Všichni dobří rodáci

Copak já kradu? Já nekradu, jen si půjčuju. Já bych to i vrátil, ale nemůžu, poněvadž jsem pak zavřenej! Je tady i několik humorných replik, jako například ta, kterou jsem si výše vypůjčil od pana Menšíka, ale jinak jsou Rodáci tuze vážným filmem, kterému po další projekci zvedám hodnocení na zasloužené maximum. Opravdový český (zde to fakt pasuje) klenot (zde taky). Herecký koncert všech zúčastněných, ale jednoho pána musím vyzdvihnout - Radoslava Brzobohatého, který zde skvěle ztvárnil nezdolného Františka. Určitě jeden z deseti nejlepších českých filmů. P.S. Pan Růžek byl výborný vypravěč. (28.10.2017)

Postavičky malého města na přelomu dějin naší krásné země. V situaci pro někoho lehké, pro někoho těžké. Mistrovská hra lidských charakterů. Zdržím se hodnocení ideologické stránky, nebyl bych objektivní. Nedivím se, že tohle dílo zajelo do trezoru a spatřilo světlo světa až v době svobodě více přející. (30.09.2006)

Protože se film točil téměř " u nás na dvoře" v Bystrém, odkud právě píšu tento komentář, je to pro mě jako pro "dobrého rodáka" povinná literatura. Ale až s postupem času člověk pochopí, o čem ten film je! Tvrdá kritika režimu a po mnoha stránkách geniálně natočený film! Spolu s Kladivem na čarodejnice, Spalovačem mrtvol a Údolím včel jedny z nejlepších českých filmů. Člověk už jen brečí nad tím, co Češi v posledních letech točí. Dodnes si nad sklenkou rezavého pěnícího moku zapěji: "Sóólo v sále když se hrálooo..." a zplna hrdla dodám: "Komunisti všech zemí, polibte si pr**l!" (25.04.2006)

Nemůžu začít jinak než , že......právě jsem shlédl jeden z nejlepších česko ( slovenských) filmů ( z mého pohledu) , co jsem měl doposud možnost vidět! Příběh epických rozměrů, odehrávající se v jedné vesničce líčí osudy místních obyvatel. Všichni si tu žijí poklidným životem, nic je nevyrušuje z jejich dosavadního zaběhnutého života. Přes den se starají o svá hospodářství a po večerech se všichni schází v místní hospůdce, popíjí a tančí za vyhrávání muziky až do února 48, kdy se vesnice rozděluje na dva tábory. Opravdu mistrně podaná obžaloba kolektivizace v 50. letech. Nejsme přitom svědky " pouhého " popisného vyprávění. Toto je vskutku poetické převyprávění dramat jednotlivých lidských osudů ( charakterů) , které se dostávají do kontaktu s mocí, krutostí.. Jsme svědky toho, co s člověkěm provede vidina moci, majetku, rozhodování o osudech ( životech ) ostatních.Co musím vyzdvihnout kromě úžasné režie Vojtěcha Jasného je brilantní kamera Jaroslava Kučery, zejména jeho úžasný smysl pro DETAIL, dobře zvolená hudba a opravdu povedené herecké výkony a přirozené civilní hraní všech zůčastněných od Radoslava Brzobohatého, přes Věru Galatíkovou, Vlastimila Brodského , Vladimía Menšíka, Waldemara Matušku....... Nesmírně silný a intezivní zážitek a člověku je ihned jasné, proč tento pozoruhodný snímek zůstával po takovou dobu uložen hluboko v trezoru. TOP5 mezi česko( slovenskými filmy)! p.s. I přesto, jaké silné téma film řeší a jaké poselství dává dalším generacím mi v paměti utkvěla snad nejvíce věta : Franto, kde tě to vzalo? Ne chlapci, nevzalo mě nic, enem sem se posrál... :o) (22.06.2009)

Poetické, dramaticko komediální ohlédnutí za tím, jací jsme nejen byli, ale bohužel jací pořád jsme a zřejmě budeme i dál. Vojtěch Jasný se podle všeho rozhodl postavit proti sobě jednoduchou krásu přírody a složité vztahy mezi lidmi, kteří v té nádheře žijí a umírají. S pomocí herců, neherců, scénáře, který opravdu vypadá jako zadaptovaná obecní kronika, kamery a všestranné hudby jednoho z našich géniů Svatopluka Havelky se mu tak podařilo vytvořit film, který má i po více než padesáti letech velkou výpovědní hodnotu a na který se vždy rád podívám. (29.01.2012)