Tajuplný vlak

Daleko od Jokohamy je křehká sklenice, Elvisův Duch je led a Ztracení ve vesmíru ostrá whisky. To poslední by možná chutnalo i samotné, ale teprve všechno dohromady má ten správný říz.. Jarmuschova memphiská kráska. Hořce úsměvná, seškrabávající růžový lak z amerického snu, ospalá a přitom plná života. Buscemi je pro role outsiderů zrozen, o tom žádná, stejně tak, že mít na recepci hotelu velký model švába není pro hosty tím pravým reklamním lákadlem, ale jsme v Memphisu.. (02.04.2013)

Můj druhý film od Jarmusche dopadl opět dobře, ale na Noc na zemi to nemá ani zdaleka. Sice první příběh je skvělý a dost mě bavil, i když ve finále je celkem pomalý, ale ke škodě to není, bavil mě i druhý příběh, sice o něco míň, než první, ale pořád dobrý, třetí mě ale už začínal nudit a moc mě nezaujal. Líbilo se mi i to, jak se všechny tři příběhy vzájemně prolínaly, líbil se mi závěr, ale jako celek to je fakt tak na 4*. I tak to ale je dobrý film. Hodnocení povídek - Far from Yokohama (4,5*), Ghost (4*), Lost in Space (3*) (28.12.2018)

Nechapu, proc se to jmenuje Tajuplny vlak, o zadnej vlak tu nejde a tech par scen z vlaku jsou vsechno mozny, jen ne tajuplny. Jinak je to klasickej Jarmusch, tri povidky, vicemene o nicem, nic moc se nedeje a jen tak se keca, taky vicemene o nicem, ale jako ve vetsine Jarmuschovo filmech, i tady to vcelku funguje. Prvni povidka s dvema japoncema je asi nejslabsi, par kecu o hudbe a pak si to rozdaj v hotelu, pointa nikde. Druhej film s Nicolettou Braschi je aspon vcelku vtipnej, i kdyz nejakou vyraznejsi pointu by tu clovek taky hledal marne. Treti povidka tak ze zacatku pusobi nejzajimavejs, tri ozralove se schovavaj pred fizlama, bohuzel povidka dost ztraci svoji dylkou a ke konci uz nudi. Z hercu bych asi zminil sympatickou Nicolettu a looserskyho Buscemiho, nicmene nejvtipnejsi je asi dvojka cernochu v hotelu. Konec filmu se sice jakz takz snazi tyhle tri povidky provazat, ale stejne to cely vyzni tak nak do ztracena. Lepsi 3*. (24.08.2009)

Já ty povídkový filmy prostě žeru! Od Jima Jarmusche jsem viděl Night on Earth, Coffee and Cigarettes, a teď Mystery Train. Připadalo mit to jako mix od Night on Earth a Four Rooms (což neni od něj). Tři povídky v jeden den, různý lidi a jejich příběhy. Anglina, japonština a itaština, neznámí herci (teda až na mýho oblíbence Buscemiho a na Joea Strummera z The Clash), vtipně podaný dramatický scény a vůbec celkově skvělej nápad. Jediný co bych vytknul je, že Elvisova anglina mohla bejt víc britská. Ale jinak k tomu fakt nemam co dodat. Na co megafilmy s efektama za miliony dolarů? (12.09.2009)

Kdo zná nějaký Jarmuschův film, nebo ví, co je pro tohoto tvůrce charakteristické, ten nemůže být zklamán, zato musí být nadšen, protože dostane přesně to, co čekal. Velmi nedramatické, velmi pomalé, s dokonalými bizarními figurkami ( pikolík, správce hotelu ), načasovanými pauzami mezi dialogy a nádherně barevnou kompozicí kameramana Robbyho Müllera s minimálním střihem. Pokud ještě k tomu máte rádi Elvise a jeho Blue Moon a typickou loserovskou roli Stevea Buscemiho, budete téměř v sedmém nebi... Víte, že Memphis je jako Jokohama bez 60% domů? (14.10.2005)