Pěkně blbě

Když něco vychází z reality, je radost ono snažení sledovat. Tvůrci vsázejí na přirozené momenty, humor mísí s dojetím a celkem jim to vychází. Ač samozřejmě některé situace vyznívají nepravděpodobně a postavy lehce přepáleně, ale každý jsme holt nějaký. Pákistánec, který dokonale přilnul k americkému způsobu žití (místo modlení šmejdí v garáži, domluvené manželství ve smyslu tradice nad lásku odsuzuje) a který se živí jako příležitostný řidič a sní se stát stálým stand-up komikem, pozná sympatickou blondýnku. Bělošku, budoucí psycholožku, která nehledá vztah, ale je nám jasné, že jednou muchlovačkou to neskončí. Tahle nezávislá story se zaštítila jménem Judda Apatowa, sám hlavní aktér Kumail Nanjiani si napsal spolu s manželkou scénář, nicméně je patrné, že to nebude klišovitá romantika. Náš hrdina se totiž za nepříjemných okolností seznámí s rodiči (potěší zejména výtečná a přirozená Holly Hunter) dívky, kteří ho zrovna nehodlají přijmout, což vyvolá řadu netriviálních momentů. Kousek Pěkně blbě, který kritici na festivalu v Sundance ocejchovali komedií roku, není o popadání se za břicho. Hrdinové glosují běžné životní situace, nebojí se řady témat, tvůrci se až vyžívají v drobných trapnostech. Změna žánrového tónu po zásadním zvratu kdesi uprostřed mi sedla. Finále na volnoběh (myšleno víc vrcholů) lehce zamrzí. (24.10.2017)

Komedie, která velice připomíná tvorbu Judda Apatowa, který je specialistou na vulgární, ale ve výsledku citlivé filmy ze života. Zde se setkáváme s pakistánským stand up komikem, který se zamiluje do sympatické Američanky, ale v rámci rodinné tradice vztah musí ukončit. Vše se změní ve chvíli, kdy dívka upadne do kómatu a hrdina se seznámí s jejími rodiči. A převážně na "vztahu" této trojice, stojí větší část filmu a jsou v ní ty nejvtipnější momenty z trochu přepálené dvouhodinové délky. Právě ta bude pro většinu diváků tím největším problémem, protože film je nejen dlouhý, ale má i velice pomalé tempo a vše se odvíjí v rytmu vtipných dialogů, ze života. Pokud divák přistoupí na fakt, že se nejedná o prvoplánovou romantickou komedii s typickým průběhem až do zdárného happy endu, film si vyloženě užije a v mnoha ohledech i dojme. (15.10.2019)

Chvíli trvalo, než jsem si na Kumaila zvyknul. Cirka asi dvacet minut jsem si byl dokonce dost nejistý s tím, jestli tahle komedie je opravdu komedií a nebo neotřelým dramatem. Jakmile se ale Zoe Kazan objevila na scéně (potažmo v kómatu) rozjela se smršť skvělého situačního humoru, který z Kumaila vycházela tak přirozeně, že byla radost na něj koukat. Třeba jeho první setkání s rodiči Emily je neuvěřitelně povedený. A podobných scének je ve filmu daleko víc. Nakonec se z neotřelého dramatu stala neotřelá dramedie, která ve mně dokázala po zbytek filmu vyvolat tak dobrou náladu, že jsem se jí nezbavil ani po shlédnutí. Přečetl jsem si totiž o filmu, že je podle pravdy a že hlavní postavou opravdového příběhu je stejný Kumail jako ten z tohoto filmu. V tu ránu film dostál úplně nové dimenze. (30.11.2017)

Milá romantická komedie, která umí být i krutá, drsná, nemilosrdná, místy k slzám. Ale celkově si drží svůj (černý) humore, kterým koření to jídlo životních těžkostí. Pakistánec lapený v kultuře 1400 let staré, do USA dovezené, se snaží žít normální americký život a mít normální vztah, což ale znamená postavit se rodině. (11.02.2019)

Notypyčovole, já teču jak stará lednička! Ehm, za toto nadbytečně emfatické zahájení se omlouvám, já jen, že tu sedím dojatý a naměkko a culím se, jak kdyby mě mistrovsky vykouřila bezzubá cigánka. Ne snad, že by tato tuctová pákistánská feel good lávstory byla něčím originální, naopak, právě oním předvídatelným patosem mě pohladila po mé zjizvené dušičce. Není divu, že v téhle zkurvené době lží, depresí, stresu, smutku, zklamání, bolesti, kvazicitů, předstíraných orgasmů, nedodržených termínů, předraženého másla, Tomia Okamury, nevratných Frisco láhví a zasraných vlakových zpoždění mě dokáže rozněžnit tak prostinký, bezelstný příběh o lásce, kde když se holka chová divně, tak je to proto, že potřebuje srát a neví, jak to svému chlapci říct, nikoliv proto, že je nediagnostikovaná emopsychonarkomanka a má mu zničit celý život. Ano, i takový obtloustlý nihilistický patogen jako já občas projevuje emoce a případné xmrti se nudící sexy svině, jenž by mě chtěly ochočit a citově znásilnit, nechť se hlásí do pošty, jsem teď na jedno párměsíční zneužitíčko volnej. Da vstreči! (31.10.2017)