Pán prstenů: Návrat krále

"Je mnoho způsobů, k nimž se uchyluje nepřítel, aby ponížil naši zemi, rozvíjející se v duchu socialistického soutěžení. A tak anglický spisovatel J.R.R. Tolkien vydal před nějakou dobou knihu, v níž zastřeně útočí na naše zřízení prosazující práva pracujícího lidu. Jde o další útok proti socialistickému zřízení. Říše zla je průhledně umístěna na východě, obrazem dělnické třídy, která jednotně v potu tváře buduje těžký průmysl, mají být odporní a zlí skřeti. Titulní “Pán prstenů” Sauron je vládcem chudé země, v níž rozvinutý kolektiv má v rukou skutečnou vládu, vykonávanou doživotně zvolenými zástupci - Nazguly (v knize nazývanými - jaká ironie - upíry). Skřeti - dělnická třída Mordoru budující těžký průmysl, jsou vylíčeni jako tvorové odporného vzhledu a zvyků (jak by zpovykaný synáček z buržujské rodiny - potomek národa anglických imperialistů, mohl vidět něco krásného a povznášejícího na těžké práci?) Do kontrastu se skvělou organizací práce a pořádkem v Mordoru, zemi vylíčené jako “spálená pustina”, z níž se valí popel a dým (že by náznak závisti?) je postaven obraz žírných, “mlékem a medem oplývajících” zemí západu, kde všechno zboží téměř “roste na stromech”. Odkud se však bere ve skutečnosti, toho se lze těžko dopátrat - že by pomocí nadpřirozené bytosti, tzv. boha? Ha ha! Obyvatelé západu - elfové (neboli aristokracie), lidé (buržoazie) a hobiti (statkáři) žijí naopak v blahobytu (aniž je vysvětleno, odkud jej získávají) a jediné, co je trápí, je “hrozba” z východu. Zatímco dnem i nocí pracující Mordor trpí nedostatkem základních potravin a vody, sousední země oplývají nadbytkem. Jak nápadná podobnost s naší současností, kde nás rozbujelý kapitalizmus ohlupuje obrázky blahobytu, jehož zdroje zůstávají utajeny (čáry Gandalfa a elfů?), zatímco sedláci a dělníci našeho tábora pracují poctivě a usilovně, aniž by docházelo k jejich vykořisťování, a všechno získávají pouze prací vlastních rukou. “Síly dobra” zde přestavuje sbírka představitelů těchto reakčních kruhů, jejichž ruce se nikdy nedotkly pořádné práce. Jejich vůdcem je Gandalf, šiřitel zpátečnické ideologie, s jejíž pomocí udržuje obyvatelstvo v nevědomosti a strachu před pokrokem. Elfové, hobiti a takzvaní vznešení lidé symbolizují skupinu zahálčivé aristokracie a buržoazie, která se snaží vzepřít globální revoluci, zatímco skřeti a trollové, vylíčení jako tvorové temnoty, se skrývají pod zemí a v potu tváře si vydělávají na kousek suchého chleba (jim není určen lembas ani miruvor!) Pokrokový čaroděj Saruman, který jim poskytuje ochranu a obživu a bojuje za práva menšin, je prohlášen za zrádce a jeho sídlo je zničeno reakční bojůvkou, vždy připravenou k chuligánským výtržnostem. Když pak šíří socializmus v Kraji, je chycen a bez soudu potrestán hobity, podporovanými (a placenými) kapitalistickou mocností Gondorem. To diskredituje Froda, Aragorna, Boromira i šiřitele pověr a zpátečnické ideologie Gandalfa. A Tom Bombadil je zároveň představitelem květinové mládeže i tyranem, který ve své zemičce vládne neomezenou mocí - jakým právem? A ještě je tady Faramir, elegantní, inteligentní a okouzlující jako James Bond, sabotující všechny projevy internacionalizmu. Galerie postav bez ideologické páteře, vrhajících se do boje “proti jinakosti. Ale socialismus se naštěstí nedá zničit hozením jakékoli své relikvie, i té nejposvátnější, do ohně. Drž se Mordore, obklíčený nepřátelskými reakčními sousedy!" (poskládané úryvky převzaté z polských novin Czerwony Sztandar, kde článek vyšel 24. května 1971) (19.06.2005) (méně) (více)