Režie:
Vojtěch JasnýScénář:
Vojtěch JasnýKamera:
Jaroslav KučeraHudba:
Svatopluk HavelkaHrají:
Vlastimil Brodský, Radoslav Brzobohatý, Vladimír Menšík, Waldemar Matuška, Drahomíra Hofmanová, Pavel Pavlovský, Václav Babka, Josef Hlinomaz (více)VOD (5)
Obsahy(1)
Životní osudy sedmi přátel z jihomoravské vesnice v poválečném období. Mimořádný film scenáristy a režiséra Vojtěcha Jasného, oceněný mj. na MFF v Cannes. Dnes už legendární film režiséra Vojtěcha Jasného začíná v jedné malebné moravské vesnici v květnu 1945. Sedlák František, varhaník Očenáš, „kradák" Pyřk a další kumpáni tady prožívají nejkrásnější dny svého života. Večer se scházejí v hospodě U Vola při vínku a muzice, kde má prim bezstarostný muzikant a piják Zášinek. Přichází však únor 1948. Vesnice se rozděluje na dva nesmiřitelné tábory a poklidné časy kamarádských rodáků končí... Režisér Vojtěch Jasný sbíral materiál pro Rodáky od roku 1946. Spolu s Kachyňovou a Procházkovou Nocí nevěsty přinesl pravdivé svědectví o poválečných osudech vesnice, především o dramatickém přelomu padesátých let. Je to jeden z nejkrásnějších a nejhlubších filmů v celé historii naší kinematografie. Mnoho let byl pečlivě ukryt v trezoru, ale přesto mezi lidmi koloval na stovkách videokazet. Není to pouhé popisné vyprávění, ale básnické převyprávění dramatických lidských osudů, které se dostaly do konfliktu s mocí, násilím a krutostí. Vojtěch Jasný ve filmu, který mu mimo jiné přinesl cenu za režii z MFF v Cannes 1968, poskytl mimořádnou příležitost plejádě našich hereckých osobností a nabídl životní roli především Radoslavu Brzobohatému. (Česká televize)
(více)Recenze (585)
Čirá filmová dokonalost, která divákovi snadno způsobí husí kůži a dožene ho k slzám když si uvědomí, že se tohle opravdu začalo v našich hájích koncem 40. let dít. Chytré a přesahové s tématem co bude aktuální dost možná navždy. A navíc se na to hezky kouká. Prostě parádní filmařina a jeden z nejlepších českých filmů.... ()
Film jako takový na mě kdovíjaký dojem neudělal. Nicméně jeho silné poselství se mě určitě nějak dotklo, a to jsem tehdejší režim nazažil a znám ho pouze z vyprávění pamětníků či televize. Tak trochu už mi vadily ty záběry na upracované lidi, kterým bylo sotva 60 a na strašnou hudbu dob minulých. Nastříháno to bylo taky tak nějak prazvláštně, kde některé období mělo řádnou délku a jiné trvalo několik desítek sekund. Na druhou stranu smekám před odvahou natočit něco takového v tehdejší době a upřímně se není co divit, že film trávil mnoho času v trezoru. Pár emočně silných momentů zde bylo, komediální prvek nulový. Jsem si jistý, že jsem film dostatečně pochopil, ale jak už jsem psal dříve, tehdejší dobu jsem nezažil, takže moje hodnocení je potřeba brát s obrovskou rezervou, popřípadně ho nebrát vůbec. Dofám, že když dám * *, tak mu hodnocení nijak zásadně nepokazím. ()
"Když nepodepíšeš, jedného dňa se ztratíš." Můj děda nakonec taky podepsal a jeho grunt byl zkolektivizován, takže bych si nyní patrně měl řádně odplivnout nad komunistickými zvěrstvy, ale k tomu se nehodlám snížit. Jednak proto, že vím, že politika je sviňa za každého režimu a taky proto, že díky tomu nemusím každý den běhat od rána do večera s vidlema po poli. Nyní se vrátím k filmu a ten pro mě poleháváním v trezoru žádnou přidanou hodnotu nezískal. Já jsem prostě trpěl při všech těch poetických pohledech do přírody a neustálém poslouchání dechovky. Ale František se mi svou zásadovostí opravdu líbil. To byla zkrátka dokonalá filmová postava, která by se ve skutečném životě hbitě rozzářila v uranových dolech a ostatní by podepisovali. ()
Kdybych chtěl napsat alespoň trochu výstižný komentář, složím místo něj báseň. Jasného film je nádherná a krutá báseň, balada. Jen s tím rozdílem, že v baladě je vina a trest, zde jsou trestáni nevinní. Nebo jinak, vinní, ale z pohledu moci, která vládne. Svobodní, nepřizpůsobiví, hrdí, čestní, nezlomní ( zpočátku). Ty je třeba ztrestat, zlomit, zformovat. Neskutečně krásné poetické obrazy české krajiny ( na výtvarné stránce filmu se podílela, jak jinak, Ester Krumbachová) se střídají s výjevy, které svou syrovostí mrazí. Nekonečné vlnící se lány, ptáci v křoviskách, sníh sfoukávaný ledovým větrem z oranice. Přírodní scenérie - jakási intermezza - jsou předzvěstí věcí, které mají přijít. Věcí děsivých a strašlivých. Krutost moci se nezastaví před ničím. Zlomí i nezlomitelné. Důsledná obžaloba poúnorového režimu. Zavřu oči a vidím krajinu plnou bohatství obhospodařovanou milující rukou člověka s půdou srostlého. Zavřu oči podruhé a vidím zničené hospodářství, kdysi prosperující statek v troskách a kopicích hnoje. Radoslav Brzobohatý vzpomíná na roli hlavního hrdiny jako na svoji životní. Mám obavy, že nejmladší generace nejspíše myšlenková hloubka filmu nedokáže plně oslovit. Kdo nezažil socialismus, asi hůře pochopí. Film skončil v trezoru a jako odporný plivanec režimu chápu seriál Rodáci, který natočil na sklonku 80.let prominentní režisér J.Adamec podle knih J.Matějky. Název jako by odkazoval k Jasného filmu, ovšem seriál je naprostým odpadem..... ()
Tento film bezpochyby patří k základům, o které se milovník ČS kinematografie opírá. Při sledování jen tak sedíte a saháte si do svědomí, pro sebe si říkajíc jak jste hloupí, že se čas od času přistihnete při myšlenkách, že byste ty časy chtěli vrátit. Jenže já je zažila jako dítě a pro mne to byla ta nejkrásnější doba jakou jsem mohla poznat. Jako dospělák bych to s velkou pravděpodobností viděla jinak. Hlavně Ti co odmítali vstúpiť byli trestáni jako zločinci nejhoršího kalibru. Radoslav Brzobohatý úžasně zahrál člověka, zbožného, pracovitého, na poli dřícího, aby uživil poctivou prací sebe a svou početnou rodinu. Byl to dobrák, s nezlomnou vírou v dobro i přesto, že ho sousedi a přátelé nejednou nechali stát samotného. Jak mu říkala jeho filmová žena "oni po Tobě kameny, ty po nich chlebem". ()
Galerie (32)
Photo © Filmové studio Barrandov / Jaromír Komárek
Zajímavosti (32)
- Pistole, které dva malí ogaři najdou na začátku filmu v hromadě zbraní, jsou vz. 52. Ty v roce 1945 pochopitelně ještě neexistovaly. (Melivor)
- Původní více než tříhodinová verze filmu se nedochovala, protože ji filmoví normalizátoři nechali zničit. (raininface)
- Ze šestihodinového materiálu byla sestříhána více než tříhodinová verze, ale kvůli rozpočtu byl režisér Vojtěch Jasný nucen film ještě o polovinu zkrátit. (cariada)
Reklama