Dýmky

Tak jsem se těšil, jak si pustím tenhle majsterštych Vojtěcha Jasného, zapálím si dýmku a udělám si hezký večer. Po pěti minutách jsem zalitoval. Obávám se, že jsem nepochopil absolutně nic.... možná jako parodie na Filmový klub na Čt2 bych to chápal, ale jinak nechápu nic. Zřejmě nejsem tak avantgardní, jak jsem si myslel. (22.08.2011)

Nenáročný povídkový film, u kterého si odpočinete. Film, ve které herecké obsazení dalece přesahuje ostatní kvality filmu. Nečekejte hluboké intelektuální ani psychologické scény. Zejména u první povídky jsem měl pocit, že ideově jsou některé scény "šmrncnuty" Limonádovým Joem, a druhá povídka poskytuje hezké obrázky Anglie. Ale víc než vyplnění času nečekejte. (04.05.2014)

Tento film jsem viděl poprvé v životě a nemusím litovat, bylo to i naposled. Jasnému se tento film naprosto nepovedl. Snad ho k němu navedl autor povídek Adolf Hoffmeister, vášnivý milovník dýmek, snad to bylo nabídkou na koprodukci vzešlou od rakouských partnerů, možná výhled na exteriéry v kapitalistické cizině, nevím. V každém případě vznikla naprostá slátanina, v níž dýmky nehrají žádnou podstatnou roli a všechny příběhy by se daly natočit bez nich. Dýmce hercově jsem naprosto neporozuměl - to George opravdu zešílel, když pistolí zastřelil svého kolegu Juraje Herze a myslel si ještě na elektrickém křesle, že všechno je jen natáčení filmu? Nebo se jednalo o nějaký protisocialistický jinotaj? Musím ale uznat, že Gitte byla mnohem hezčí herečkou než už v té době Jana Brejchová, která o svatební i následujících nocích marně čeká na naplnění manželství a spustí se se zahradníkem... Klasická boccacciovská povídka, v níž bych čekal spíš to, že se Mary ujme návštěvník, který ji má rozptylovat během lordova služební cesty... Asi mělo být řečeno - všichni lordi jsou stejní. Podobně je laděná i Dýmka sv. Huberta se záletníkem Matuškou v době světové války. Tuctový příběh, jakých za té 1. světové bylo mnoho... Ze začátku jsem se párkrát usmál - při natáčení němého filmu... To bylo asi na ty dvě hvězdičky. (28.07.2016)

Blbina, ve které hrají významnou roli dýmky. Každá z povídek je jinak dobově, stylově i hudebně stylizovaná, výsledkem je pak roztříštěná mozaika se dvěma pěknými herečkami (hlavně Brejchová) a jednou krásnou dýmkou, která má po celém obvodu hlavičky straight grain. Pro dýmkaře nutnost, pro ostatní pravděpodobně nuda. Ale podíváte se do Anglie. (20.04.2014)

Erenburgových "Třináct dýmek" se dobře čte i dobře kouří, se "Třemi dýmkami" Vojtěcha Jasného je to trochu hořší, člověk se při nich občas zakucká. Ovšem lordova straight grain pipe je skvělá, stejně tak jako celá jeho sbírka dýmek (také mám sbírku dýmek, přestože už je nekouřím; dostupný komerční tabák je moc slabý a selský tabák, který pořád pěstuji, příliš silný, takže jsem ho musel ředit listem podbělu). A tak jediným příjemným zjevem byl pro mě Waldemar Matuška, nespíš ale jen jako relikt doby... A to, že sv. Hubert kouří, víme stejně všichni.... Pozn.: K pojetí a zarámování filmu, ke kterému se Jasný rozhodl (nadsazování gest typických pro počátky němého fimu), nemám připomínek, až na to, že se s kouřením dýmky naprosto neslučuje. Herci si také neumí nacpat dýmku, ani jí kouřit. (30.03.2020)