Dej mi své jméno

Sentimentální nudně natočený film o letní velké làsce má pár světlých míst v dialozích, když se hovoří o umění a především v dialogu otce se synem po odjezdu milence. Chvílemi snímek zachází do přílešné ordinérnosti. I o homosexuálním vztahu se přece dá natočit komorní, něžný, nebo křehký film, což ovšem není případ tohoho snímku s podivuhodně zavádějícím čsekým distribučním názvem. Ale možná distributorovi znî stejně dej mi jako říkej mi. (07.03.2020)

Ten závěr to úplně otáčí. Celou dobu se to u mne mátožně potácelo možná mezi dvěma a třemi hvězdičkami, jelikož to většinu času je akorát nic, nic, obnažený Timothée sedí. Nic, nic, obnažený Timothée leží. Nic, nic, obnažený Timothée chodí. A takhle pořád dokola. Jo, prostředí italského venkova fajn, ale prostě NIC se neděje... Ale reakce pana otce na fakt, že mu jeho 24letý student osouložil 17letého syna, a on mu citlivě říká, že zažil něco krásného, čeho si má cenit, i když to bolí, a že mu závidí... Wow! Jsem hetero, ale to vyznění filmu mi přijde super. Ano, homofobům se tato "normalizace" homoúletu jistě líbit nebude... ale pro ně ten film ostatně není, že? 80% (06.09.2023)

Pokud odečtu jakože odlišnost v gay romanci, která mi v tomto podání byla celkem nepříjemná, zůstane mi v první půlce nudný art, v druhé půlce celkem slušné a očekávatelné vyústění. Celé to bylo dost předvídatelné a ne moc zajímavé, obyčejné. Hezké prostředí, nesympatický hlavní představitel a ne moc důvěryhodný hlavní představitel číslo 2. Nejsympatičtější na celém filmu byli rodiče. (06.03.2018)

Dej mi své jméno je opravdu speciální film. Homoerotická romance mezi 2 mladými muži však má problém především v tom, že není výjimečný film. Plusem je atmosféra 80. let, nádherná kamera (záběry jízdy na kole jsou překrásné) a především úchvatné výkony dvou hlavních představitelů. Mají opravdu perfektní chemii a všechny ty polibky (které je občas těžko strávit) a člověk by věřil, že se do sebe při natáčení opravdu zamilovali a uvažují o registrovaném partnerství. Jediným dalším výrazným hereckým hráčem je v roli otce Michael Stuhlbarg který plní takovou roli mentora svého syna v tom kdo nebo co je vlastně zač. Speciální film však neděl výjimečný film. Lehce jsem si při filmu vzpomněl na Zkrocenou horu od Anga Leeho kde se dva hlídači stáda ovcí do sebe zamilují a následně oba začnou žít své životy a musí to tajit. Nemyslím, že je Zkrocená hora nějak úžasný film ale minimálně je zajímavější. Dej mi své jméno je totiž především film o jednom letním románku. A navíc se to celé odehrává v Itálii která je k homosexuálům na rozdíl od Ameriky celkem štědrá. Ten film ale není špatný, je právě naopak celkem fajn. Avšak dělí se na 3 třetiny při čemž: Ta první je celkem fajn kdy Elie pomalu zjišťuje svojí orientaci a city k Oliverovi, druhá celkem brzdí a je především o tom jak ten aktivní sexuální románek začíná a teprve ta třetí (nejlepší!) část je o tom jak léto končí a s ní i letní románek. Finále (asi tak 10 posledních minut filmu!) je navíc hodně dobrý a vlastně pošoupne celý film o trošku výš. Na to všechno má navázat pokračování kde se setkáme se staršími verzemi obou hlavních protagonistů. Jestli to bude tak fajn jako jednička tak se asi zlobit nebudu. Ale možná bych chtěl tentokrát i něco víc. (30.03.2018)

Homo hrátky bez hysterických scén jsou jistě originální, ale celé to působí jako sluníčkové anální prozření mladého může, který ze dne na den přejde z vagíny do řiti. Zasazení do ospalého italského městečka v 80. letech navozuje stylovou atmosféru, překvapivě však nepřináší žádná negativa spojená s dobou. Pokud mělo jít o reklamu na pohodový coming out, tak alespoň nemusela trvat dvě hodiny. (23.11.2022)