Přízrak

Nechci nikoho odrazovat spíš právě naopak, ale pokud si myslíte, že vás nebude bavit se 8 minut dívat na to jak Rooney Mara jí koláč, možná bych si to s A Ghost Story rozmyslel. Jenže ono i těch 8 minut jezení koláče dokáže být v celkovém kontextu filmu funkční a svým způsobem obohacující a o tom přesně A Ghost Story je. David Lowery jak už v minulosti ukázal dokáže zaútočit na ty nejsmutnější a nejsložitější části lidské mysli, tady to však dotahuje do dokonalosti. Film tak hluboký, že už jen samotné přemýšlení nad jeho podstatou vás může dovést k depresi, to se jen tak nevidí. Rooney Mara v roli manželky, která následkem tragické nehody přijde o svého manžela a kde kdo by čekal, že film bude právě o jejím smutku a on je, ale je to jen jedna kapka v moři celého toho spektra, do kterého se film pouští. Casey Affleck v roli zesnulého manžela by měl dostat cenu za nejlepší prostěradlo ever. Je až neuvěřitelné jak díky práci hudby, kamery a celkového tónu snímku je kus hadru schopen prodat tolik emocí. Soundtrack tak silný, že jeho následný samostatný poslech dokáže vyvolat přesně ty emoce jako sledování snímku a možná ještě víc. Tohle je prostě nadčasový film, který vypadá že řeší otázku celého lidstva, přesto si z něj každý může vzít něco jiného a i jeho nepochopení může být tou pravou cestou. Pokud někdo tenhle film z hloubi duše nenávidí dá se to s naprostým klidem pochopit, protože právě to je jeho smysl. 90% (25.09.2017)

Bezprostredne po projekcii pre umocnenie celkového dojmu navrhujem vypočutie 7-hodinového ambientného albumu "Somnium" od skladateľa Roberta Richa. Pomôže to lepšiemu fyzickému aj mentálnemu nazretiu diela a dokonalejšiemu uchopeniu inak ťažšie uchopiteľných pojmov "rozvláčnosť", "repetitívnosť" a "vata". Priznávam, že niekoľko scén ma zasiahlo. Tá s 5-minútovým žraním koláča medzi ne samozrejme nepatrí. (27.09.2017)

Tak tenhle minimalistický artový kousek jsem si užil naplno. Beru zpět, že v posledních letech nevznikla žádná pořádná duchařina. „Tebe tu něco drží, že se nechceš stěhovat, viď?" A vskutku, něco ano, to ale zjistí divák až na konci. Místy uhrančivá hudba, výborná kamera, statické záběry, kdy se jeden přistihne, jako by byl v roli voyera, a čas. Jedna z pro mne nejúžasnějších scén je moment, kdy duch se ocitá na staveništi, následně v ultramoderní budově a kráčí vstříc vzdáleným neonům futuristického města. A pak samozřejmě úplný závěr. Pootevřené dveře napoví........je čas jít. Krásné. (14.12.2020)

Divnej, nudnej, a mnou nepochopenej údajně silnej? film. Dlouhé scény, kdy se nic neděje, nikdo nic neříká a Casey tam stojí pod prostěradlem zatímco Rooney Mara vzlyká nad koláčem. Občas se stalo něco, co navodilo mojí zvědavost, ale ta zase rychle vyprchala. "Vyústění" ve druhé polovině filmu mi nějak uteklo a nedával smysl - museli jsme si pak vyhledat "co to sakra bylo" na Wikipedii. Asi takový cítěníčko pro hipstery. (22.09.2017)

Obrovská škoda - z potenciálne najúžasnejšieho filmu desaťročia sa nakoniec bohužiaľ stal len malý vír v pohári vody. Fascinujúca atmosféra, úchvatne špecifická hudba, časová slučka, pesnička, Casey Affleck a Rooney Mara, poltergeist, nočné mesto, duch oproti, Indiáni, papierik v stene. Potenciál na pokrokový filmový zážitok. Plno netradičných riešení (najslávnejší herec strávi 89% filmového času pod bielou plachtou, väčšina scén je nemých a nie sú ojedinelé ani niekoľkominútové zábery, ktorým vrcholí absurdné pojedanie koláča). Miestami fenomenálna a niečo, čo ste možno ešte nikdy v živote nevideli, ale často to proste len... nudí. (11.01.2018)