Až přijde kocour

No ty vole! Co to bylo?!? K TV obrazovce jsem přišla s cirka půlhodinovým zpožděním (bylo třeba dokončit důležitou, neodkladnou práci - sestřelit z virtuální oblohy draka:-))) a nestačila jsem valit augle: začínalo zdlouhavé cirkusové představení, co se postupně zvrhlo v psychedelické běsnění, podkreslené vtíravou "hudbou" ála kočka s ocasem přivřeným ve dveřích. Nakonec jsem tohle únavně umělecké podobenství o člověku nerozdýchala a po půlhoďce utrpení to vzdala - zklamaná, otrávená, znuzená, veškerá pronesená moudra mě přestala zajímat, akorát mě rozbolel květák. Chápu, co se básník snažil říci, leč forma pro mě nebyla stravitelná - navzdory početnému sboru skvělých herců. Nemyslím, že někdy dospěju natolik, abych se pokusila tuto artovou filozofickou křeč znovu vidět - po včerejším martýriu stěží ještě někdy seberu odvahu. Dvě hvězdičky jsou výsledkem pečlivého hledání kladů. (29.09.2010)

Pohádkový příběh o kocourovi s brýlemi, který vidí lidi takové jací jsou a v jeho přítomnosti dostávají lidé barvy podle svých vlastností a samozřejmě ti co mají špatné vlastnosti (lháři, podvnodníci apod.) nejsou zrovna spokojení a rozhodnou se kocoura zbavit. Hvězdné obsazení, originální pojetí, dobrá hudba ale až tolik mě to neuchvátilo. Pochybuji, že snímek bude bavit dětské publikum, ikdyž se chvílemi tváří jako pohádka. (27.12.2008)

Zpočátku dosti nudný film, do doby, než přijede kocour, pak to začíná být celkem jízda. Myslím že ani Lynch by se stydět nemusel, i když souhlasím s názorem, že reje barevných postaviček zabírají trochu moc prostoru. Námět a příběh vynikající, vizuální stránka hodně nadprůměrná (západy slunce na náměstí, kde to točili???), velmi zdařilé triky. (23.03.2015)

Táto spolupráca s Vojtěchom Jasným dopadla pre Brdečku omnoho lepšie ako s Oldřichom Lipským o rok neskôr (či celkovo, vrátane všetkých ďalších filmov). Obaja režiséri síce prekypujú filmovými trikmi a kreatívnymi, až formalistickými, povedalo by sa vtedy, riešeniami, ale v tom je ich čaro. Pre mňa teda aspoň KOCÚRA. Jasný je autor podľa môjho gusta - filmový vizionár v rozlete a nefalšovaný estét. Moderná rozprávka o kocúrovi v okuliaroch má rozviatu južanskú atmosféru, parádne psychedelické sekvencie, autentické výtvarné počiny detí zapadajúce do deja, charizmatického Wericha v (takmer) poslednej filmovej (dvoj)roli, ostatná herecká elita pácha svoj tradičný nadštandard a mladučká Vášáryová je tak krásna, až to bolí. A TERAZ POZOR! Všetko uvedené platí pre prvú polovicu filmu - a potom sa náhle vyčerpá. Tvorcovia odrazu už neprichádzajú so žiadnym ďalším nápadom, plus možno prichádza k slovu aj nejaká tá politická objednávka, a zvyšok filmu je uťahaný, repetitívny, schematický a deklamatívny, akoby geniálnych autorov vymenil nejaký unylý filmový štáb ochotníkov z okresného výboru KSČ. Na celovečernú stopáž je tam toho proste príliš málo a vzbura detí, zúfalstvo rodičov a zopakovanie toho istého ešte raz (či nebodaj dva alebo dokonca tri) to nemôže nijako zachrániť. Ozveny budovateľského nadšenia a skoro až schôdzové deklamovanie moralít pôsobia potom v tej farebne karnevalovej, vínom a krásou opojenej atmosfére ako tvrdá päsť do mäkučkého kocúra. Okuliare mu rozdupali a krásna ilúzia sa rozbila. Náhle odhalená chabosť zápletky a poplatnosť dobovej politickej rétorike v tom zdanlivo čistom diele Umenia bolia ako stratená láska, ako letá dávnej mladosti, ktorých bezstarostný zápal sa už nikdy nevráti. Našťastie je tu stále polovica prvá, v nej sa dá znovu stratiť v Dianiných očiach a úsmeve, v štedrej letnej moravskej krajine, v ilúzií spravodlivosti a dobráctva, v dávnom detstve a jeho nádejach - a v sladkom zabúdaní čakať, až príde kocúr... (30.12.2022)

Marne si vzpomenout na cesky ( ceskoslovensky ) film s vyraznejsim hereckym obsazenim. Neuveritelne, tady uz snad chybi jen Hrusinsky. Emilia Vasaryova je zvlaste v tomto snimku nadherna. Mimo ni nejvice ve sve roli zaujme Jiri Sovak, ktery zde hraje skutecne slizkeho reditele. Jasny vzdy kladl duraz na umelecke vyobrazeni, coz se mu povedlo i v Kocourovi. Je zde ale spousta hluchych mist, ktere me doslova nudily. A pak si myslim, ze je strasne jednoduche lidi zaskatulkovat do ctyr skupin. Vidim, ze Telc bylo krasne mesto i v sedesatych letech. (16.01.2010)