Režie:
Jim JarmuschScénář:
Jim JarmuschKamera:
Robby MüllerHudba:
RZAHrají:
Forest Whitaker, John Tormey, Cliff Gorman, Dennis Liu, Richard Portnow, Tricia Vessey, Henry Silva, Frank Adonis, Victor Argo, Gano Grills, Chuck Jeffreys (více)Obsahy(1)
Nelítostný k protivníkovi, laskavý k dětem a zvířatům. Ghost Dog (Forest Whitaker) je nájemný vrah řídící se kodexem japonských samurajů. Svůj ledový klid ztratí v okamžiku, kdy mu mafiáni jako varování zahubí jeho milované holuby. A to nelze nechat bez pomsty... Král nezávislého filmu Jim Jarmusch pojal žánr gangsterky po svém a na konci 90. let přišel s dnes už kultovním snímkem, svěže kombinujícím východní filozofii, mafii a hip hopový soundtrack od RZA, člena legendárního Wu-Tang Clanu. Zenový ale zároveň zábavný film z podsvětí velkoměsta. (Aerofilms)
(více)Videa (3)
Recenze (607)
Další z Jarmuschových atmosférických, až hypnoticky zpomalených žánrovek, která některými minimalisticky řešenými scénami a redukcí mluveného slova konkuruje Bressonovi (Kapsář) nebo Melvillovi (Samuraj). Oproti filmům francouzských mistrů věcnosti je tady ale podstatně víc literárních (Frankenstein) i filmových (Taxikář) odkazů a absurdního humoru. Ryze jarmuschovské jsou také motivy outsiderství a cesty nebo téma problémové komunikace. Pro lepší pochopení pojmu "žánr" jde o výborný materiál, neboť vám pomůže uvědomit si, navzdory kolika porušeným pravidlům může být nějaký film klasifikován třeba jako thriller o nájemném zabijákovi. 80% Zajímavé komentáře: kleopatra, k0C0UR, CheGuevara, Eddard, TotalFilm ()
Fakt nevim jak tohle hodnotit, na jednu stranu se mi strašně líbil ten styl jakým to Jarmusch natočil, taky je perfektní geniální postava nájemního vraha v podání Foresta Whitakera, ten kdyby byl pohyblivější a hlavně ladnější, tak snad neměl chybu, jenže zároveň mi to přišlo trošku pomalý, trošku moc ukecaný a bez nějaký opravdu výrazný scény, která by mě sundala z gauče, navíc Forest, k velkýmu zklamání všech, nepoužije samurajskej meč, ale přesto to je fakt perfektně natočený a já musim dát i tak za 5*, i když k tomu mam nějaký výhrady ()
Jim Jarmusch bývá mnohými označován za krále nezávislého filmu, minimálně alespoň jednou z nejstěžejnějších osobností nezávislého filmu. Upoutat na sebe dokázal především snímkem Mrtvý muž s Johnny Deppem v hlavní roli, povídkovou podívanou Kafe a cigára či právě snímkem Ghost Dog - Cesta samuraje. Psal se rok 1999 a Jim Jarmusch natočil gangsterku. Jenže dle očekávání velmi osobitou a neobvyklou gangsterku, která po vzoru většiny Jarmuschovy tvorby vsadila na filozofické úvahy nad smyslem existence. Film, ve kterém se střetává americká, italská a japonská kultura a ten případ, kdy Jarmusch natočil svůj dost možná nejlepší film. A dost možná i ten nejsnesitelnější film i pro mainstreamové publikum. Jim Jarmusch si u svých filmů vždy uměl ohlídat vizuál, vizuální stránkou Ghost Dog dokáže diváka vtáhnout už samotného počátku. Kontrast samurajských mouder a hip-hopové muziky (za výtečným soundtrackem stojí RZA) už tehdy mohl na samotném počátku předpovědět velmi neobvyklou podívanou. A to se pak divák seznámí s Ghost Dogem v podání Foresta Whitakera, začne přibývat nálož černého humoru a pak jen stačí sledovat, jak se před divákem formuje jedna z nejspecifičtějších gangsterek všech dob. I proto, že v žádné jiné gangsterce byste snad nenašli tolik filozofického hloubání. V odstupem času se dá jen diskutovat nad tím, zda se Jarmusch v rámci své modernější tvorby kapánek nevyčerpal, v roce 1999 ovšem realizoval skutečně inovativní podívanou, která se zvládla nerozpadnout pod rukama. Jako na horské dráze se přitom v průběhu filmu střídají pocity zábavnosti i smutku, jde přesně o ten typ filmu, který toho v sobě skrývá opravdu mnoho a divák toho může více a více nalézt při každém dalším zhlédnutí. Ghost Dog měl daleko k povrchní artové podívané, stal se ryzím uměleckým dílem. Lehký nádech parodie, který se vysmíval mafiánským klišé a přitom čistá snaha o pochopení kodexu Bushido a pravidla cti, loajity a přátelství. Forest Whitaker je v titulní roli naprosto fenomenální, především i proto, že dokázal dodat postavě Ghost Doga duši a vykreslit pod skořápkou solidně komplikovaný charakter. Ghost Dog nevynikal jen specifickou vizáží, ale především svými charakteristikami, které z něj udělali komplikovaný charakter trpící osamělostí. Ghost Dog přitom zůstává antihrdinou, rozpolceným charakterem. Přesto od počátku dokáže vzbudit naprosté sympatie a to především když se ukáže v akci. Zesnulý Robby Müller, který až do Kafe a cigára plnil pozici Jarmuschova dvorního kameramana, se postaral o kameru, která zvládla být stejně dynamická jako prostředí filmu i hlavní hrdina. S akčními scénami prakticky nezkušený Jim Jarmusch poté dokázal překvapit a vyrukovat se solidními akčními scénami. Těch ovšem v součtu přeci jen není moc a právě zvláštní konstrukce jádra celého filmu a filozofické hloubání udělají pořád pro dost potencionálních diváků Ghost Dog další divácky neatraktivní záležitost. Jenže Jarmusch v roce 1999 opravdu dokázal natočit výjimečný film, který je v součtu přeci jen tak trochu vděčnější než většina jeho ostatních filmů. 20 let před Mrtví neumírají to v roce 1999 nepůsobilo dojmem, že Jarmusch tak trochu rezignuje a opravdu se snaží natočit kvalitní podívanou, která dokáže být stylová a v jádru i neskutečně uvědomělá. Král nezávislé filmové scény v roce 1999 dosáhl vrcholu. Ghost Dog- Cesta samuraje je dodnes famózní podívaná, která diváka snadno donutí mít Jarmusche přeci jen v minimální úctě. Už jen za vytvoření postavy zmrzlináře Raymonda v podání Isaach de Bankolého si ho určitě zaslouží.... () (méně) (více)
V Ghost Dog se vyskytují nejveselejší a možná nejstylovější hlavouni podsvětí, jaké ve filmu pamatuji. Všichni jsou evidentně krok před smrtí, milují infantilní kreslené seriály, mají spory s panem domácím, který jim kvůli nezaplacenému nájemnému vyhrožuje vystěhováním z „klubovny“, v teplákovkách a nepadnoucích oblecích se zadýchají dřív, než vyšlapou schody na střechu, kde mají zlikvidovat svou oběť, mají velmi originální řešení otázek diskriminace na základě rasy a pohlaví, a jsou šokovaní zjištěním, že holub stěhovavý nevyhynul v roce 1914. A mají sličnou neteř. Rovněž jde o film s mimořádnou koncentrací opravdu *krásných* scén, zvláště americko-francouzský dialog, rozhovory ústředního hrdiny s mladou slečnou a jarmushovsky podmanivé záběry (nejen nočního) města, s nimiž se mohou rovnat pouze filmy Wima Wenderse (ostatně je pojí kameraman Robby Müller). Kromě návodu na řešení řady palčivých otázek současného světa je Ghost Dog též neocenitelným rádcem v oblasti kultury – poznal jsem díky němu vynikajícího spisovatele Rjúnosuke Akutagawu. A jeho vážné rovině se v komentáři záměrně vyhnul. :-) ()
Opravdu nádherná kamera nasnímala tenhle vyjímečný snímek o zabijákovi řídícím se velmi netradičními pravidly Samurajů. Krutý, rychlý, necitelný k protivníkovi a přesto citlivý a sympatický. Tohle všechno dal do ztvárnění role Forest Whitaker a vyzdvihl svůj výkon na úroveň Ferguse za Hry na pláč. Skvělá atmosféra a konec, proti kterému nelze nic namítnout. ()
Galerie (59)
Zajímavosti (35)
- Forest Whitaker se ponořil do světa své postavy, studoval východní filozofii a dlouhé hodiny před natáčením meditoval. (sator)
- Forest Whitaker (Ghost Dog) trénoval bojové umění u Shifu Shi Yan Minga. Shi Yan Ming je z 34. generace shaolinských válečných mnichů, je zakladatelem chrámu Shaolin v USA. Ve filmu si zahrál malou roli mistra kung-fu. (sator)
- Když se ptají mafiáni na střeše indiána Nobodyho (Gary Farmer), co je zač, odpovídá Cayuga. Gary Farmer se narodil do kmene Cayuga. (sator)
Reklama