Režie:
Vojtěch JasnýScénář:
Vojtěch JasnýKamera:
Jaroslav KučeraHudba:
Svatopluk HavelkaHrají:
Vlastimil Brodský, Radoslav Brzobohatý, Vladimír Menšík, Waldemar Matuška, Drahomíra Hofmanová, Pavel Pavlovský, Václav Babka, Josef Hlinomaz (více)Obsahy(1)
Životní osudy sedmi přátel z jihomoravské vesnice v poválečném období. Mimořádný film scenáristy a režiséra Vojtěcha Jasného, oceněný mj. na MFF v Cannes. Dnes už legendární film režiséra Vojtěcha Jasného začíná v jedné malebné moravské vesnici v květnu 1945. Sedlák František, varhaník Očenáš, „kradák" Pyřk a další kumpáni tady prožívají nejkrásnější dny svého života. Večer se scházejí v hospodě U Vola při vínku a muzice, kde má prim bezstarostný muzikant a piják Zášinek. Přichází však únor 1948. Vesnice se rozděluje na dva nesmiřitelné tábory a poklidné časy kamarádských rodáků končí... Režisér Vojtěch Jasný sbíral materiál pro Rodáky od roku 1946. Spolu s Kachyňovou a Procházkovou Nocí nevěsty přinesl pravdivé svědectví o poválečných osudech vesnice, především o dramatickém přelomu padesátých let. Je to jeden z nejkrásnějších a nejhlubších filmů v celé historii naší kinematografie. Mnoho let byl pečlivě ukryt v trezoru, ale přesto mezi lidmi koloval na stovkách videokazet. Není to pouhé popisné vyprávění, ale básnické převyprávění dramatických lidských osudů, které se dostaly do konfliktu s mocí, násilím a krutostí. Vojtěch Jasný ve filmu, který mu mimo jiné přinesl cenu za režii z MFF v Cannes 1968, poskytl mimořádnou příležitost plejádě našich hereckých osobností a nabídl životní roli především Radoslavu Brzobohatému. (Česká televize)
(více)Recenze (585)
Vojtěch Jasný vytvořil film, který je prostý, jak studánka v lesích a přitom je čirým a průzračným uměním a vrcholným dílem československé kinematografie. Voní jarními květy, lány obilí, podzimním listím i mrazivým větrem. Voní koncem války, úlevou, svobodou, zoranou hlínou a poctivou prací,... mrazí a dusí tísnivou atmosférou kolektivizace a důsledků únorového komunistického puče. Postavy, které lze najít v reálném životě v každé době skoro všude jsou živé, skutečné, z masa a kostí. Snad proto, že je jejich představitelé nehráli, ale opravdu jimi byli.. ()
Genialni antisocialisticke dilo dokonalej duvod proc nevolit komunisty ani se nedivim ze to hned zakazali vetsi utok na rezim nez tohle sem zatim nevidel ale tak totalne to nezeru zda se mi to trochu rozvlekly Brzobohaty cni svym vykonem na vsechny a naprosto genialni je scena kdy komanci zabiraj vsechno pro druzstvo a rikaj ze vsem ukazou jaci jsou kabrnaci a pak si musej Radka zavolat aby je vytahl ze sracek ten pride a najde vsechnno v rozkladu celkem vymluvny svedectvi o tom ze planovani je jedna vec a realizace druha ()
Mňa osobne to veľmi mrzí, Ja mám naozaj rád českú tvorbu, ale mne podaktoré snímky z dávnejšej doby prídu tak extrémne nadhodnotené, že až. Ja sa ani nečudujem, že cez sviatky ČT či RTVS neustále do koliečka omiela také tie snímky ako: Vesničko má středisková, Pelíšky, Pupendo, Homolkovci, Kolja, Obecná škola a neviem čo ešte. Veď toto je aká komediálne či dráma, keď sa človek nie že nezasmeje, no nie je priestor ani na dramatizáciu. Film je to pekný, o tom potom, no 86% je celkom naozaj žart cez slzy .. ()
Pan Jasný si evidentně spletl dobu. Natočil kontroverzní film a čekal od komunistů pochvalu?! Mně se třeba taky jeho tvorba nelíbila a neroztrubuji to do světa. Z mého pohledu tam byl nevděk. Komunisté mu umožnili za jejich peníze, on nevytáhl ze své kapsy ani korunu, natočit film, a on si je dovolí kritizovat. Měl všechny podmínky k tomu, aby mohl točit, a ještě se mu něco nelíbilo. A po držce bys nechtěl?! Správně ti to šoupli do trezoru a nedovolili ti natočit nic. Na jejich místě bych ti to tvoje dílo opráskal o hlavu. Byl to nezáživný, těžkopádný film, nevalné technické úrovně, který bych si opakovaně nedal. 20% ()
Celá řada význačných českých intelektuálů se drahnou dobu snaží a snažila popsat a vytyčit typický český národní charakter, ve filmově populární rovině se to asi nejlépe podařilo režiséru Vojtěchu Jasnému. Všichni dobří rodáci se tváří jako kronika jednoho přátelství a jeho rozpadu na pozadí civilizačně těžkých let, kronika jedné moravské obce, kronika života na venkově - Vojtěch jasný ovšem nahlíží na líčenou ves spíše umělecky, jeho popis je lyrický a jeho film v intencích Nové vlny spíše Menzelovsky poetický. Ona snaha popsat to nejtragičtější období moderních českých dějin rastrem relativizujícího pábitelství a poetického přístupu k realitě oba autory spojuje, ale Jasného otisk má (alespoň pro mne) větší emoční účinek a dopad. Jestliže Menzel popisuje (zpoetizovanou) realitu nucených prací, Kachyňa (mrazivou) realitu politických procesů, pak Jasný uzavírá (chronologicky tomu bylo ale naopak) celou triádu (lyrizovaným) popisem kolektivizace. Filmové vyprávění členěné do kapitol v chronologické posloupnosti, uvozené osudovými místy, kde se ,,hýbou" dějiny dané obce (lom), povýšené do nadčasového obrazu symbolickými obrazy a scénami (asi nejsilnější je bílý kůň bez uzdy a sedla pobíhající krajinou), lyricko-epický rozměr filmu, jakoby Vančurovsky obrazný komentář vševědoucího vypravěče (tím se blíží vypravěči Markéty Lazarové), rytmizované střídání detailů a celků (celky krajiny jsou mnohdy vizuálně estetizovány a nesou v sobě lyrizaci filmového tvaru - vítr ženoucí sníh krajinou, východ slunce, lány zralého obilí vlnící se pod poryvy větru, rej masopustních masek...), originální práce s kompozicí záběrů - např. košatý strom vycentrovaný v celku záběru, i velmi originální odlišení filmové skutečnosti a metafyzických okamžiků (okamžiky smrti) - tím se Jasný blíží třeba k Jakubiskově Tisícročné včele či předjímá filmové projekty realizované až za desítky let... Co konstatovat závěrem? Všichni dobří rodáci jsou patrně nejzávažnějším československým filmem kondenzujícím v sobě esenci Nové vlny...a pro mě osobně nejlepší československý, potažmo český film všech dob... Podobné filmy: Skřivánci na niti, Ucho, Sestřičky, Žert, Tichá bolest ()
Galerie (32)
Zajímavosti (32)
- Režisér Vojtěch Jasný chcel pôvodne obsadiť Jiřinu Bohdalovú, ale pri skúškach si uvedomil, že táto herečka je až moc veselá. (Raccoon.city)
- Film končí monologem: „Tady je tvůj Rhodos a tady skákej. A co jsme si upekli, to si také snězme. Ale co jsme si vlastně my sami upekli? Co jsme mohli a co jsme nemohli? Sbohem, všichni moji dobří rodáci. Sbohem, a kdybychom se už neviděli, vyplň se, osude.“ Citát „Tady je tvůj Rhodos a tady skákej“ je z Ezopových bajek a je jím myšlena odpověď chvástalovi, který říká: „Co já bych všechno dokázal, kdybych žil jinde.“ (sator)
- Aby byla reakce psa, jenž vítá Františka (Radoslav Brzobohatý) při návratu domů co nejvěrohodnější, chodil s ním herec každodenně více než týden na dlouhé procházky. Oba se pak setkali až po měsíci při natáčení dané scény, což dopomohlo k přirozenému chováni zvířete bez nutnosti jakékoli drezúry. (mchnk)
Reklama