Pán prstenů: Dvě věže

Fantasy sága pod vedením arcimága Petera Jacksona pokračuje, Sauronova armáda se chystá na tažení do Helmova žlebu a hobiti se setkávají s tajemným Glumem. Druhé dobrodružství pokračuje tam, kde skončilo první a využívá stejné prostředky: tíživý příběh, neskutečnou kameru, fenomenální výpravu, chytlavou hudbu, slušné herecké výkony a výborné digitální triky. Absolutním převratem je zde hojně využívaná technika motion capture, díky které vznikla postava Gluma, jejíž předlohou byl herec Andy Serkis. A právě Glumova schizofrenie se zakousne do Vašich neuronů a už se nepustí. Notně si přibližuje tomu, kvůli čemu se filmový fanoušek narodil. Dvě věže nespoléhají tolik na stylové dialogy jako Společenstvo prstenů, spíš se zaměřují na věci, jenž se daly do pohybu. Proto jsme svědky posledního pochodu Entů, útoku skřetích "divočáků" a především závěrečné, takřka 40-ti minuté bitvy u Helmova žlebu, která může být definicí slova monumentálnost a bezpochyby si půjdete párkrát opláchnout obličej, aby vám vzrušením neshořel. Kamera je znovu výtečná, digitální triky se šplhají na pověstný Olymp (Entové dobývající Železný pas, no wau)...Saurono vojsko tluče kopími do země před Helmovým žlebem, Frodo si uvědomuje význam své mise a Gandalf staví svého Stínovlase ve vycházejícím slunci na zadní... Chcete snad lepší pozvánku na Návrat Krále?? 94 miliónů dolarů(rozpočet)/926 miliónů dolarů(výdělek celosvětově) (14.10.2006)

A Elbereth Gilthoniel o menel palan-diriel, le nallon sí di'nguruthos! A tiro nin, Fanuilos! Čím jsem starší, tím víc vnímám to, že jsou Dvě věže po Společenstvu trochu náraz. Více válčení, intrik, smutku a méně humoru a milých domáckých chvil. V rozšířené verzi, s násobně funkčnějším Faramirovým vývojem i střípky entské historie je konečně pravou kapitolou historie mého nejmilejšího světa i posledním nádechem před skokem do nejhlubší vody. Dokonalá satisfakce, hromada dojemné lidskosti a absolutní pochopení ducha knihy, ať se zrovna adaptuje krůček po krůčku nebo se dělají zdánlivě zásadní změny. (23.12.2004)

To bylo tak: Pan Tolkien, kterému erudovaní lingvisté neřeknou jinak, než Tolkýn, napsal příběh o zrodu velkých skutků z rukou malého tvora, to celé šikovně zašmoulil do politické hry o trůny, přihodil několik fantastických soubojů, vdechl život novým bytostem, závdavkem jim vypsal rodokmen, vytvořil jazyk a co hlavně? Hlavně to všechno úhledně rozdělil do šesti knih. Člověk hned věděl, že čte jednou příběh o Frodově toulkách Ostravskem... eee, pardon Mordorem, jednou se pročítá chrabrými činy od Helmova žlebu po Minas Tirith. Pak ale filmaři přišli na to, že je třeba příběh naservírovat jako jedno velké hurá a tak to slepili dohromady. A tím se nám příběh co deset minut přelívá z jednoho konce Středozemě na druhý. Asi už tušíte, kam mířím. Ano, to bylo ale pitomě vymyšlené, co? Už už to bylo skoro napínavý a najednou vžum, byli jsme na zatím velmi nudném tripu kdesi před branami Mordoru. Tato nuda byla roztříštěná jen upřímnými pohledy toho zlého Pána s tím příšerným zánětem spojivek, Pána Saurona. To je ale nic proti otřesným vsuvkám s Glumovými monology. Pak další vžum a sledujeme opět docela složitý příběh ze Západní marky, kde dochází k opravdu klíčovým událostem, velkolepou závěrečnou bitvu nevyjímaje. Ale jakáž pomoc. I přes tyto výtky si člověk film zamiluje. Pro skalní fandy jasná extáze, některé momenty opět stojí za věčné oslavování, některé jsou ostudou. Opět spousta chyb, pořád ještě nikdo nevychytal ty věčné změny velikostí hobitů a trpajzlíka Gimliho, který jednou zaboří čelo mezi Aragornova prsa a po druhé je mu někam pod lokty. Potěšil Háma a jeho syn Halas - tomu říkám, pane Tolkýne, nadčasový humor. Za mě byly vždy Dvě věže za slabší čtyři hvězdy neboť jsem musel srovnávat s lepším první dílem. (23.12.2013)

Dvě věže sice nemají tak kvalitní a ucelený příběh jako první díl, ale zase se mohou pochlubit velkolepější akcí a výpravou jejímž vrcholem je závěrečná bitva v Helmově žlebu, u které jsem 40 minut koukal s otevřenou pusou na ty úžasné vizuální orgie. Postava digitálně vytvořené Gluma je naprostý vrchol současných vizuálních efektů. Proti hereckým výkonům nemohu říct ani slovo (v tomhle díle mě nejvíce zaujmul Viggo Mortensen jako Aragorn). I když tohle je podle mnohých nejslabší díl z celé triologie, tak mě Peter Jackson nezklamal ani náhodou i když se je pravda, že kvalitě prvního a třetího dílu se nevyrovná....... (20.05.2008)

Pro někoho může být tento prostřední díl série zároveň nejslabším, ovšem u mě to tak není. Děj je sice roztříštěný a přeskakuje sem a tam, ale oproti jedničce nabízí velice výživné bitvy. Pamatuju si, že jsem si to jako malý nahrál na video a dokola si to přetáčel právě závěrečnou bitvu, u které jsem se vždycky náramně bavil. Ovšem film samotný není jen o bitvě, vlastně do závěrečné půlhodiny jen sledujete výborně napsaný a natočený příběh, který vám přiroste k srdci. Jackson z knih vytěžil to nejlepší. Myslím, že k Pánovi prstenů není třeba nic víc dodávat, snad jen, že právem patří mezi mojí nejoblíbenější trilogii vůbec...100% (11.12.2012)