OtherLife

Když jsem si tu četl komentáře, úplně jsem ztratil chuť se na tenhle snímek podívat. Naštěstí mě to celkem rychle přešlo (díky, Jessico De Gouw) a stal se z toho pro mě velmi příjemný sci-fi zážitek, který sice má chyby, ale zpracování a nápad v podobě využívání chemie a nanotechnologií k léčbě/zábavě je natolik skvělý, že ani sólo jízda hlavní hrdinky nebo (pro někoho) chaotické přepínání mezi příběhy a časy nijak neovlivnily hodnocení. Pro většinu bude asi průběh příběhu průhledný, nicméně osobně nikdy nepřemýšlím nad budoucím vývinem, chci být překvapený zvratem. Za neokoukanou hlavní postavu, která se chová přirozeně a skvěle hraje, má u mě film velké plus a doufám, že herečku jménem Jessica De Gouw uvidím v dalších filmech. Za mě čisté 4* (04.12.2017)

Nic objevného a vlastně ani zajímavého. Ano, hraje se tu s realitou a vzpomínkami a místo snů implantovanými zážitky, ale nic nového to nepřináší, snad jedině kromě poznatku, že co bylo, máme nechat být a žít svůj život teď a tady. Zbytečné zdlouhavé záběry (třeba ty od moře už mne časem strašně štvaly), psycho hudba, modré filtry. Nevěřím, že někoho překvapil závěrečný "zvrat", který vlastně ani zvratem není. Jedině by mne zajímalo, jak vědecky si holka vysvětlila život v implantované vzpomínce, když nebyl naprogramován, nebyl součástí kódu, tak kde se tam vzal? A nakonec mne vlastně mrzelo, že film nebere ale ani trochu v potaz sny a jejich působení na mozek a naše vnímání. Fakt, o snech to totiž vůbec není. (05.01.2018)

Veľmi veľký príbehový potenciál (holt klasická scifina ako za starých dobrých čásů), herecky ok (dokonca hlavná hrdinka a padouch bezmála vychutnávkoví), efekty nepôsobili úplne najlacnejšie, ale veľké mínus = hlavne v poslednej tretine ma tie kruté zvraty začali popravde trochu miasť. Takže možno je to mojou blbosťou alebo je to objektívne nevyvážené, každopádne je to slušná munícia na hejt. Škoda. Potenciál nechýbal. (24.09.2018)

Zapomenutelné. Nedoporučuji. Vyspělejší Počátek z vědeckého a CEO prostředí, který se netočí okolo souboje s naší temnou minulostí, ale se smyslem naší činnosti a ač se film tváří inovátorsky, moc v něm na druhý pohled nezbývá. Jessica De Gouw se v roli feťácké vědátorské workholičky snaží, oč může, sama snímek však neutáhne. Scénář se tváří zamotaně a přerývá jednu scénu za druhou, přesto je hned od začátku znát výsledek finále. (22.11.2017)

„Mozek lapen v lapáku, naděje se hroutí, kvůli chybě ajťáků doživotí kroutí.“ No vida. I chemici od protinožců umí namíchat zajímavé scifi. Zahoďte chytré mobily i noťas a brýle pro virtuální realitu odneste do muzea. Stačí kapka ajťáckého sajrajtu do očí a rázem jste ve světě naprogramovaných snů. A až vlády koupí licenci na výrobu, bachaři nebudou mít co žrát. OKÉNKO SOUDNÍ SÍNĚ: [][] Soudce: „Co s vámi, vy recidivisto? Včera ráno jsem vám kápl do očí 3 roky za vydírání, odpoledne jste si odkroutil 8 let za znásilnění a večer jste si odmrkal 20 let za loupežnou vraždu. A dnes vás tu mám zase, uškrtil jste manželku. Už vás mám dost! Napařím vám... jeden rok! Moc se nepochechtávejte, bude to ten s ajťáckou chybou a zacykleným počítadlem.“ [][] Ren Amari je sice jen ustaraná workoholička bez špetky sexappealu, ale film má slušný vizuál i spád a je míň vrstevnatý než snový Počátek, tedy i přehlednější. Biochemickému programování mozku 4x zdar! (22.06.2024)