Pán prstenů: Návrat krále

Bála jsem se, že tři a půl hodiny v kině nevydržím sedět, ale opak je pravdou. Co se týče fanoušků knihy (mezi které patřím) - jsou zde opět výrazné odchylky v ději, něco málo přibylo, hodně událostí chybí, ale není možné převést 300 stránkovou knihu na plátno otrocky tak, bez invence, slovo od slova (tedy lze, ale výsledek by byl tragický). Takže dějové rozdíly jsem se snažila nevnímat a soustředila se na zpracování, dojmy, prostě na film. Technická stránka je dokonalá - kamera, efekty (až na pár míst, které vypadají trochu uměle - podle mého třeba Minas Morgul a zelený sliz á la armáda Mrtvých), střih, zvuk i výprava. Fantastická výpravná hudba Howarda Shore "jenom" ještě víc umocňuje emoce a napětí. Navíc mě fascinuje, s jakou láskou a pečlivostí do všech detailů byly vyrobené všechny kostýmy, rekvizity, lokace a města. Pozadu ale v žádném případě nezůstává ani ta druhá stránka filmu - režie a herecké výkony. Peter Jackson dokázal, že je fantastický vypravěč plný svěžích nápadů a spousty invence. A herci jsou kapitolou sami pro sebe. Elijah Wood i Sean Astin jsou bezchybní, zdatně jim sekunduje Andy Serkis jako Glum, což je asi nejzajímavější postava celého filmu. Legolas je jako obvykle dostatečně vznešený (já vím, nehraje, jenom stojí rovně a hezky se tváří a pěkně vypadá, ale prostě... pěkně vypadá O:-)) a Gimli legrační, ale moc prostoru zde nedostávají. Ani s charismatem Vigga Mortensena to není tak zlé, jak většina kritiků psala. Je pravda, že v okamžiku, kdy se stane králem a má působit naprosto monumentálně, mu něco mu chybí, ale dá se to překousnout, předtím ale do své role padne skvěle. Ian McKellen je již tradičně hodně přesvědčivý a mě osobně překvapil Billy Boyd jako Pipin. Snoubící ve své postavě dětskou zlobivost a zvědavost a naopak moudrost získanou dlouhou nebezpečnou cestou a odvahu na hobita nevídanou (obzvláště v Minas Tirith) - prostě nemá chybu. Tenhle film je zřejmě nejlepší z trilogie, nejlepší fantasy, jaké kdy bylo natočeno a pro mě i jeden z nejkrásnějších filmů, jaký kdy vznikl. (26.01.2004)

Extendet version Ultimatne zavrsenie, ultimatnej trilogie. Tak by mohol vyzerat cely komentar. Ale predsa. O filmovom spracovani Pana prstenov by sa dali skladat basne, nad tolkymi krasami clovek proste zasne ....ehm. Tie priam dokonalo spracovane charaktery davaju vyniknut aj takym hereckym polenam ako je Orlando Bloom. Premenil sa na absolutne bezchybnu, skvelu filmovu postavu. Tomu sa hovori filmarska magia. Ak by som mal vybrat podobne ako pri komentaroch predchadzajucich dieloch nejaku vinimocnu scenu (a ze su ich tam desiatky), vybral by som zaver filmu. Cely ten uzasny pribeh, to strastiplne dobrodruzstvo nasich hrdinov ktore sme s nimi prezili, nadherne doznie v zavere, kde som ani nechcel uverit, ze uz je koniec. Zasneny, zo slzou v oku som sledoval lod opustajucu sedy pristav, a este aj pocas zaverecnych tituliek som nespustal oci z obrazovky a doznievali vo mne tie krasne pocity. Aj ja, dakujem, Peter Jackson. (10/10) (30.07.2007)

Gigantické zakončení celé série se vydařilo nadmíru. Celému filmu dominuje zejména bitva u města Minas Tirith, ta zastiňuje dosud asi všechny filmové bitvy a dává tak nový rozměr slovu "velkolepý". Peter Jackson ukormidloval i tuto poslední část přesně na té vlně, na jaké se svezly i oba předešlé díly a dokázal něco, o čem se dosud jen hovořilo - převést snad až přebujelou Tolkienovu fantazii na filmové plátno a ukázat lidstvu to, co si zatím každý jen představoval. Odteď už asi většina Tolienových fandů při vyslovení něčího jména z tohoto úžasného příběhu nebude namáhat svou představivost při vytváření nějaké představy o hrdinově podobě, ale vybaví si tvář konkrétního herce, jenž onu postavu ztvárnil ve filmu. Ještě dlouho mi v uších bude znít i úžasná hudba z této trilogie a jediné co mě strašně, ale opravdu strašně moc mrzí je to, že se už nemám na co těšit - za rok už žádná "čtverka" nebude... (17.02.2004)

Jak napsat komentář k filmu, který je okomentován většinou uživatelů csfd? Zase tak vyjímečný určitě nejsem, abych napsal něco úplně nového. Raději to ani zkoušet nebudu. Mohlo by se stát, že začnu psát úplně o něčem jiném než jsem původně zamýšlel a to bych vážně nerad. Také bych mohl napsat něco, co je v každé druhé větě u každého druhého komentátora. Pak bych mohl být nařčen z opisování a být podmíněčně vyloučen z elity píšící komentáře. To bych přátelé vvážně nerad. Tak zkusím teda napsat něco, abych se takového nařčení obávat nemusel. Ale jak to napsat... No jednou jsem ve škole dostal úkol napsat úvahu. Vybral jsem si film a napsal jsem o syndromu druhých dílů. Byl jsem nařčen z podvodu, opisování, opakovaného zapírání jasné pravdy, plagiátorství, úplatkářství, cizoložství... No zase tak hrozné to nebylo... Ale já se ptám. Co když napíšu něco originálního, něěco úplně jiného, něco, co se vymyká zaběhnutým standardům. Nemůže mě i přes to všechno kdokoli nařknout? Proto raději o filmu nenapíšu nic a dávám pouze hodnocení. To jest 5* ;) (31.12.2005)

Opět jsem se utvrdila v tom, že na film je třeba si počkat s tou správnou náladou, někdy se do ní prostě netrefíte a odnese to zcela nespravedlivě film. A protože nejsem žádný tolkienovec, šla jsem do předešlých částí z nesprávných důvodů - všichni po tom šíleli, tak jsem si vidět to dala za úkol a asi jsem k tomu jako k úkolu přistupovala, tzn. hledala jsem chyby. Teď, když jsem viděla okouzlující Návrat krále, sama sobě slibuji, že dám Společenstvu a Dvěma věžím ještě šanci. (07.12.2005)