Pán prstenů: Návrat krále

„Ako sa dá ísť ďalej? Nedá sa vrátiť čas. Ale niektoré rany sú príliš hlboké a nikdy sa úplne nezahoja.“ Strhujúce herecké výkony, strhujúce veľkolepé akčné scény, divoká a krásna príroda Nového Zélandu, podmanivá hudba Howarda Shorea, fenomenálna magické scény vpíšuce sa do histórie minimálne žánru (príchod do Bieleho mesta, rozsvecovanie pochodní, prílet Orlov), monumentálne emócie a ešte monumentálnejšie počítačové triky. Na jeden šokujúci záťah (Ok, vcelku masívne dotáčky) nakrútená Tolkienova legendárna knižná trilógia však disponuje (na rozdiel od naoko neškodného SPOLOČENSTVA PRSTEŇA a DVOCH VEŽÍ, plniacich zdanlivo len účel premostenia medzi jednotkou a trojkou) predovšetkým melancholickou náladou. Do nej je ponorené dobrodružstvo a hrdinské činy, s ktorými sa (konečne to Jackson povedal nahlas) spája (ne)paradoxne zbabelosť, strach a paranoja. Hodina vlkov sa blíži a niektoré národy vyrazia do vojny. Mnohé posledný raz. Kino Považan NMnV 2004 (08.11.2004)

Fantasy knihy nečtu, v cizích světech se necítím moc dobře a ve velkém množství namaskovaných postav se snadno ztrácím, takže se nelze divit, že jsem si desetihodinovou cestu z bodu A do bodu B příliš neužil. Přesto ani na chvíli nepochybuji o velkoleposti viděného, jen na to nejsem ten správný divák. (04.08.2011)

Čtyři hvězdičky vypadají jako hodně špatné hodnocení, když vezmu v potaz, že Návrat krále získal 11 Oscarů. Jenže já si nemůžu odpustit srovnávání s oběma díly a vůči prvnímu mi přece jenom přišel Návrat krále o něco horší. Už tradičně je ještě nabitější než předchozí díl, navíc s geniálními trikovými sekvencemi, úchvatnými bitvami (možná bude z Jacksona jednou nový Ridley Scott)... Návrat krále je skutečně víc než důstojné zakončení triologie. Jenže mi na něm znovu něco mírně vadí. A to jeho konec. V kině jsem skutečně jen nevěřícně zírala, jak film končil a znovu začínal. Sauron padnul, obraz se zatemňuje. Konec?! Ne, ještě se ukáže pohled na Froda. Znovu vše najednou končí, obraz temní a já čekám závěrečné titulky. Znovu nic. Sledujeme korunovaci Aragorna. Obraz po této několikaminutové scéně zase temní - že by už byl konec? - a přeskočí do Hobitína, kam se naši hobiti vracejí. Po svatbě dvou postav už se už tradičně obraz zatemňuje, můžeme očekávat konec? Ne, ještě přijde na řadu loď s Elrondem. A obraz zase tmavne. Tentokrát už Jacksonovi nesežerete, že za chvíli naskočí titulky a čekáte, že se obraz snad ještě obrátí k Legolasovi a ejhle... on je to fakt konec filmu. (16.10.2006)

Opět jsem se utvrdila v tom, že na film je třeba si počkat s tou správnou náladou, někdy se do ní prostě netrefíte a odnese to zcela nespravedlivě film. A protože nejsem žádný tolkienovec, šla jsem do předešlých částí z nesprávných důvodů - všichni po tom šíleli, tak jsem si vidět to dala za úkol a asi jsem k tomu jako k úkolu přistupovala, tzn. hledala jsem chyby. Teď, když jsem viděla okouzlující Návrat krále, sama sobě slibuji, že dám Společenstvu a Dvěma věžím ještě šanci. (07.12.2005)

Sice porvé když jsem to viděl, tak jsem to považoval za skvělej film, ale měl jsem pocit jako kdyby tomu něco scházelo, jenže když jsem viděl tu nejnabušenější rozšíenou verzi, která existuje, tak jsem okamžitě změnil názor a teď už bych váhal, kterej z těch tří dílů je nejlepší, protože 4 hodiny utečou jako voda a nezanechaj jedinej náznak nudy nebo něčeho podobnýho, prostě čtyři hodiny přeplněný skvělými efekty, naprosto dokonalou hudbou, bezchybnými hereckými výkony a nezapomenutelným dějem, který celou tuhle trilogii uzavírá, tak jak se sluší a patří a tentokrát mi dokonce nevadil ani ten zdlouhavej konec, prostě paráda (19.01.2004)