Velká hra

Flop-Turn-River. Převedeno na popis filmu: Voice-Over-Nadupaný dekolt-Zdlouhavá nuda. Pokeroví hráči zbystřili při vyřčení magických anglických slůvek, kterým z druhé strany propadla i reálná americká číča Molly Bloom, provozující nelegální hazard, po němž si zadělala na obvinění z federálních zločinů. Tu číču s velkým Č ztvárnila Jessica Chastain, která zběsile "vojsouveruje", střídá prostopášné outfity, hodnotí svůj život a vytváří právní pakt s Idrisem Elbou. To celé trvá přes dvě hodiny, a jelikož hlavní hrdinka, stylizací připomínající pornohvězdu, celou dobu nezavře chlebárnu, jde z toho toku informací a mini-příběhů o podivných existencích v hernách hlava kolem. Debutující Aaron Sorkin píše celkem zajímavé scénáře, to mu nikdo neupírá, ovšem režijně je neschopný cokoliv podat a vyjádřit jinou formou než je voice-over. Film postrádá spád, zajímavé vyznění, jen těžko lze uvěřit, že soud byl proběhl v závěru tak banálně zjednodušeně. Už vůbec jsem nevěřil náhlému přerodu charakteru hrdinky, ta je vesměs prezentována jako chamtivá, neústupná, poměrně i bezohledná žena, náhle v závěru všech událostí bere veškerou vinu na sebe. Sorkin nabídne pár postav v podobě hazardních hráčů, kteří ve svých mini-příbězích dokáží zahnat nudu, řádově na pár chvil. Jenže kde měl film nervozně těkat, být dramaticky vyhrocený, je jen stroze a nezáživně popisný. Střídání vratké přítomnosti s náhledy do jejího pubertálního věku, kde je ambiciozní lyžařkou pod kritickým dohledem jejího otce (Kevin Costner), je naprosto nadbytečná sekce, která filmu přidávala jen minuty navíc. Jessica Chastain je hezky vystajlovaná, čímž do puntíku plní masturbační efekt. Nebýt jí a několika kamerových vizuálních fines od pokerových stolů, asi bych film ani nedokoukal. 4/10 (29.01.2018)

Aaron Sorkin je mistr scénárista, to už víme dlouho. Nemůžu si nevzpomenout na jeho fantastické kreativní myšlení u Jobse nebo zpravodajský Newsroom, který mě svojí nekompromisností straší ještě pár let po ukončení seriálu. Ale i jeho napadlo po mnoha úspěšných projektech, hezky po vzoru Taylora Sheridana, nasednout do režijního tažení a právoplatně rulovat na Glóbech (kam se poděly oscarové nominace, to jen čert ví). A hned napoprvé se mu povedlo mě naprosto odrovnat. Přitom papírově to není úplně film, který by pro mě mohl extra stěžejní. Jessica Chastain nepatří mezi mé oblíbené herečky a o pokeru toho mnoho nevím, ačkoliv jsem mnoho napínavých partií v různých filmech nakoukal. Jenže film má tři, až naprosto nespravedlivě silné, hráče. Těmi jsou Idris Elba a Kevin Costner, kteří svými výstupy naprosto devastují vlastní scény a kradou si divákovu pozornost jenom pro sebe. I kdybych nedejbože při filmu musel žehlit bilé košile, zpřímená póza Idrise Elby by mě donutila této činnosti minimálně na čas zanechat. A tím třetím je samozřejmě pomyslné Sorkinovo pero, které opět zatnulo do živého a opět se ujalo scénáristické nadvlády. Podobně jako Wind River není ani Molly´s Game nějakou režisérskou estrádou, je “pouze” pečlivě vysoustruženou filmařinou. Vysoustruženou tak dokonale, že po 130 minutách na diváka vytryksne všechny možné emoce. A člověk zas bude muset dlouho čekat až ten prokletej Sorkin zase něco napíše a nejlépe i zrežíruje. (28.03.2018)

A mně se to líbílo. A to tak, že moc. Asi v tom hraje roli, že poker docela hraju, takže chápu, jaký to je, když člověk omylem složí full house, nebo když naopak přiteče full house na riveru chlápkovi, co původně blafoval na dvojici sedmiček. Anyway, strašně se mi líbilo, jak je pohled na Molly nejednoznačný a její reálná (ve filmu reálná, ne reálně reálná) role se ukazuje až postupně během filmu. (13.05.2019)

Dialogy neskutečně nacpaný film, který je extrémně ukecaný i na Sorkina. Naštěstí Sorkin dialogy skutečně umí a v tomto případě si výtečně poradil i s režií. Málokdo umí tak jako on, převést diváka do děje a vyprávět o komplikovaných tématech s takovou lehkostí a detailností jako on. K ruce má výborné herce v čele s úžasnou Jessicou Chastain, která je zde ještě zajímavější než v Případu Sloane. Pokud by závěrečná půlhodinka, tak výrazně nezpomalila oproti výbornému tempu, které měl film od začátku, bylo by to za plný počet. (16.11.2018)

// Když už jsem si říkal, že se debutujícímu Sorkinovi podařilo *jenom* zdatně zrežírovat další svůj precizní scénář, aniž by do toho protlačil tu povědomou plejádu emocí, které z jeho scénářů většinou vytáhli jiní režiséři, přišlo zbývajících pět minut filmu a on z toho jinak docela chladného příběhu přece jen vykřesal *dost* na to, aby to se mnou pohnulo. Zázrak v cílové rovince, do naprosté spokojenosti to má sice daleko, ale přesto, klobouk dolů. 7/10 (19.03.2018)