Ecce homo!

Vyspelý a citlivý snímok zachytávajúci dejiny druhej priemyselnej revolúcie a pohľadom (pre)ambiciózneho Johna Simsa. Človeka, ktorý vyrástol ako dieťa pokroku civilizácie a ktorého mindset v prostredí pretvárajúceho sa a rýchlo sa meniaceho New Yorku ho "osvecuje" k výnimočnosti a nedotknuteľnosti. Láska k žene a strádanie v kariérnom živote a uvedomenie si zodpovednosti za chod rodiny ho doviedol na mizinu a hľadá stratenú tvár. Uvedomil si, že v živote sú veci o ktoré treba bojovať, aj keď možno nevyjde to, čo videl optikou rozžiarených očí ešte pár rokov dozadu. Je to strhujúci film o túžbe hľadania stratenej tváre a chuti bojovať v ťažkých situáciách. Ukazuje to na krehkosť, zraniteľnosť ale i vnútorné odhodlanie človeka-postavy. Divák ju teda vidí vo viacerých polohách a nielen v prikrášlenej podobe. Film pracuje s nivelizačným potieraním skupín obyvateľstva smerujúcim k otázkam existenciálnym, ktorých životný boj vyzerá v mnohom veľmi podobne. Nehľadiac, kto má aké postavenie, vplyv či majetok. (05.05.2022)

Na němý film se podívám jednou za čas, tentokrát přišel na řadu film Ecce Homo! a byl jsem potěšen. Tento snímek obsahuje výjevy jako vystřižené ze života, jinými slovy, to byl realismus jako prase. A o to je hodnotnější, že není založen na požadavku jednostranného diváckého vidění, citovém vydírání a sociálních myšlenkách. (14.02.2008)

Proč se tento snímek objevuje na předních místech těch nejlepších filmů němé éry je mi popravdě trochu záhadou. Film jehož příběh je naprosto obyčejný a vpravdě nedokázal jsem se příliš vcítit do osudů mladého páru natolik aby mě jejich osudy nenechávali vcelku chladným. Závěrečných slušných deset minut už sympatie k tomuto snímku příliš nezvednou. Existuje veliké množství mnohem lepších filmů z této doby. 65%. (08.11.2010)

Když nejdete spolu s davem, když mu přestáváte stačit, máte pocit, že se žene proti vám. John Sims (zapomeňme na dav i americký sen), je člověk everybody: dobrý společník nejen jako komik, do určité míry spolehlivý, především však milující manžel a otec. Rutinní práce ho sice nebavila, ale vydžel by u ní možná celý život, kdyby neztratil důvod proč ji dělat. John čeká, až připluje jeho loď (Dylan později zpívá: "And the sun will respect / Every face on the deck / The hour that the ship comes in"). Ale i když loď nepřipluje (a nikdo to už ani nečeká), nemusí to ještě končit katastrofou. (01.10.2020)

Hlavní postavou tohoto zajímavého snímku o jednom pádu a následném polorozkladu lidské duše je mladý Američan John Sims,který se po svatbě dostává do materiálních těžkostí a navíc je zcela zdrcen smrtí své malé dcerky. Film ale nakonec končí zajímavým happy endem : John se ženou navštíví cirkusové představení a oba se smějí. Jak ale pravý závěrečný titulek filmu : Co jiného jim zbývá? Krásná a vrcholná scéna filmu je ta kdy John (James Murray) stojí sám naprosto bezmocný uprostřed anonymního davu, kdy nekonečný zástup, složený možná s tisíců či miliónů podobných lidských osudů, se žene lhostejně a netečně kolem něho, kdy on má zavřené oči a ruce vztyčené na horu jako když se vzdává. Jeden z nejlepších a nejhodnotnějších Vidorových filmů, který určitě stojí za shlédnutí. Za krásnou kameru a za město měst New York za 5*. (27.07.2006)