Pán prstenů: Dvě věže

kino verzi všichni dobře znají. já bych se chtěl zmínit o EXTENDED TRILOGY. prsten je stále těžší. dozvíme se kolik je vlastně Aragornovi roků, sledujeme dokonalost elfa a vtip trpaslíka. všichni zde dostávají o trošku více prostoru (i glum) a nic neruší a nevybízí k doměnce, že těch přidaných 43 minut je navíc. dokonalost DTS si vychutnáte v bitvě o helmův žleb a zákonitě se musíte těšit na rozhodující bitvu o přežití středozemě!!!!!!!! (18.03.2006)

Za víc to nestojí a to ani náhodou, protože dokument o Zélandu jsem viděl už v prvním díle, Glum hraje pořád stejně dobře, triky jsou pořád stejně drahý a tím pádem i kvalitní. A že tu přibylo akčnosti teda hvězdičku nepřidá. Obávám se, že je to jeden z filmů, co jsem v poslední době viděl, který naprosto neodpovídá své pověsti. A jak znám lidi, za dvacet let se na něj budou dívat o hodně víc kriticky. Za dvacet let ty triky pro ně nebudou nic víc, než triky z například filmu Trone dnes. Ve své době převratné, nádherné blablabla, dneska po tom pes neštěkne. Ale pravda je, že mi hodně vadilo, jak tu neustále někdo musí hláškařit nebo tu musí být aspoň pitomý akční scény jako vypadlý z nějakýho Python vs. Mockinbird béčka. Viz třeba ten souboj s vrky. Navíc ani přes zvýšenou akčnost a vlastně nejrychlejší část příběhu (stíhání skřetích únosců atp) mi to přišlo jako nejslabší díl série a to hlaně zábavností. Nechytlo mě to naprosto od začátku a tak ty dvě dávám jen za to, že to přeci jen kvalit Kameňáku nedosahuje (ale jen těsně, chybí tam Vydra). (05.12.2005)

Kdo v nedávné četl můj komentář k prvnímu dílu, prosím aby jej v tuto chvíli nějakou dobu ignoroval, neboť se může zdát v několika momentech vzhledem k mému názoru u tohoto snímku poněkud opoziční. Lord of the Rings: The Two Towers musí být nutně souzen jako samostatný film a nejen jako součást trilogie, v jejímž středu bohužel stojí. Je to nevýhoda, to bez jediné pochyby, neboť tento snímek se musí vypořádat s těžkým úkolem, že jakožto středová část nemá vlastně počátek ani konec, ale stává se pouhým zprostředkovatelem děje mezi dvěma částmi... Jenže bohužel tím obtíže s tímto zpracování nekončí. Narozdíl od prvního a posledního dílu jsou totiž Dvě věže mnohem lidštějším příběhem, jsou tu sice krátce načrtnuté příběhy elfů a zejména pak entů, ale ostatní rasy získávají bohužel velmi málo prostoru. Jistou výjimkou jsou hobiti, kteří ovšem neprožijí krom velmi povedené cesty mrtvými močály v podstatě nic co by bylo pro děj - tohoto jednotlivého příběhu - důležité. Polidštění děje ovšem tvůrci brali jako výhodu, chtěli udělat z nouze cnost a přímo se kasali tím, že důraz na lidi není něco co by je omezovalo, ale právě naopak se snažili nalhat ostatním, že je to věc, geniální nápad, se kterým přišli... Zjednodušeně tak jsme svědky víceméně historického filmy s mírnými fantasktními prvky. Větší důraz je kladen na to minimum akce, které tu je a je jasně cítit, že tvůrci se snažili zahrnout více emocí. Nepopiratelným faktem je též zrychlení děje, kterému napomáhá jak rozdělení společenstva, tak i několik perfektních změn, kterými filmaři příběh obohatili. V podstatě se dá říct, že veškeré změny tu byly jen ku prospěchu věci. Máme tu minipříběh dvojice dětí, jedné rodinky, Aragorna, který zmizí po boji se sřety a spoustu dalších věcí, které napomáhají temporytmu příběhu a neustále se snaží diváka držet v centru děje... Dvě věže mají spoustu kladů a několik vyloženě nezapomenutelných scén, ale chybí jim větší jiskra a po filmařské stránce jsem opravdu znepokojen. Průměrný scénář si určitě zasluhoval lepší zpracování, veškeré prvky tu totiž působí neohrabaně a okoukaně. Se zápory většinou souhlasím s Dan9kem - takže tímto odkazuji na jeho komentář, abch zbytečně neopakoval již řečené - až na to, že mám k předloze přeci jen o něco vřelejší vztah... (11.03.2005)

Rozdělením Společenstva na skupinky se děj zrychlil a filmu to dost prospělo. Navíc se objeví krásně monumentální bitvy - především ta závěrečná u Helmova žlebu, která již vešla do dějin. Při jejím vyvrcholení mi na pár sekund přestalo tepat srdce - opět úžasná kombinace obrazu a fenomenální hudby mistra Howarda. Snad mě jen trochu nudily ty věčně pochodující stromy, ale jen maličko a navíc mi to pak pěkně vynahradily. (17.07.2003)

Lord of the Rings je absolutní vrchol v žánru Fantasy. Obrazy uchvacují naše oči a při jejich gigantických kompozicích mi nabíhá mráz po zádech. Vizuální obrazce a hudební kulisy jsou nezapomenutelné. Krásné Shoreho hudební kulisy jsou v daných momentech ohromující a ke každému detailu scény, postavě, říši, zpomalenému záběru, nebo zla, je vytvořená melodie, která bude ve mě rezonovat navždy! Dokonalé ve všech stránkách. (SE: 223 min). (14.02.2012)