Režie:
Vojtěch JasnýScénář:
Vojtěch JasnýKamera:
Jaroslav KučeraHudba:
Svatopluk HavelkaHrají:
Vlastimil Brodský, Radoslav Brzobohatý, Vladimír Menšík, Waldemar Matuška, Drahomíra Hofmanová, Pavel Pavlovský, Václav Babka, Josef Hlinomaz (více)VOD (5)
Obsahy(1)
Životní osudy sedmi přátel z jihomoravské vesnice v poválečném období. Mimořádný film scenáristy a režiséra Vojtěcha Jasného, oceněný mj. na MFF v Cannes. Dnes už legendární film režiséra Vojtěcha Jasného začíná v jedné malebné moravské vesnici v květnu 1945. Sedlák František, varhaník Očenáš, „kradák" Pyřk a další kumpáni tady prožívají nejkrásnější dny svého života. Večer se scházejí v hospodě U Vola při vínku a muzice, kde má prim bezstarostný muzikant a piják Zášinek. Přichází však únor 1948. Vesnice se rozděluje na dva nesmiřitelné tábory a poklidné časy kamarádských rodáků končí... Režisér Vojtěch Jasný sbíral materiál pro Rodáky od roku 1946. Spolu s Kachyňovou a Procházkovou Nocí nevěsty přinesl pravdivé svědectví o poválečných osudech vesnice, především o dramatickém přelomu padesátých let. Je to jeden z nejkrásnějších a nejhlubších filmů v celé historii naší kinematografie. Mnoho let byl pečlivě ukryt v trezoru, ale přesto mezi lidmi koloval na stovkách videokazet. Není to pouhé popisné vyprávění, ale básnické převyprávění dramatických lidských osudů, které se dostaly do konfliktu s mocí, násilím a krutostí. Vojtěch Jasný ve filmu, který mu mimo jiné přinesl cenu za režii z MFF v Cannes 1968, poskytl mimořádnou příležitost plejádě našich hereckých osobností a nabídl životní roli především Radoslavu Brzobohatému. (Česká televize)
(více)Recenze (585)
"A pújdem tvrdě...a kdo se nám postaví, toho setnem..." Film je podaný pre mnohých nie príliš stráviteľnou formou. Niektoré scény sa zdajú byť zbytočné, iné možno rozťahané, ale komplexne ide naozaj o kvalitné dielo, ktoré na partii priateľov a ubiehajúcich rokov ukazuje komunistický režim v nelichotivom svetle a to bol dôvod šupnúť ho okamžite na roky do trezoru. R. Brzobohatý má veľmi sympatickú rolu a tie morávácke dialógy som si užíval , rovnako ako tie krásne zábery v ktorých sa zdanlivo nič nedeje iba plynie čas...80%. ()
"Když nepodepíšeš, jedného dňa se ztratíš." Můj děda nakonec taky podepsal a jeho grunt byl zkolektivizován, takže bych si nyní patrně měl řádně odplivnout nad komunistickými zvěrstvy, ale k tomu se nehodlám snížit. Jednak proto, že vím, že politika je sviňa za každého režimu a taky proto, že díky tomu nemusím každý den běhat od rána do večera s vidlema po poli. Nyní se vrátím k filmu a ten pro mě poleháváním v trezoru žádnou přidanou hodnotu nezískal. Já jsem prostě trpěl při všech těch poetických pohledech do přírody a neustálém poslouchání dechovky. Ale František se mi svou zásadovostí opravdu líbil. To byla zkrátka dokonalá filmová postava, která by se ve skutečném životě hbitě rozzářila v uranových dolech a ostatní by podepisovali. ()
To se těžko hodnotí. Na jednu stranu to je nuda na entou, na druhou zase působivý obraz těžkého života za komančů. Lidé, kteří si bývalý režim prožili, si tohoto díla cenní rozhodně více a působí na ně velmi silně. Mluvím z vlastní zkušenosti. Díval jsem se na to s tátou, který na to koukal s otevřenou pusou a nikdo nesměl ani pípnout. Atmosféra byla napjatá a každý názvak vtipu byl ihned tvrdě potlačen. 75% ()
Nemilosrdná obžaloba kolektivizačních procesů 50.let, kdy komunistický režim šel i přes mrtvoly. Mrazivý, zvolna gradující děj. Kameraman čaruje, herci hrají jako o život (hlavně Menšík jako Jožka Pyřk je nezapomenutelný). Závěrečné rozhřešení ve stylu "co bylo, to bylo" zanechává v divákovi pocit lítosti nad zmařenými životy a zníčeným dílem několika generací sedláků. Reakce režimu po roce 1968 byla logická - přísně zakázaný, trezorový film. ()
Tento film mi veľmi nesadol. Myšlienka zobrazenia života obyčajných dedinských ľudí po druhej svetovej vojne je zobrazená nudne a dosť obmedzene. Niečo tu síce je, ale nevidím to ako plný obraz skutočnosti. Chýba tomu šťava, niečo silne tragické, strhujúce, pre diváka atraktívne. To sa snáď tvorcovia radšej ani neodvážili ukázať. ()
Galerie (32)
Photo © Filmové studio Barrandov / Jaromír Komárek
Zajímavosti (32)
- Ačkoliv film pojednává o obci Kelč, ležící na pomezí Valašska a Hané, převážná část byla natočena v obci (dnes už městě) Bystré v okrese Svitavy, včetně budov radnice, kostela, cesty mezi nimi, lomu a bývalé vápenky, kde měl být zastřelen Očenáš (Vlastimil Brodský). Další práce probíhaly v Sulkovci. (Cucina_Rc)
- Děvečka drží v náruči mrtvého Zášínka (Waldemar Matuška), ovšem záběr na zkrvavenou košili prokazatelně prozrazuje, že herec dýchá. (Reyak)
- Režisér spomína, že v Kelči točiť bolo nemožné, lebo ho považovali za neznaboha a nikto by v tom nehral. Niektorí sa cítili filmom dotknutí. Ale nájsť exteriérové miesta sa však nedarilo. Zúfalí Vojtěch Jasný a kameraman Jaroslav Kučera sa vypravili do kartografického ústavu, v ktorom im ukázali fotografie všetkých obcí. (Raccoon.city)
Reklama