Noc na Zemi

Málokdo umí tak poutavě vyprávět o ničem jako Jarmusch. A přestože podává pět prostých krátkých příběhů, pokaždé divák pocítí náladu, kterou se snaží navodit. Při Los Angeles vypravěčskou pohodu, New York zahřeje u srdce, východoněmecký klaun přesvědčí o síle životních údělů, Paříž přeladí do melancholie a Řím na pozici nejvydařenější historky rozesměje na celé kolo. A pak přijdou Helsinky těsně nad ránem, které vlezou pod kůži a nedovolí divákovi přestat na tuhle Noc myslet. (14.07.2006)

Los Angeles: 4/5 New York: 5/5 Paris: 4/5 Roma: 5/5 Helsinki: 3/5. Překrásná a originální antologie odehrávající se v jeden čas v 5 různých městech a pokaždé v taxíku. Hm nápad na Oscara jak vyšitý. Každý příběh je ze života, kde nechybí humor, moudra a zajímavé rozuzlení či ponaučení na konec. Nejvíce jsem se pobavil v Římě, kde se Italský Komik zpovídá farářovi ze svých erotických hříchů. 85% (05.09.2015)

Tak tu mame pet povidek, kazda se odehrava v taxiku, kazda v jinym meste a s jinejma lidma a vlastne se tu jen mluvi. Prvni v Los Angeles neni spatna, ale ani nijak extrovni a cela stoji na perfektni Winone Ryder, ktera vypada jak patnactileta holka vytazena z popelnice a i se tak chova a mluvi. Plus tu je fajnovej, i kdyz predvidatelnej konec. Druha povidka z New Yorku je vrchol celyho filmu, nehoraznej komedialni naklad o chlapkovi a zensky, co se furt hadaj a "veze" je Armin Mueller-Stahl, coby nemeckej taxikar, kterej moc nerozumi anglicky, neumi ridit a nevyzna se ve meste. Treti povidka z Parize je nejslabsi. Zacatek s dvojkou taxikare urazejicich kravataku je sice docela vtipnej, ale ty za chvily vypadnou a nahradi je slepa zenska, jejiz oci by obstali i na nejaky potvore z pekla a od ty chvile to je opruz. Nastesti je to taky nejkratsi povidka. Dalsi z Rima je ze zacatku priserna, Benigni jede sam v taxiku a mele naprosto neskutecny sracky, ale nastesti nekdy po peti minutach nalozi kneze v podani Bonacelliho, kterej vypada, jak kdyz mu nekdo poradne nalozil a zacne se mu zpovidat, co vsechno v zivote osukal (a zensky to vzdycky nebyly). No a nakonec je z toho druha nejlepsi povidka. Posledni povidka pusobi, jak kdyby sem vubec nepatrila. Odehrava se v Helsinkach a ctyri chlapci v aute si povi dva dojemny pribehy, jak ten zivot neni fer a spolecne si poplacou. Nic extra, ale da se. Takze celkove dve perfektni, dve slusny a jedna debilni, celkove 4*. (04.04.2009)

„When I was a boy, the moon was a pearl, the sun a yellow gold..“ Pět časových pásem, pět řidičů taxíků a jejich (ne)závazné konverzace se zákazníky, které už nejspíš nikdy neuvidí. Kde nevyzpytatelný osud tahá jemně za nitky, tam si je Jarmusch naprosto jistý. Při návštěvě Itálie vyřazuji z jídelníčku tykev.. (12.12.2008)

Vtipné, chytré, vypointované. Jarmuschův ironický pohled na svět tu funguje lépe než v těch pár dalších jeho filmech, co jsem viděl. Stejně jako u Kafe a Cigár jsem měl pocit, že nemá moc schopnost řadit povídky za sebou, ale protože jich je relativně málo a jsou dlouhé, není to tak na škodu. S odřenýma očima ten plný počet dám. (11.10.2010)