Reklama

Reklama

Přízrak

  • USA A Ghost Story (více)
Trailer 1

Obsahy(1)

Držitel Ceny Akademie Casey Affleck a Rooney Mara září v rolích mladého páru, který poté, co je rozdělen smrtí jednoho z nich, objevuje věčné spojení a lásku, jež je nekonečná. Snímek Přízrak, nezapomenutelné přemítání o lásce a zármutku, nabízí výjimečně působivý a snový zážitek, který v divákovi přetrvá ještě dlouho po závěrečných titulcích. (Magic Box)

(více)

Videa (1)

Trailer 1

Recenze (160)

Karin.Kiss 

všechny recenze uživatele

Bolo by to skvelé, ak by do toho neťahali sentimentálne monológy o pominuteľnosti ľudstva, ktoré sú nám každému známe. To všetko ukázali na obraze - prečo to zdôrazňovať bezvýznamnými slovami? Pomalé tempo je na mieste, pozoruhodná atmosféra, pravdepodobne vďaka rozkošne jednoduchému vyobrazeniu prízraka. Silné 3*, vďaka zaujímavému námetu. ()

Tft 

všechny recenze uživatele

Nechci nikoho odrazovat spíš právě naopak, ale pokud si myslíte, že vás nebude bavit se 8 minut dívat na to jak Rooney Mara jí koláč, možná bych si to s A Ghost Story rozmyslel. Jenže ono i těch 8 minut jezení koláče dokáže být v celkovém kontextu filmu funkční a svým způsobem obohacující a o tom přesně A Ghost Story je. David Lowery jak už v minulosti ukázal dokáže zaútočit na ty nejsmutnější a nejsložitější části lidské mysli, tady to však dotahuje do dokonalosti. Film tak hluboký, že už jen samotné přemýšlení nad jeho podstatou vás může dovést k depresi, to se jen tak nevidí. Rooney Mara v roli manželky, která následkem tragické nehody přijde o svého manžela a kde kdo by čekal, že film bude právě o jejím smutku a on je, ale je to jen jedna kapka v moři celého toho spektra, do kterého se film pouští. Casey Affleck v roli zesnulého manžela by měl dostat cenu za nejlepší prostěradlo ever. Je až neuvěřitelné jak díky práci hudby, kamery a celkového tónu snímku je kus hadru schopen prodat tolik emocí. Soundtrack tak silný, že jeho následný samostatný poslech dokáže vyvolat přesně ty emoce jako sledování snímku a možná ještě víc. Tohle je prostě nadčasový film, který vypadá že řeší otázku celého lidstva, přesto si z něj každý může vzít něco jiného a i jeho nepochopení může být tou pravou cestou. Pokud někdo tenhle film z hloubi duše nenávidí dá se to s naprostým klidem pochopit, protože právě to je jeho smysl. 90% ()

Reklama

Algernons 

všechny recenze uživatele

Bál jsem se, opravdu jsem se bál hipsterské a artové noční můry v podobě tvůrců čuchajících své vlastní prdy, ale bože... tohle teda bylo něco. Přenádherný film o ztrátě, životě, jeho mizivosti, zbytečnosti a o plynutí času. Film který umí být až hororově děsivý a skličující, přičemž nabízí i komfortní a příjemné útulno lásky, domova a smyslu. Přičemž je to podáno skvělou formou vyprávění, fungující povětšinu beze slov spoléhající se čistě a jen na filmový jazyk střihu a významu záběrů.  Přičemž nadužívaný formát tu má svůj význam intimnosti, která naprosto a jasně sedí k celému filmu a jeho příběhu. Velká pochvala i Casey Affleckovi, že zůstal celou dobu pod prostěradlem a jeho herecké ego nešlo nikdy proti vizi tohoto filmu. Snímek, který semnou rezonuje čím dál víc a který mě donutil přemýšlet víc, než cokoliv za hodně dlouhou dobu. Škoda, že filmy skvělého Davida Loweryho nejsou zde tak moc ceněné. Skutečně jedinečná a přenádherná záležitost, která je jedinečným zážitkem na večer, kdy si zhasnete světla, vypnete mobil a necháte se pohltit. ()

Adramelech odpad!

všechny recenze uživatele

Asi nejnudnější duchařský film, jaký jsem kdy viděl. Takovou postmortalitu bych si prožívat nepřál. Připojuji záznam tematicky korespondujícího snu z prosince 2013. Text jsem pokrátil a zbavil jsem jej divergentních motivů. Nakonec tam dojde i na to obligátní prostěradlo. - - - (...) Koukám, kde jsem se to ocitl. Těžko se v tom vyznat, ale je zřejmé, že nebe, peklo a očistec nejsou žádná oddělená místa. Všechno je v jednom. Bytosti, které to tam provozují, obsluhují a dirigují, jsou neviditelné, ale přesto je lze jasně vnímat a slyšet. Říkám jim strážci. „No jasně, hen tó pan. Co bys čekal jiného?“ říká mi jeden z nich. Pak mě někdo zkoukne a já slyším: „Á, tak už je tady. Očistec!“ Chvíli se tam motám a snažím se zorientovat. Ptám se jednoho ze strážců, kde bych našel Boha. „Bůh jsme my, ty vole!“ směje se strážce.     Jeden strážce ke mně přistoupí a spustí. „Jó, ty seš tady novej. Hned se ti budem věnovat. Ale máme tu hroznej fofr. Je třeba, abys chvíli máknul a zaskočil jako žalobce u soudu s jedním židem.“ Najednou zasedám u soudu. Příchozí duše patří nějakému ortodoxnímu židovi z Izraele. Nikdy jsem ho neviděl a nic o něm nevím. Zdá se však, že to byl slušný člověk. Jsem vyzván, abych přednesl žalobu. Žid na mě letmo pohlédne. Nějak vyrozumím, že mě coby žalobce pokládá za Satana a že je trochu překvapen, že Satan vypadá jako postarší gój oblečený v černých džínách a v odrbané modré bundě. Ale jestli mu JHVH vybral za žalobce právě takového Satana, tak pro to jistě měl důvod a není třeba o tom spekulovat a tím méně je třeba na Satana hledět – čtu v mysli onoho zbožného muže. O judaismu toho moc nevím, ale Šulchan aruch jsem četl a mám jej ve své knihovně, vlastně, ach sakra, měl jsem! Namátkou vyjmenuji několik drobných porušení halachických pravidel. Souzený se k nim přizná. Slyším výrok: „Jsou to jenom prkotiny. Bude ti dáno spočinout v lůně Abrahamově.“     „Ale stejněs’ mu to dobře nandal,“ libuje si strážce. „Ten chlap byl rabín, vole.“ A vysloví nějaké jméno, které jsem určitě už kdesi četl. Potom ještě přivedou Gustáva Husáka. Slyším: „Za pár dní ti to tady končí. Připrav se, Gusto. Budeš se znovu inkarnovat.“     Konečně se mi dostane individuální péče. Strážce ke mně takto zahovoří: „No, ty se tady nějaký ten pátek zdržíš. Mezitím budeš strašit. Zaškolíme tě, ale nejdřív si vyber, co bys chtěl dělat. Mohl bys dělat třeba hřmotícího ducha, kvílícího ducha, světélkujícího ducha, mlžného ducha...“ Říkám, že bych měl zájem o kariéru inkuba. Strážce odpoví, že by to šlo, ale upozorní mě, že v této profesi záleží na tom, aby se duch uměl dobře materializovat. Říkám, že zaživa jsem celkem úspěšně materializoval řadu duchů. Tak proč bych po smrti, sám jsa duchem, nemohl materializovat sebe? (...) Probíhá školení. Je to něco mezi přednáškou z metafyziky a kurzem tantry. Trénuji materializaci a jsem chválen za dobré výsledky.     Ležím v posteli s nějakou pěknou holkou. Máme za sebou už pár čísel, panuje těžká pohoda a vlídně spolu rozmlouváme. Najednou někdo zvoní. Slečna vstane a říká, že je to kamarádka, která si jenom přišla vypůjčit skripta: „Ale pro jistotu přes tebe přehodím prostěradlo. Materializuješ se tak dokonale, že tě mohou vidět i jiní lidé. A ne abys po ní koukal!“ No to je tedy vážně očistec... () (méně) (více)

stration 

všechny recenze uživatele

Moc nevím, jak to hodnotit. To asi ukáže čas. Na jednu stranu šílená nuda, kde se v podstatě nic neděje, na stranu druhou hypnotický, filozofický zážitek, který je umocněn perfektní tesknou atmosférou, prázdnotou a myšlenkami. Výborný nápad, kde celou dobu sledujete v podstatě ducha (teda borca v prostěradle) a prožíváte s ním odloučení, zoufalství, beznaděj i naději na vykoupení. Chvílemi naštvaný, chvílemi rezignovaný. Alespoň tak na mě působil. Není mu vidět do tváře, nevidíte jedinou grimasu, jediné gesto (až na pár výjimek), které by napovědělo, co právě duch cítí, a tak se to snažíte odhadnout, vcítit se do jeho prázdnoty. Hrozně zajímavý film. Až budu mít chvilku, určitě se k němu vrátím a zkusím ještě jednou. Pak možná poopravím komentář i hodnocení. napoprvé ale u mě A Ghost Story zabodoval. ()

Galerie (47)

Zajímavosti (1)

  • Celosvětová premiéra proběhla 22. ledna 2017 na filmovém festivalu Sundance v Utahu (USA). (BMW12)

Související novinky

TOP 2017 dle nejoblíbenějších uživatelů

TOP 2017 dle nejoblíbenějších uživatelů

31.12.2017

Hrstka nejoblíbenějších uživatelů ČSFD.cz tradičně vybrala osobní trojku nej filmů, uvedených do české a slovenské distribuce nebo na filmových festivalech v roce 2017. A někteří dali hlasy taky svým… (více)

Reklama

Reklama