Noc na Zemi

Osobně mi bohužel námět tohoto filmu přijde zajímavější než jeho samotné zrealizování. Použitý humor mě moc nebavil, někteří herci mi strašně vadili (och, existuje něco ohavnějšího než Béatrice Dalle?), nesedl mi ani hudební doprovod Toma Waitse, jehož muzika mě nikdy nebrala, a z některých povídek na mě šla spíš nepříjemná tíseň nebo pro změnu trapnost, což na výsledném dojmu taky dvakrát nepřidá. Nemluvě o tom, že povídkové filmy vlastně nemám rád (stejně jako nemám rád žánr povídky ani v literatuře), a je mi to prostě cizí. Tohle není můj cup of tea, bohužel. Objektivně 4 hvězdy, subjektivně o jednu míň. P. S. Nejvíc se mi na tomto filmu líbila Winona Ryder, která je zde vrcholně roztomilá - bože, její postavu nenápadné holky ve vytahané košili s věčně hořícím cigárem v puse si v jejím provedení nešlo nezamilovat! (16.11.2012)

Nikdy bych neřekl, že mně bude tak moc bavit koukat 2 hodiny do auta. Jenže když je k dispozici vtipný scenář s vyšperkovanými dialogy a ještě lépe - když to všechno napsal Jarmusch a hudbu k tomu stvořil geniální blázen Tom Waits, tak vlastně není divu. Pět povídek z různých prostředí a s lidmi různých mentalit a jedna je lepší, jak ta druhá. Od Los Angeles až po Helsinki, všude lidé zažívají svá minidramata a Jarmusch o tom umí báječně a hřejivě lidsky vyprávět. (14.07.2003)

Film se skládá z pěti filmových povídek, podle různých světových velkoměst: pět hvězdiček pro L.A. (Winona Ryder) a především New York (skvělý Mueller-Stahl), čtyři hvězdičky pro Helsinky (přesně ve stylu Kaurismakiho) a Paříž (výborná slepá Béatrice Dalleová) a jen dvě pro Řím (co naplat nemám rád Benigniho a tu jeho ukecanost). (27.07.2003)

Iba na druhom príbehu som sa výborne zasmial - Helmut, taxikár, čo nevie šoférovať, a Yo-yo, zákazník, čo si to odšoféruje radšej sám. A Helmut bol vraj Čechoslovák z Prahy, asi zrejme nejaký rezident ešte od Heydricha. Ale jeden super príbeh z piatich je málo, ostatné mi prišli nudné, hoci postavy vybrali zaujímavé - kňaz, slepá atď. (30.06.2022)

„When I was a boy, the moon was a pearl, the sun a yellow gold..“ Pět časových pásem, pět řidičů taxíků a jejich (ne)závazné konverzace se zákazníky, které už nejspíš nikdy neuvidí. Kde nevyzpytatelný osud tahá jemně za nitky, tam si je Jarmusch naprosto jistý. Při návštěvě Itálie vyřazuji z jídelníčku tykev.. (12.12.2008)