Velká hra

Další velká role Jessicy Chastain, jež zase potvrzuje, že jde v současnosti snad o nejopomíjenější herečku, pokud hovoříme o velkých cenách. Velmi dlouhý příběh vyprávěný ve třech časových rovinách, takže je potřeba vyšetřit si dostatek času a pozornosti, protože tohle není film pro unaveného, opilého nebo sjetého diváka, přestože ve filmu se to alkoholem a drogami jen hemží. Jsem moc rád, že jsem Mollyinu hru viděl, jedním dechem dodávám, že Miss Sloane nepřekonala. (23.12.2019)

Klasický Sorkin, a tentokrát nevládne jen perem, ale i (režijním) mečem. A Aaron Sorkin je bůh, to si ujasněme předem. Takže dialogů je tu víc než ve většině ostatních filmů dohromady, inteligentnější je to taky víc než většina ostatních filmů dohromady, a když dojde na hluboké vztahy, tak je ten do té chvíle geniální autor najednou docela poleno. Z drtivě analytického intelektuála prostě Voltaire nebude. Nicméně nejspíš si je svých slabostí vědom, takže těch tu naštěstí moc není - a Jessica Chastain je také bohyně, takže i ty dokáže uhrát (taky je imho nejlepší herečkou současnosti). I z tak strašlivě jalového žánru jakým "true story" biografie jsou dokáže Sorkin vykřesat napínavé zlato které bez debaty patří scénářem mezi to nejlepší z tohoto roku, a režijně mezi ty nejlepší debuty vůbec (ano, on překvapivě doteď nic nenatočil - ale škola Finchera a Boylea je jasně vidět). Až teď zděšeně zjišťuji že film měl 140 minut - subjektivně během něj utekla tak hodina a půl. 9/10 (29.12.2017)

Skvělý procedurální film o závislosti na vydělávání peněz. Energické, téměř bez zbytečných citových výlevů. Jessica Chastain mě poprvé přesvědčila, že dokáže utáhnout film úplně sama, Idris Elba po kratší pauze konečně zase předvádí to, kvůli čemu mu všichni prorokovali velkou hollywoodskou budoucnost. (29.12.2017)

Jessica Chastain se v nemilosrdném/mužském světě umí otáčet, což už dokázala v případě Miss Sloane. Tenhle kousek mi její předešlou postavu v mnohém připomíná. Znovu má zatraceně bystrý mozek a prořízlou pusu, že je radost ji sledovat. Podobnost vidím v daném prostředí a v opravdu velkém množství stránek dialogů. Poté, co nadějná freestylová lyžařka dopadne hrubě na záda, hledá oblast, ve které by se uplatnila. Lektorka lyžování z toho nebude, pořadatelka pokerových her ano. A rozhodně nejde o kšeft, kdy je na stole tři sta dolarů. Jenže velké prachy přitáhnou mafiány nebo možná ještě dřív celá tahle mašinérie přeroste naší hrdince přes hlavu. Od diváka se vyžaduje velká míra pozornosti, protože mistr slov Aaron Sorkin (uznávaný scénárista kousků jako Steve Jobs, Pár správných chlapů nebo The Social Network) si pro svůj režijní debut vybral velké sousto. A poměrně ho ustál. Herci jsou přesní, možná role Kevina Costnera je lehce divně uchopená. Inteligentní tygřice Chastain chrlí odborné termíny a jména, své mužské protivníky válcuje neuvěřitelným způsobem (každý druhý hráč má rád žetony i její výstřih), lpí na detailech, dokáže nás udržet v napětí a její sebevědomí je zatraceně rajcovní. Jinak je to poměrně dynamické, hojně se užívá grafiky, sezení u stolu nad kartami prostě není žádná nuda. PS: Kostyméři by si zasloužili oscarovou nominaci za volbu hrdinčiných (řekněme vyzývavých) šatů. (02.02.2018)

Aaron Sorkin je mistr scénárista, to už víme dlouho. Nemůžu si nevzpomenout na jeho fantastické kreativní myšlení u Jobse nebo zpravodajský Newsroom, který mě svojí nekompromisností straší ještě pár let po ukončení seriálu. Ale i jeho napadlo po mnoha úspěšných projektech, hezky po vzoru Taylora Sheridana, nasednout do režijního tažení a právoplatně rulovat na Glóbech (kam se poděly oscarové nominace, to jen čert ví). A hned napoprvé se mu povedlo mě naprosto odrovnat. Přitom papírově to není úplně film, který by pro mě mohl extra stěžejní. Jessica Chastain nepatří mezi mé oblíbené herečky a o pokeru toho mnoho nevím, ačkoliv jsem mnoho napínavých partií v různých filmech nakoukal. Jenže film má tři, až naprosto nespravedlivě silné, hráče. Těmi jsou Idris Elba a Kevin Costner, kteří svými výstupy naprosto devastují vlastní scény a kradou si divákovu pozornost jenom pro sebe. I kdybych nedejbože při filmu musel žehlit bilé košile, zpřímená póza Idrise Elby by mě donutila této činnosti minimálně na čas zanechat. A tím třetím je samozřejmě pomyslné Sorkinovo pero, které opět zatnulo do živého a opět se ujalo scénáristické nadvlády. Podobně jako Wind River není ani Molly´s Game nějakou režisérskou estrádou, je “pouze” pečlivě vysoustruženou filmařinou. Vysoustruženou tak dokonale, že po 130 minutách na diváka vytryksne všechny možné emoce. A člověk zas bude muset dlouho čekat až ten prokletej Sorkin zase něco napíše a nejlépe i zrežíruje. (28.03.2018)