Režie:
Norman JewisonScénář:
Stirling SilliphantKamera:
Haskell WexlerHudba:
Quincy JonesHrají:
Sidney Poitier, Rod Steiger, Warren Oates, Lee Grant, Larry Gates, James Patterson, William Schallert, Beah Richards, Kermit Murdock, Matt Clark (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Kriminální román Johna Balla V žáru noci (1965, česky 1992), líčící vyšetřování vraždy podnikatele v malém jižanském městečku, jehož se ujme projíždějící policista černé pleti, se stalo podkladem jednoho ze stěžejních filmových titulů šedesátých let. Z víceméně standardního detektivního příběhu se na plátně stala aktuální výpověď o stavu společnosti na americkém jihu, kde i po podepsání Zákona o občanských právech (1964) neustále doutnaly rasové konflikty. Snímek je postaven na hereckém mistrovství dvou naprosto odlišných představitelů, černošské hvězdy na vrcholu popularity Sidneyho Poitiera a předního exponenta Stanislavského herecké metody Roda Steigera. Jejich přístup k herectví je stejně rozdílný jako postavy, jež ve filmu vytvářejí. Na jedné straně elegantní, vzdělaný a sebevědomý černý detektiv Virgil Tibbs a proti němu zavalitý, životem ostřílený, ale bigotní jižanský šerif Gillespie. Rasové napětí mezi oběma protagonisty se postupně mění ve vzájemné pochopení a dokonce respekt, a díky oběma hercům je tento posun uvěřitelný, jakkoli se může zdát scenáristicky vykonstruovaný. Snímek se při oscarovém účtování dočkal pěti zlatých sošek, které si odnesli producent Walter Mirisch, scenárista Stirling Silliphant, herec Rod Steiger, střihač Hal Ashby (jemuž toto ocenění velmi pomohlo při startu režijní kariéry) a zvukaři filmu. Naprázdno vyšel režisér Norman Jewison (ten prohrál s Mikem Nicholsem, režisérem Absolventa) a také kameraman Haskell Wexler, který dokonce ani nebyl nominován. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (243)
Černošský policajt se ocitne v jižanském městečku a zrovna ve chvíli, kdy tam dojde k vraždě. Logicky se tak z normální detektivky stává drama s rasovým zabarvením, protože otroctví už sice neexistuje, ale tam to ještě moc lidí nepochopilo. Virgil ovšem svojí zarputilostí a umíněnou hrdostí pomalu obrací na svou stranu nejen na první pohled buranského a zaslepeného šerifa. Sidney Poitier tyhle role umí jako málokdo a Rod Steiger si rozporuplného šerifa střihnul velmi dobře. ()
Kvalitní příběh, pitoresknost jižanského maloměsta, absurdní humor často vycházející ze zakořeněného rasismu a segregace, časté konfrontace mezi Tibbsem a Gillespiem, šerifovo neustálé žvýkání, revoluční scéna fackované. Tohle všechno (a mnoho dalších drobností a jednotlivostí) dělá z filmu V žáru noci jednu z nejlepších kriminálek, co jsem kdy viděl. ()
Sidney Poitier je v osvědčené poloze nikým nechtěného, až otravně inteligentního černocha jako tradičně velmi přesvědčivý a přežvykující Rod Steiger (Pacino se na film určitě párkrát díval) je zřejmě nejsympatičtějším a nejférovějším rasistou, jaký se kdy v demokratickém americkém filmu objevil. A jejich vzájemná konfrontace je o to zajímavější, že se odehrává na pozadí kvalitní dobové kriminálky, kde vrah skrývá svou tvář úspěšně až do závěrečných minut. Ale přeci jenom to chtělo trochu větší rozhodnost, jestli se více zaměřit na napjatý vztah dvou neústupných policistů nebo na detektivní zápletku. Takhle totiž především ta druhá složka působí mírně nedotaženě a odbytě. Ale opravdu jen trošičku.. 4* a kousek. :) ()
Sebevědomý černošský detektiv a bohužel pro místního bigotního policejního šéfa i velký expert na vraždy Sidney Poitier „přesvědčuje“ bělochy z jižanského městečka, aby společně vyšetřili vraždu vlivného podnikatele. Uvedení tématu rasové intolerance mělo výborné načasování (mimochodem oscarový ceremoniál, kde film shrábnul sošku za nejlepší film a další čtyři ceny, byl odložený kvůli vraždě Martina Luthera Kinga), navíc těžilo z hereckého koncertu nejen Poitiera, ale právě i ztvárněním policejního šéfa Rodem Steigerem, který se naučí svého kolegu respektovat. Přiznejme si ale, že bez nich by to bylo jen docela průměrné kriminální drama rýpající do rasové problematiky. ()
„Říkají mi PANE Tibbsi“. Na začátku byla stejnojmenná píseň Raye Charlese a ta dala první podnět ke vzniku poctivé detektivky. Poctivé detektivky, která by však s největší pravděpodobností – nemohu si pomoci – bez rasového podtextu žádného Oscara nezískala a příliš pozornosti nevzbudila. Film sice vzniknul speciálně pro Sidneyho Poitiera, Oscara si však nakonec po zásluze odnesl Rod Steiger. Jeho postupná proměna se odvíjí od nenápadných náznaků a na konci z něj rozhodně není bojovník za práva černochů, naopak mě napadlo, že cestou od nádraží ze závěru filmu jen tak, ze zvyku, zabásne prvního nachomejtnuvšího se barevného. Jak ukázalo několik podstatně slabších pokračování, hlavní zásluhu na úspěchu V žáru noci měl režisér Norman Jewison. S pomocí střihače Hala Ashbyho (Harold a Maude) dodal filmu mladistvý vzhled, takže má i po letech čím zaujmout. Jeho vykřikování „rasismus je špatný“ navíc není zbytečně hlasité a na svou dobu v porovnáni s jinými filmy ani ne moc naivní. 80% ()
Galerie (33)
Zajímavosti (29)
- Sidney Poitier (Virgil Tibbs) počas nakrúcania ihneď dostal niekoľko vyhrážok, takže nakoniec spal s pištoľou pod vankúšom a vo finále produkcia práce prerušila a vrátila sa späť do Illinois (classic)
- Jednalo se o první významný barevný hollywoodský film, který byl svícen s ohledem na herce tmavé pleti. Kameraman Haskell Wexler si uvědomil, že standardní svícení běžně používané při natáčení způsobuje na černošských hercích příliš velké odlesky. Musel tak upravovat intenzitu světel, aby dosáhl lepších výsledků. (classic)
- Postava Virgila Tibbsa (Sidney Poitier) figuruje v zozname Amerického filmového inštitútu "100 Heroes & Villains" na 19. mieste. Jej predstaviteľ na roli ale nijako nezbohatol, pretože pracoval za týždenný plat 162,39 dolárov týždenne. (classic)
Reklama