Froda Boromirem přes bitvu se skřety až po rozdělení Společenstva řadím mezi jednu z nejlepších sekvencí v kinematografii. (26.03.2007)

První a pro mě i nejlepší film z celé triologie Pán prstenu. Ačkoliv je vše oproti ostatním dvěma pokračováním podstatně komornější (spíše ne tak velkolepé), tak příběhově mě první část oslovila nejvíce. Asi nikdo, včetně Petera Jacksona, nečekal, že snímek bude mít takový úspěch i u zastánců knižní předlohy (bohužel neptařím mezi ty co ji četli :)). Prakticky nemám absolutně co vytknout: překrásná kamera, geniální hudba, výborné vizuální efekty, zvuk, výprava, herecké výkony a v první řadě režie Petera Jacksona, která pro mě nepochopitelně nebyla oceněna Oscarem (dle mého si ji zasloužil za první i třetí díl). I když tento díl není tak vyzdvihován jako megalomanská trojka, tak je minimálně na stejné úrovni. Jedno z kultovních děl nového tisíciletí, které by měl shlédnout každý bezrozdílu zda jste či nejste fanoušek Tolkienovy nejslavnějsí knihy...... (16.05.2008)

Pán prstenů je asi mým nejoblíbenějším filmem ze všech a neomrzí ani po několikátém shlédnutí. Je to naprosto bezchybné dílo a vůbec filmu neuškodí, že efekty již mnohdy nejsou nejlepší. Mám rád všechny tři filmy zhruba stejně a tvoří spolu dokonalý celek. Návrat krále jsem však symbolicky přidal do své Top desítky nejlepších filmů, jako ten nejpovedenější z trilogie. PS: také asi jediný důvod proč jsem zvolil Petera Jacksona jako svého oblíbeného režiséra, ale zaslouženě. normální verze=90% prodloužená=100% (11.04.2018)

Pro někoho (např. skalní příznivce knižní předlohy) může být zklamáním, že Pán prstenů se příliš nezaobírá fantasy prvky a zákonitostmi samotného světa, který všechny ty hobity, elfy a orky zplodil. Pán prstenů je pojat jako klasický velkofilm, kdy vypráví o jednom konkrétním dobrodružství, jedné cestě, ve světě plném možností, přičemž ona robustnost a enormní rozmanitost světa vyplývá z vyprávění jaksi "mimochodem". Má to jednu nesmírnou výhodu a to, že s tak bohatým a propracovaným dějovým podhoubím může jedna výprava trvat i 11 hodin (v případě tří po sobě jdoucích prodloužených verzí) a publikum se stále nebude cítit znuděno, manipulováno, ošáleno opakujícími se principy, či přesyceno. Jackson si toho byl vědom, a tak stejně jako dobrý spisovatel dává čtenáři prostor pro představivost, i on díky přeskakování mezi jednotlivými liniemi dává diváku prostor pro vstřebávání odboček, pozadí postav, některých menších osudů i samotné krajiny - tedy všech nedílných částí tohoto krásného fantasy světa, aby dotvořil mozaiku, jenž dělá Pána Prstenů epickým a úžasným filmem ještě víc, než samotná cesta za zničením prestenu. Pokračování -> (04.12.2011)