Pěkně blbě

Zvláštny snímok, plný kvalitatívnych kontrastov. Na jednej strane tu máme zaujímavý nápad a netuctovo podaný príbeh o kultúrnych rozdieloch a všelijakých problémoch s tým plynúcimi, navyše tu hrá moja obľúbená Zoe Kazan a aj keď sa od práce nepretrhla, bola radosť na ňu pozerať, no ale na strane druhej tu máme aj veľkú mieru patetizmu a emotívnej nátlakovosti, ktorá sa prejaví hlavne v presladenom závere, ktorý mi sem vôbec ale vôbec nezapasoval, škoda. Na slabší nadpriemer to však stačí. 70/100 (12.11.2017)

Koukalo se na to celkem příjemně a herci byli fajn, ale takových filmů se najde dvanáct do tuctu a onu přidanou hodnotu jsem tady neobjevil. Prostředí stand-up komiků mi totiž nic moc neříká a druhý pilíř, totiž kulturní třenice, na mě působily až příliš decentně. Sice chápu, že se jedná vlastně o biografii a proto se tvůrci nemohli co se gagů týče moc odvázat, ale trochu odvážnější být mohli. 60% (13.11.2017)

Nadšené ohlasy ze Sundance hlásaly, že tu máme pomalu komedii roku, avšak zázrak se nekoná - Pěkně blbě je úplně standardní nezávislá romantická komedie, jakých existují desítky až stovky. Dokonce je i jen průměrně vtipná. Od ostatních se však odlišuje pákistánskou tématikou a roztomilým způsobem vzniku, což se jí dá rozhodně připsat k dobru, stejně jako ne úplně obvyklé motivy matčina odstřihnutí syna od rodiny pro nedodržování kulturních tradic, vtipů o muslimských teroristech a možné metaforické interpretace o smrtelných následcích lži mezi dvěma partnery. (24.06.2017)

Veľmi príjemný mix romantiky a melodrámy, ktorá ale našťastie od tých Kórejských nekončí tragicky. Ale dojať dokáže rovnako intenzívne. Pritom romantický rozbeh filmu je taký príliš obyčajný. Korenie tomu dodávajú len Pakistánske korene hlavného hrdinu. Ale v momente keď sa film nečakane prepne do drámy, tak to začne získavať poriadne grády, ale pritom to je naďalej stále aj dostatočne vtipné. Akurát s jedinou výnimkou a to sú stand-up výstupy hlavného hrdinu. Čo je trochu divné, keďže Kumail Nanjiani sa podieľal aj na scenári celého filmu, tak nejaké nadanie na humor mať musí, ale asi ho len nevie poriadne podať. Našťastie je celkom sympaťák a mimo humoru, ktorý dostatočne obstarávajú ostatné postavy, je v pohode. Chémie medzi ním a roztomilou Zoe Kazanovou funguje skvele. Takisto ma bavili rodičia jej postavy. Odzbrojujúco úprimná Holly Hunterová a manžel pod papučou Ray Romano. Takže po tuctovom rozbehu film neustále gradoval až do skvelého finále. Dávam spokojných. CZ dabing sa tiež vydaril. 8/10. (02.08.2021)

Na filmech, které vycházejí vstříc masovému vkusu samozřejmě není nic špatného. Tím, že se chtějí líbit (byť třeba řeší dosti bolestivá témata) a nekladou divákovi žádný odpor, pouze stavějí do nonkonformní pozice kritika uvědomujícího si, jak je s ním manipulováno. S Pěkně blbě jsem proto měl podobný problém jako s loňským hitem ze Sundance Tohle je náš svět. Ve filmu odvážně spojujícím observační komedii o střetu různých pohlaví a kultur (s humorem založeným po vzoru stand-up vystoupení na glosování každodenních situací) a melodrama je ale přeci jen méně banality a více opravdovosti. Prvním vítaným porušením romanticko komediálního schématu je nečekaně brzy přicházející rozchod, který zároveň nepředstavuje to nejhorší, co do vztahu ústředního páru zasáhne. Po náhlém žánrovém obratu sice středobodem filmu zůstává vztah, ale nikoliv chlapce a dívky, ale jednoho z partnerů k rodičům druhého partnera. Úvahy, zda jde o řešení originální, či zbabělé a vůči jedné z postav dost necitlivé, nejsou moc relevantní při vědomí, že takhle nějak to ve skutečnosti proběhlo. Film sice po změně tónu, jež může připomenout některé z komediálních dramat Jamese L. Brookse, zcela neztrácí humor, ale je vážnější, dojemnější a méně egocentrický než jiné romantické komedie od mladých tvůrců. Rodičům je věnováno skoro stejné množství pozornosti jako dětem, jejichž sebestřednost a nepřipravenost na život si uvědomujeme o to zřetelněji. Nečekaná změna perspektivy, se kterou znamenitě pracuje také Aziz Ansari v Master of None, nás tak stejně jako hrdiny vede k přehodnocení toho, na čem v životě skutečně záleží. Neschopnost nebo neochotu Emily a Kumaila vnímat nastalou situaci z pohledu toho druhého film důsledněji rozvádí v posledním, mírně repetitivním aktu lehce natahovaného snímku (což je ale nešvar většiny filmů natočených nebo produkovaných Juddem Apatowem). Tvůrci se svými postavami rádi tráví čas a nechávají je vést dialogy trvající často o pár minut déle, než je potřeba. Po většinu času se nicméně drží ústředního tématu „lásky navzdory“ a nikdy neodběhnou od hlavní dějové linie na tak dlouho, aby vyprávění ztratilo tah a začalo nudit. Většinu dějových odboček se jim nadto daří zužitkovat v emocionálně silném finále, kdy vám zásluhou střídání hledisek nebude záležet jen na osudu ústředního páru, ale také mnoha postav okolo nich. 75% (03.07.2017)