Režie:
Vojtěch JasnýScénář:
Vojtěch JasnýKamera:
Jaroslav KučeraHudba:
Svatopluk HavelkaHrají:
Vlastimil Brodský, Radoslav Brzobohatý, Vladimír Menšík, Waldemar Matuška, Drahomíra Hofmanová, Pavel Pavlovský, Václav Babka, Josef Hlinomaz (více)Obsahy(1)
Životní osudy sedmi přátel z jihomoravské vesnice v poválečném období. Mimořádný film scenáristy a režiséra Vojtěcha Jasného, oceněný mj. na MFF v Cannes. Dnes už legendární film režiséra Vojtěcha Jasného začíná v jedné malebné moravské vesnici v květnu 1945. Sedlák František, varhaník Očenáš, „kradák" Pyřk a další kumpáni tady prožívají nejkrásnější dny svého života. Večer se scházejí v hospodě U Vola při vínku a muzice, kde má prim bezstarostný muzikant a piják Zášinek. Přichází však únor 1948. Vesnice se rozděluje na dva nesmiřitelné tábory a poklidné časy kamarádských rodáků končí... Režisér Vojtěch Jasný sbíral materiál pro Rodáky od roku 1946. Spolu s Kachyňovou a Procházkovou Nocí nevěsty přinesl pravdivé svědectví o poválečných osudech vesnice, především o dramatickém přelomu padesátých let. Je to jeden z nejkrásnějších a nejhlubších filmů v celé historii naší kinematografie. Mnoho let byl pečlivě ukryt v trezoru, ale přesto mezi lidmi koloval na stovkách videokazet. Není to pouhé popisné vyprávění, ale básnické převyprávění dramatických lidských osudů, které se dostaly do konfliktu s mocí, násilím a krutostí. Vojtěch Jasný ve filmu, který mu mimo jiné přinesl cenu za režii z MFF v Cannes 1968, poskytl mimořádnou příležitost plejádě našich hereckých osobností a nabídl životní roli především Radoslavu Brzobohatému. (Česká televize)
(více)Recenze (587)
Klasika, které jsem se velmi dlouho (a zcela zbytečně) bál. Žádná oslava venkovského životního ducha se nekoná. To jen upřímnost toho, jak někdy lidem začne být ku prospěchu zcela jiná zatvrzelost než kdy předtím, vyvolá až překvapivě smutný výraz na divákově tváři. Vojtěch Jasný jde díky archetypálním postavám sošného Františka nebo bohémského Zášinka dost razantně k jádru věci a nezbrzdí ho ani pár zbytečně nepadnoucích podobenství. ()
Ze začátku děj běží celkem poklidně, vlastně poklidné tempo má film až do konce. Postupně ale začíná to co se odehrává na plátně gradovat. Zase jeden z filmů kdy nevím jestli se mám těšit z mimořádného diváckého zážitku nebo se stydět za to že jsem Čech. Mimořádný film plný mimořádných hereckých výkonů. ()
Vojta Jasný dokázal něco co k sobě snad ani nepasuje, udělal film který je krutě poetický. S filmem jsem si odžil svoje, hlavně činnost komunistů mě jako vždy spolehlivě vykvasila, jak se tyhle kreatuary, pro který neznamenal lidský život vůbec nic můžou vůbec nazývat lidmi ? Mnoho herců zde předvedlo životní výkony jmenovat jednoho by asi nebylo spravedlivé, tak budu jmenovat dva, Walda Matuška mě byl povahově hrozně blízký, byl to poctivý živel co miloval zábavu, ale měl tak trošku temnou dušičku a pak paní Věra Galatíková, ona je mezi těma všema skvělejma pánáma hercema hodně nenápadná, ale všímejte si, ona je tam dokonale přesná. Způsob vyprávění mně umožnil, abych se stal tichým svědkem krátkého úseku doby v těžkých časech na jedné vesnici a jsem panu Jasnému za tuto možnost vděčný, protože jsem měl možnost vidět všechny typy povah českého člověka. Můj vděk patří i pro pana Jaroslava Kučeru za jeho dokonalou prácí s kamerou. díky které jsem se na svým gauči stal jedním z vesničanů, bál se lidskýho zla a radoval jsem se z obyčejnosti prostého života. Viděno v rámci projektu Challange tour jako film číslo 30. ()
Postavičky malého města na přelomu dějin naší krásné země. V situaci pro někoho lehké, pro někoho těžké. Mistrovská hra lidských charakterů. Zdržím se hodnocení ideologické stránky, nebyl bych objektivní. Nedivím se, že tohle dílo zajelo do trezoru a spatřilo světlo světa až v době svobodě více přející. ()
Film jako takový na mě kdovíjaký dojem neudělal. Nicméně jeho silné poselství se mě určitě nějak dotklo, a to jsem tehdejší režim nazažil a znám ho pouze z vyprávění pamětníků či televize. Tak trochu už mi vadily ty záběry na upracované lidi, kterým bylo sotva 60 a na strašnou hudbu dob minulých. Nastříháno to bylo taky tak nějak prazvláštně, kde některé období mělo řádnou délku a jiné trvalo několik desítek sekund. Na druhou stranu smekám před odvahou natočit něco takového v tehdejší době a upřímně se není co divit, že film trávil mnoho času v trezoru. Pár emočně silných momentů zde bylo, komediální prvek nulový. Jsem si jistý, že jsem film dostatečně pochopil, ale jak už jsem psal dříve, tehdejší dobu jsem nezažil, takže moje hodnocení je potřeba brát s obrovskou rezervou, popřípadně ho nebrát vůbec. Dofám, že když dám * *, tak mu hodnocení nijak zásadně nepokazím. ()
Galerie (32)
Photo © Filmové studio Barrandov / Jaromír Komárek
Zajímavosti (32)
- Budovy radnice a kostela v Bystré, jakož i cestu mezi nimi a přilehlé okolí si režisér Vojtěch Jasný zvolil i pro volné pokračování filmu s názvem Návrat ztraceného ráje (1999). (Cucina_Rc)
- Původní více než tříhodinová verze filmu se nedochovala, protože ji filmoví normalizátoři nechali zničit. (raininface)
- Helena Růžičková pomáhala režiséru Vojtěchu Jasnému vybírat konkrétní herce podle data jejich narození a horoskopů. (mchnk)
Reklama