Pán prstenů: Návrat krále

Třetí a nejpatetičtější díl, kde se toho na první pohled stane nejvíc. No, při čtyřhodinové stopáži aby ne. Patosu je tu neskonale moc, příběh je naprosto nudnej okořenějnej naprosto se do tohoto typu eposu nehodícíma hláškama (nehodící se škrtněte) a úplně zbytečnou akcí jen pro oko (viz válka a všecko kolem Legolase a trpaslíka). Když si odmyslíte triky, exteriéry a Gluma (kterej už však po třech dílech předvádí pouze svůj standard), tak co vám zůstane? Skupina herců oblažujících se navzájem patosem a hrdinstvím a odvahou, ze které je každýmu normálnímu člověku na blití. Musím říct, že tolikrát jsem se na hodinky už hodně dlouho u žádnýho filmu nepodíval. Jedna z největších slabot, co znám. (05.12.2005)

Vyvrcholení celého děje a konečná cesta do srdce Mordoru, tak jak se od samotného mistra Petera Jacksona dalo čekat a již zde přetrhává domněnku, že i mistr tesař se někdy utne jelikož v případě jeho to není vůbec žádná pravda. Přesto, že se Dvě věže více zajímaly o Společenstvo je jasné a samozřejmé, že tato část se bude zaobírat hlavně Frodem a Samem. A už zde je vidět Jak je důležité míti Sama, když se Frodo dostane do opravdu závažných problémů a musím se přiznat, že scéna s pavoukem mi opravdu nahnala strach až pocit klaustrofobie. Stopáž filmu se zdá být opravdu dlouhá, ale věřte tomu, že na konci budete vcelku smutní a nadávat stejně jako já, že chcete víc a víc, ale toužebného nášupu ne a ne přijít. Bohůžel je to tak a i ta největší a nejgeniálnější výprava musí někdy skončit. --- Nezmiňuj se o Frodovi, ani o prstenu a taky nic o Aragornovi…vlastně bude lepší když vůbec nebudeš mluvit. (27.10.2006)

Předlouhá nudná slátanina, kde nějací malí lidé v sandálech furt jen žvatlají a žvatlají. Ale oku lahodí velkolepý luxusní háv, do jehož útrob jsou ti liliputi vsazeni. Zkrátka a dobře, je to jako kdybyste hleděli na lahodný nadýchaný muffin ve sněhobílém balení, jehož precizně upečený klobouček zdobí decentní vrstva francouzského čokoládového krému Pâtissière, ovšem jakmile se do něj zakousnete, bude chutnat jako týden odstátá stolice strýčka Fridricha po infarktu. Chápete, ne? (03.04.2014)

Podobně jako Dvě věže zpočátku klopotné a rozbrázděné "nucenými" střihy, ale postupem času naprosto pohlcující. Zatímco Společenstvo bude držet primát v největší ucelenosti, Návrat krále triumfuje masivní epikou a ovšem – nádherným koncem, který je sice značně kýčovitý, ale namísto umělosti a vykonstruovanosti z něj dýchá režisérská láska k příběhu a zejména opravdovost ze strany herců, kteří tím často dohánějí menší řemeslné nedostatky. Nakonec mi Návrat potvrdil to, co jsem už před tím cítil. Efekty jsou pěkné, ale nebýt hrdinů, byl by tenhle film jen nepřístupným kusem ledu. Jenže on fascinuje a pohlcuje statisíce lidí. Nádherný příběh v nádherném hávu, Peter Jackson si zakoupil vstupenku do filmařského nebe... P.S.: po druhém shlédnutí už řadím Návrat krále do čela trilogie. Pokud na mě dokáže film i podruhé zapůsobit tak mocně, je to známka vysoké kvality. Nirvana. P.S.S. Rozšířená verze je pomalu na šestou hvězdičku, neboť i trochu přerývané tempo a nepřirozený střih se stávají minulostí, postavy získávají ještě více prostoru, zápletka hlubší motivaci a nechybí ani tradičně zvrhlý humor dvojice Gimli-Legolas. Vidět a umřít! (25.01.2004)

„Ako sa dá ísť ďalej? Nedá sa vrátiť čas. Ale niektoré rany sú príliš hlboké a nikdy sa úplne nezahoja.“ Strhujúce herecké výkony, strhujúce veľkolepé akčné scény, divoká a krásna príroda Nového Zélandu, podmanivá hudba Howarda Shorea, fenomenálna magické scény vpíšuce sa do histórie minimálne žánru (príchod do Bieleho mesta, rozsvecovanie pochodní, prílet Orlov), monumentálne emócie a ešte monumentálnejšie počítačové triky. Na jeden šokujúci záťah (Ok, vcelku masívne dotáčky) nakrútená Tolkienova legendárna knižná trilógia však disponuje (na rozdiel od naoko neškodného SPOLOČENSTVA PRSTEŇA a DVOCH VEŽÍ, plniacich zdanlivo len účel premostenia medzi jednotkou a trojkou) predovšetkým melancholickou náladou. Do nej je ponorené dobrodružstvo a hrdinské činy, s ktorými sa (konečne to Jackson povedal nahlas) spája (ne)paradoxne zbabelosť, strach a paranoja. Hodina vlkov sa blíži a niektoré národy vyrazia do vojny. Mnohé posledný raz. Kino Považan NMnV 2004 (08.11.2004)