Světlo mého života

Po famózním In Fabric jsem se dostala v deset večera na Light of My Life a měla sakra co dělat, abych neupadla do limbu. Toto spací postapokalyptické drama nabídne akorát tak několik oduševnělých dialogů, zamyšlení nad životem a pak už jenom nudu, nudu, nudu. Není tu představen skoro žádný náznak okolností zkázy a celý příběh je prosté špatně vykonstruován a nezajímavě natočen. Affleck tady jen litá od baráku k baráku a nesmyslně se potýká s lidmi, jejichž pravou tvář by vzápětí raději nepoznal. Víceméně se tu ani nedočkáte moc velkého herectví. Tohle pro mě bylo opravdu velké nic a třeba oproti Cestě s Viggem Mortensenem je toto indie silně nezajímavé. KVIFF 2019 (03.07.2019)

(6/10). Jsem rád, že se od půlky film se film začal někam hýbat.. Konečně to začalo mít nějaké tempo a nebyly to jen nekonečné dialogy.. Začala hrát konečně nějaká hudba.. Nevadí, že depresivní, ale aspoň nějaká.. Vadilo mi to nekonečné ticho, které tento film zpočátku dělal tak nudným.. Nakonec všechno dobře dopadlo a druhá půlka to v rámci možností zachránila. (06.11.2019)

Casey mě jako herec nikdy úplně neuchvátil a po přečtení synopse jsem očekávala pomalinku plynoucí komorní záležitost, která mě unudí k smrti. Nemohla jsem se víc zmýlit. Hlavní postavy otce a dcery jsem si velmi rychle oblíbila (jejich dialogy byly krásně zahrané a hlavně hodně dobře napsané) a dýchla na mě i nepříjemná atmosféra dystopického světa (škoda, že nebylo více času věnováno příčinám "vyhynutí" ženského pohlaví). Ani na chvilku jsem se nenudila a moc jsem si tuhle svou poslední projekci na KVIFF 2019 užila. (15.07.2019)

Tak toto určite nebol môj šálok kávy. Nič proti depresívnym filmom, ale toto bolo poriadne márne a akosi som mal pocit, že je to celý čas o tom istom. Dvojica "pútnikov" prechádza zimnou krajinou z domu do domu, v strachu, neistote a v pedagogických konverzáciách. Proste divné... A predstava, že by vymreli všetky ženy, to je veru dosť desivé :( (03.06.2021)

„S dceruškou puberta tříská, to je pech, postapo otec jí víská ve vlasech.“ Nic proti artovým filmům o vztahu otce a dcery, ale ... žádný vztah přece nevisí ve vzduchoprázdnu, vždy dochází k interakci s okolním světem. Bohužel ten Affleckův svět, z něhož chromozom Y vyprchal jak bublinky ze sifonu, je stvořen blbě, jen halabala, nepromyšleně a s fatálními rozpory. Kdepak Cesta, jen tvůrčí přešlapování na místě. DYSTOPICKÉ OKÉNKO: [][] „Šialený svet, v ktorom viac-menej neplatia už žiadne pravidlá...“ (silentname). Ani bych neřekl. Normálně tam jezdí vlaky a funguje elektřina. Atd. [][] A kdo že to v „šialenom svete“ dokázal 11 let ochránit svou dcerušku, vzácnou lovnou zvěř? Zapšklý pacifista Affleck, který bytostně nesnáší zbraně a může se zvencnout, když dcerku hodný dědeček squatter učí střílet z pušky. Velmi uvěřitelné. [][] Perla nakonec. Tři zlí chlapi jdou lovit samičku. Do baráku, kde bydlí 4 (slovy čtyři!) jiní chlapi. A jaké zbraně si ti zlí vezmou? Jedno malé kladívko a dvakrát holé ruce. To nevymyslíš. [][] Jen dvě razítka za snahu na Affleckův postapo doklad a šlus. (16.11.2023)