Mimo zákon

Až mě překvapilo,jak mě tento pomalý a dost nedějový snímek bavil.Jarmusch točí zvláštní filmy,které nikdy nemají jasně daný příběh,většinou jen tak plynou ve spoustě záběrů na často nicnedělající postavy.Ale je to natolik zajímavé nicnedělání,že stejně nedokážete spustit oči z obrazovky a jen fascinovaně hledíte na přehlídku dokonalých herců,z nichž u mě tentokrát vyhrál Tom Waits jako nepříliš společenský DJ.Jarmusch podal téma útěku z vězení spíš jako pohled na skupinku rozdílných lidí žijících na okraji společnosti,kteří se postupem času sejdou v jedné cele.Děj se rozdělený spíš do takových epizodek,které sledují počínání hrdinů.Občas je to pomalé tempo trochu na škodu a brání divákovi se do filmu skutečně položit,ale celkově je Mimo zákon výborný,značně netypický film se skvělou hudbou a Waitsovými písněmi.Jarmuschovy pokřivené žánrovky mi zatím vždycky dobře sedly,takže se už teď těším na další. 85 % (19.03.2011)

Mimo zákon ztělesňuje to co mám na Jimu Jarmuschovi rád. Je to takovej pohodovej snímek s geniálními herci, scénářem (Benigniho postava je opravdu brilantní) a režií. Nesmíme zapomenout na vždy přesnou jarmuschovskou hudbu, kterou tentokrát zmáknul Tom Waits. No prostě krása. I scream. You scream. We all scream, for ice cream. (18.09.2005)

Pro mě až příliš „jiný“ Jarmusch, než bych čekal. Mimo zákon je opravdu dobrý film, který obsahuje Jarmuschův styl a je krásným odkazem na staré vězeňské filmy a žánr noir. Jen mi tam chybělo něco těžko vyjádřitelného, kvůli čemuž nejspíš preferuji filmy jako Noc na zemi nebo Paterson. Samozřejmě lze vyzdvihnout herecké výkony. Skvělí John Lurie a Tom Waits v hlavních rolích nevinných trestanců Jacka a Zacka, kteří se nedobrovolně dostávají do vězeňské cely. Jako vždy však herecky exceluje Roberto Benigni v roli jejich italského komplice! Humor i poetiku snímek Down by Law má, ale jako celek nebudí takové ovace, jaké jsem očekával. Rozhodně ovšem stojí za zhlédnutí. Je to nápaditá krimi komedie, natočená v krásném černobílém formátu, a nechává nás nahlédnout do království amerického nezávislého filmu. 7/10. (29.01.2021)

"So, Bob... For why are you in this prison put?"     Ohromne štýlová komediálna dráma o úteku z väzenia, zaradená v zozname 1001 filmov, ktoré musíte vidieť, než umriete. Jarmuschov osobitý štýl tu dosahuje jeden zo svojich vrcholov. Nadmieru ma baví to pozvoľné plynutie nabité atmosférou, nádherné nájazdy čiernobielej kamery (skvelý Robby Müller, ktorého obdivujem aj pre jeho prácu na filmoch Wima Wendersa), či štýlová hudba (John Lurie), nevšedná ako film samotný. A tá celková nevšednosť je to, čo na tejto snímke oceňujem obzvlášť. Nie sú tu žiadne otravné klišé, je to na hony vzdialené hollywoodskej veľkovýrobe určenej masám, je to proste nezávislé, ako sa patrí. Pomerne jednoduchá zápletka je postavená najmä na skvelom kontraste troch hlavných charakterov a ich výbornej vzájomnej chémii. Tieto postavy sú navyše výborne obsadené charizmatickými hercami: Roberto Benigni (Roberto) priam exceluje v komediálnej rovine, veľmi sa mi páči i štýlový Tom Waits (Zack) a príliš nezaostáva ani John Lurie (Jack). Snímka pozostáva z niekoľkých dosť rozdielnych fáz, ktoré na konci do seba perfektne zaklapnú. Mne sa mimoriadne páči hlavne tá fáza prechodu cez močaristý terén (krásne stromy vo vode, plavba loďkou), v ktorej sa až toľko nerozpráva, ale ktorá o to viac oplýva obrazovou nádherou (spomínal som už, aký je Robby Müller skvelý kameraman?). Monológ nad pečeným králikom patrí potom k mojím najobľúbenejším scénam. Výborná je i záverečná, povedal by som dosť nečakaná fáza, ktorá je ako z nejakej rozprávky, s čarovnou Nicolettou Braschi (Nicoletta) ako nejakou dobrou vílou. Tá je vlastne priamym protikladom k hysterickej Ellen Barkin (Laurette), v malej, ale výbornej roličke (začiatok filmu).     "Before, she is very kind with the rabbit. She call the rabbit, ‘Good rabbit. I like this little rabbit. The eyes of the ra…’ Ta! Suddenly, the rabbit dead. Very strange mother, my mother." (02.04.2024)

Jim Jarmusch si jede to svoje a vychází mu to celkem pokaždé. I tohle je zajímavý film. Minimálně svojí vizuální stránkou vás dostane, i když zrovna Jarmusch má černobílou v repertoáru častěji. Herci byli skvěle vybráni, a to i tím, jak si sedli a nesedli zároveň. Na příběhu samotném nic až tak skvělého není, ale je podán a zabrán s bravurou. (15.01.2016)