Světlo mého života

Čím víc se existenco obnaží, cím víc se z ní sejme ochranných a jalových vrstev, tím víc se zviditelní její podstata. Rozhodně tu nejde, jak se mnozí domnívají, o vztah otce a dcery v násilně změněném prostředí, ale o to, jak toto prostředí ovlivní vztah otce a dcery. Změněným prostředím je zde, obrovská a stále rostoucí "cena" ženy. Přihlíží k tomu i její otec nebo jde u něj jen o nezištnou lásku k dceři? A samozřejmě naopak. Když dcera sama začne vypravovat příběhy a když se sama začne starat o jejich společné přežití (puška, sáně), stalo se tak něco, co jejich život pozmění, ale nevykolejí; jejich role se vymění, ale jejich vztah se nezmění. A najednou otázka o přežití lidského rodu padá, jde jen o jeho a ji. (14.12.2019)

intimní a komorní drama,které je postavené primárně na dialogu otce a dcery.Affleck celkem slušně vystihuje rodičovský strach o své dítě a jeho vnitřní rozpolcení o jeho výchově.Vše umocněno postapo světem,kdy se nedá věřit prakticky nikomu.Vyzněním a atmosférou je to někde mezi Cestou a Leave No Trace...60% (17.08.2019)

(6/10). Jsem rád, že se od půlky film se film začal někam hýbat.. Konečně to začalo mít nějaké tempo a nebyly to jen nekonečné dialogy.. Začala hrát konečně nějaká hudba.. Nevadí, že depresivní, ale aspoň nějaká.. Vadilo mi to nekonečné ticho, které tento film zpočátku dělal tak nudným.. Nakonec všechno dobře dopadlo a druhá půlka to v rámci možností zachránila. (06.11.2019)

Krásné zjištění, že mladší z bratrů Afflecků je taky dobrý režisér. Casey Affleck si napsal a zrežíroval postapokalyptické drama, a ještě zvládnul hlavní roli. Affleck sází na pomalejší vyprávění, civilnost a perfektně vystavěnou atmosféru. Místy to připomene film Cesta (nebo její knižní předlohu) či skvělou hru The Last of Us, tedy když si odmyslíte ten nadpřirozený prvek. Je to hodně komorní, a hlavní síla je v přesný dialozích, které umí tnout do živého. A samozřejmě v hercích, kteří předvádí skvělé výkony. Affleck je v této poleze parádní a hodně se mi líbilo jakým způsobem hraje svou postavu. Anna Pniowsky má dost těžkou roli a zvládla jí na výbornou. V menší, ale dost v zásadní roli mě potěšila Elisabeth Moss. Hodně mě sedla civilní stránka filmu, otázka morálky a etiky, která je v průběhu filmu naznačená nebo či biblické vnímání. Světlo mého života je povedený menší film, který i přes pomalé tempo dokáže hodně silně zaujmout. (08.04.2020)

Tenhle film je přesně na druhé straně toho, co mám ráda, a těžko říct, co mám raději. Není drsné postapo drama, ale je to drsné drama o lidech. Leč v jiných rukách by zápletka vyšla i na dost drsně krvavé drama. Viz opak v plánovaná adaptace komiksu Y: Poslední z mužů, že? Čili tady to není hlavně o tom "dostaňme tu holku", ale "poznejme otce s dcerou" a mě se to strašně moc líbilo. Pomalu dávkované flashbacky do toho, jak se to stalo, tedy v rodině, ne ta událost samotná. Krásná příroda. Bravurní herecké výkony. A že přijde velká kolize je jasný. Láska k tátovi je jedna věc, ale být holka se vším všudy je silná touha. Hodně silným okamžikem byl pro mě (první) útěk z domu a následky a rozebírání toho. Třeba jim nepřišli ublížit. Ale musí se počítat s nejhorší variantou. Jsou to přeci jenom chlapy. Protože kdo je z těch dvou světlo života toho druhého? Protože ona by to bez táty asi nějak zvládla i přes okolnosti. Ale on by to bez Reg nedal. Pokud vám jde o akci, není to film pro vás. Pokud vám jde o emoce a dlouhou cestu poznání, je to film pro vás. Protože v tomhle snímku je vážně velký charakterový posun. Možná proto je právě poslední záběr fimu nejsilnější. (05.12.2020)