Sidney Hall

Přesně, jak tu uvedl uživatel Enšpígl. Film roste a padá na Sidneym. Největší deviza filmu pramenící z tajuplného samotářství Sidneyeho v přítomnosti, je utopeno v paralelním vyprávění jeho minulosti, které rozebírá to, proč se ze Sidneyeho stal samotář. Po shlédnutí jsem byl ale poměrně na rozpacích. Nevím, jestli jsem v těch myšlenkách, co film nabízel, dokázal najít něco, co by mě víc vtáhlo do děje. (10.01.2019)

Uuuuuuuf, těžký - přetěžký kousek k uchopení a je fakt hodně důležité, aby byl filmový divák nastavený ve správné náladě na to, aby celý snímek uchopil. Mě se to naštěstí povedlo na jedničku a jsem nadšen. Jsem nadšen i díky této databázi a hodnocení ostatních uživatelů, jinak by tenhle skvělý film asi zůstal utajen navždy. Nejedná se o žádný mainstream, ale řekl bych takový typický festivalový kus. Logan Lerman, na to kolik mu je, tu hraje vyzrále a vyspěle roli mladého spisovatele, který si ale žije v dost atypickém světě a je obklopen množstvím nestandardních a život stěžujících okolností, díky kterým dokonce na x let zmizí takříkajíc ze světa, než ho po dlouhé době vypátrá domnělý policista, z něhož se vyklube jeho hlavní sok v bojích o Pulitzera. Film je depresívní a bez pozlátka, ovšem doplněn nádhernou hudbou a celkově zajímavě natočený se spoustou flashbacků, které ale dávají smysl a nejsou rušivým elementem. Tohle je přesně ten typ složitého filmu, který čas od času potřebuji shlédnout...................moje hodnocení = 9 z 10. (26.03.2018)

Veľmi zvláštna, atypická, spočiatku dejovo pomerne odľahčená, hádam aj romanticky poňatá dráma, o hľadaní seba samého, s množstvom hlbokých myšlienok o poznaní života ako takého, o láske, ktorá je kľúčom k všetkému. Už ubehla nejaká doba, čo som videl tak zaujímavý, pekný, dejovým spracovaním, nesmierne originálny film. Chcel som dať päť, ale slza v závere nevybehla, tak ostanem pri štyroch. (30.03.2018)

Ten film se snaží sedět zároveň na židli "mnohovrstevnatý mindfuck s komplikovanou strukturou vyprávění jako Fontána" a na židli "sociální sonda do traumat lidí na předměstí". A já myslím, že mu to škodí. Začátek je super, to vás táhne ta narativní divočina - ale v půlce filmu už nejenže víte, co se stalo, ale bohužel i co se bude dít dál, a jen koukáte, až hrdinové dokončí oblouky, které si už ale sami dovedete domyslet. Po téhle první půlce by měla asi naskočit ta sociální sonda do traumat, ale ta na mě působila dost ploše, studeně. Postavy mají problémy, ale neprocítíme je, vidíme je jen z dálky. Místo toho, abyste si řekli "omg, on zažil XY, to je hrozný, ta scéna mě úplně rozebrala", si řeknete "jo, on zažil XY a proto odjel tam, čímž se propojí tahle linka s touhle, dobrý". A tím, že Sidneyho pořád někdo chválí za to, že je jeho psaní "upřímné a syrové a opravdové", je jen zřetelnější, že Christensenův náhled do závažných traumat není. On má tu lidskou bolest jako motivace pro posunování postav v příběhu, ne jako něco, co upřímně a do hloubky zkoumá. A to je pro mě škoda. Chtěl bych tomu moc dát 4* - obecně mě tahle témata a styly vyprávění baví - ale tady to prostě nějak není. (19.08.2018)

Ve svém žánru pravděpodobně naprosto dokonalý film. To něco málo co chybělo Manchestru by the Sea se tady nachází. Tragičnost dostala opět další kapitolu. Zpočátku jsem sledoval něco co jsem nebyl schopen pochopit. Sidney Hall vykládá karty na stůl postupně, aby diváka náležitě semlel. Při sledování jsem přemýšlel nad tím, že tyhle osudové filmy mám vlastně moc rád a nějak si neumím bez nich představit své filmové dospívání. 85% (27.03.2018)